Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek

Aktualizace?
 |  5. 12. 2013
 |  Vesmír 92, 696, 2013/12

Pomocí prostých úvah dospějeme snadno k závěrům, že veškeré klasifikace, které člověk kdy vytvořil, jsou násilné, umělé a nepřesné. Ale stejně prostou úvahou se utvrdíme v přesvědčení, že tyto klasifikace jsou nutné a nezbytné, a především nevyhnutelné, neboť jsou v souladu s přirozenými tendencemi našeho myšlení. Vždyť hlavním úkolem vědy je mimo jiné i přehledné vydělování a opětovné seskupování zjišťovaných skutečností: množství faktů se umělým oddělováním a účelovým zařazováním zpřehledňuje a stává se pochopitelnějším. Cítíme se zkrátka šťastni jen v artikulovaném, učleněném světě s interpunkcí.

Egon Friedell, významný rakouský filosof a kulturní historik

Jsou natolik posedlé technickými detaily, zavšivené zkratkami, žargonem a akronymy, že s výjimkou specialistů jim nemůže nikdo rozumět…

Charles Percy Snow, britský vědec a romanopisec

Bonitace půdy (z lat. bonitas – dobrota, šlechetnost, úrodnost) je hodnocení půdy podle její historicky nejdůležitější vlastnosti, kterou je produkční schopnost. Při detailnějších moderních způsobech interpretace tohoto pojmu jsou využívány komplexnější způsoby hodnocení půd, vycházející zpravidla ze čtyř základních ekonomických ukazatelů, kterými jsou výnosy, náklady, hrubá produkce a čistý důchod.

Současně používaná soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek České republiky bezvýhradně vychází z někdejšího osvědčeného rakousko-uherského Birmbaumova-Kraftova bodového oceňování pozemků. Výchozí základnou pro tuto soustavu se stal Komplexní průzkum zemědělských půd (KPP), který se na celém území tehdejšího Československa uskutečnil v letech 1961 až 1970. Základním agronomizovaným oceňovacím a mapovacím normativním standardem soustavy bonitovaných půdně ekologických jednotek je bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ).

Konkrétní vlastnosti bonitované půdně ekologické jednotky jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem:

  • 1. číslice vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu. Soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek České republiky obsahuje celkem 10 klimatických regionů, s číselnými kódy 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9.
  • 2.3. číslice určuje příslušnost k tzv. hlavní půdní jednotce (HPJ), což je účelové seskupení půdních taxonů, které jsou si povětšinou příbuzné svými agroekologickými vlastnostmi. Soustava bonitovaných půdně ekologických jednotek ČR obsahuje celkem 78 HPJ, které jsou rozděleny do 14 skupin:
    • 1. půdy černozemního vývoje (HPJ 01–08); vysvětlivky zde uvedených půdních taxonů a jejich stručné charakteristiky viz Vesmír 83, 684, 2004/12),
    • 2. půdy šedozemního a hnědozemního vývoje (HPJ 09–13),
    • 3. luvizemi (HPJ 14–17),
    • 4. rendziny a pararendziny (HPJ 18–20),
    • 5. půdy na píscích a štěrkopíscích (HPJ 21– 23),
    • 6. kambizem velmi teplých až mírně teplých klimatických regionů (HPJ 24–33),
    • 7. kambizem mírně chladného a chladného klimatického regionu (HPJ 34–36),
    • 8. mělké půdy (HPJ 37–39),
    • 9. půdy sklonitých poloh (HPJ 40–41),
    • 10. pseudogleje a oglejené subtypy půdních typů (HPJ 42–54),
    • 11. fluvizem (HPJ 55–59),
    • 12. černice (HPJ 60–63),
    • 13. hydromorfní půdy (64–76),
    • 14. půdy strží (HPJ 77–78).
  • 4. číslice vyjadřuje sklonitost území a jeho expozici ke světovým stranám. Sdružený kód pro charakterizování sklonitosti a expozice území je desetistupňový (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9).
  • 5. číslice je kombinací údajů objemového zastoupení skeletu (o velikosti zrn 4 až 300 mm) a hloubky půdního profilu. Sdružený kód pro charakterizování skeletovitosti a hloubky půdního profilu je opět desetistupňový (0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9).

A ještě si pro úplnost uveďme, že právním předpisem, podle kterého se stanovuje charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci, je vyhláška Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., v platném znění (ve znění vyhlášky 546/2002 Sb.).

V současné době v ČR dochází k postupné přebonitaci zemědělských pozemků, které byly bonitovány v sedmdesátých letech minulého století (viz obr. 1). Příčinou je především znepokojivě neuspokojivá kvalita provedené tzv. primární bonitace zemědělských pozemků (viz obr. 23), což vyvolává zcela oprávněné požadavky vlastníků na změnu stávajícího vymezení BPEJ. Úředním označením současně uskutečňovaných oprav a změn primární bonitace je aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek. To navzdory skutečnosti, že potřeba zachytit a znázornit zásadní změny půdních vlastností je v porovnání s rozsahem nezbytných oprav a odstraňování existujících chybných mapových vymezení BPEJ (viz obr. 23) zcela malá. Přitom je nutno zabránit tomu, aby uskutečňované změny vymezování BPEJ nebyly a nemohly se stávat (jak je tomu žel velice často) jen účelovou demonstrací, markýrováním či projevem uvážené spekulativní entelechie a finanční machinace, ale měly především renovační charakter – aby se nestaly jen reprodukcí, ale dalším rozvojem.

Nyní vidíte 34 % článku. Co dál:

Jsem předplatitel, mám plný přístup
Jsem návštěvník
Chci si přečíst celé číslo
Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru. Více o předplatném
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Pedologie

O autorovi

Zdeněk Vašků

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., (*1944 – †2019) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze (dnes Česká zemědělská univerzita v Praze) a geobotaniku na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se kulturně-technickým inženýrstvím v krajině, klimatologií a půdoznalstvím. Přednáší na Fakultě životního prostředí ČZU v Praze. Napsal knihy Velký pranostikon (1998, 2002), Základní druhy průzkumů pro krajinné inženýrství, využití a ochranu krajiny (2008 a 2012), Umění pojmenovat (2011) a spolu s V. Cílkem aj. Svobodou Velkou knihu o klimatu zemí Koruny české (2003) a Hold slunci, dešti, půdě a pluhu (2014).
Vašků Zdeněk

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...