Intelektuál je, když…

Intelektuál je vzdělanec duševně pracující,¹⁾ jinak řečeno rozumově, vědecky, teoreticky, umělecky činný člověk; někdy hanlivě člověk planě teoretizující.²⁾ Tak prosté to není a na související témata bylo mnoho napsáno. Jedna z knih³⁾ vedla Roberta Tamchynu k tomu, aby se ptal: Kdo je intelektuál? Co a kde je veřejný prostor? Jaká je role intelektuálů v dnešní společnosti a jak se mění? Existuje přesná definice pojmu intelektuál?

Robert Tamchyna se všech hostů zeptal, kdo je podle nich intelektuál:

Jiřina Šiklová: Ten, kdo je určitým způsobem vzdělaný, je ochotný se angažovat a je kritický ke společnosti. Samozřejmě to odpovídá určité době. Když intelektuál seděl v klášteře, vystupoval jinak než intelektuál ve společnosti dnešní.

Petr Pithart: Především to slovo pro mne nemá hodnotící znaménko. Být intelektuálem samo o sobě není ani plus, ani minus. Je to spíš role, než cokoli jiného. Ochota klást podstatné otázky, spíše než dávat odpovědi. Na dobré otázky odpovídat ještě lepšími otázkami… Pro mne je často důkazem vysoké vzdělanosti schopnost říci, že něco nevím…

Petr Hlaváček: Tento termín se poprvé objevil v roce 1898 v malém literárním časopise L’Aurore a použili jej literáti, vědci a další, kteří se v časopise angažovali svým textem v Dreyfusově aféře – Les Intellectuels. Evropská civilizace zná z latiny dva termíny označující rozum – ratio (spíše rozum analytický) a intellectus (rozum jiného typu, ten, co se snaží věci pochopit, porozumět jim)…

Robert Tamchyna: Obecně se za intelektuály označují příslušníci humanitních oborů, mimo humanitní vědy je zastoupených mnohem méně. Je tomu tak i v knize editora Petra Hlaváčka. Proč?

Petr Hlaváček: Nedělil bych na původ humanitní a přírodovědný. Když jsem rekognoskoval terén (a ne každý z autorů chtěl na sebe vztáhnout termín intelektuál), vycházel jsem z toho, že intelektuál je někdo, kdo chce rozumět společnosti a vstupuje do veřejného prostoru. Snad jsou to zdánlivě více humanitně vzdělaní mužové a ženy, ale jsou to i přírodovědci, například profesor Václav Hořejší, jsou to i lidé bez akademického vzdělání…

Celý záznam na leonardo.rozhlas.cz.

K vzdělání a působení ve veřejném prostoru by bezpochyby měla patřit krásná přesná řeč a používání slov v jejich pravém smyslu. Proto musím připomenout člověka, který obětavě pečoval o vzdělání druhých a smysl slov – Jiřího Fialu (Vesmír 92, 2, 2013/1). Před nějakým časem jsem v Su-čou zavítal do Zahrady Mistra rybářských sítí (Vesmír 90, 83, 2012/2, snímek na s. 84). Zahrada je to malá, ale dokonalá, nic v ní nechybí, ani nepřebývá. Stromy, keře, květy, kameny, voda, tajemná zákoutí. Něco takového Jiří Fiala v našich myslích vytvářel. A byla to Zahrada Mistra slov.