Aktuální číslo:

2021/10

Téma měsíce:

Domestikace

Uvidět věci nově

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 2, 2013/1

Pokud se nepokoušíme vyslovit to, co je nevyslovitelné, toto nevyslovitelné není ztraceno, protože se nevyslovitelně ukazuje v tom, co vyslovujeme.

Ludwig Wittgenstein ústy Jiřího Fialy

Ano, je tu něco, co v posledních týdnech nedokážu vyslovit. Je to význam a osobnost Jiřího Fialy, který nás, zcela nepřipravené, opustil 23. listopadu 2012. A už cítím, jak mi Jiří zkoumavě hledí přes rameno a vyzvídá, jak vlastně rozumím těm slovům jako „význam“, „osobnost“ – zdalipak mi ta slova sklouzla na papír jen tak, bez rozmyšlení, či zda si uvědomuji jejich složitá sémantická pole? Teď se mi – aspoň doufám – podařilo to, nad čím by Jiří zaplesal: utnout vaše navyklé, povrchní čtení a přimět vás ke zkoumavé a posléze objevné všímavosti: vždyť ani ta nejběžnější slova vůbec nemusí být banální!

Jiří Fiala byl matematik, matematický logik, filosof vědy, jazyka a mysli, znalec výtvarného umění, historik poznání, všeobecný vzdělanec a obětavý pečovatel o vzdělání druhých. Čtenářům Vesmíru je dobře znám hlavně svými vynikajícími eseji o českém a slovenském výtvarném umění, které vycházely od roku 1990 měsíc co měsíc po třináct let. Tím povýšil skoro 150 malířů a sochařů do čestné kategorie „vesmírných umělců“. Pro Vesmír ovšem také napsal kolem 50 delších statí na rozmanitá témata od geometrie až po dějiny poznání, od počítačové vědy až po tvorbu mašíblů, od teorie systémů až po teorii teorií. Jeho oblíbeným námětem byla díla velikánů světové vědy a filosofie (René Descarta, Henriho Bergsona, Rudolfa Carnapa, Karla Poppera, Ludwiga Wittgensteina, Alberta Einsteina, Henriho Poincarého, Viléma Flussera, Josepha Weizenbauma, Davida Bohma, Paula Feyerabenda a dalších) – mnohé z jejich knih sám přeložil, editoval a často i sám vysázel ve svém oblíbeném LaTeXu.

Neznám lidskou bytost s vytříbenějším šestým smyslem pro nenápadné pozoruhodnosti. Vypátral neuvěřitelné skvosty v antikvariátech, všímal si překvapivých souvislostí a nejednu banalitu ozvláštnil v kuriozitu. O svých objevech pak s nadšením a poutavě vyprávěl a nezřídka se přitom dotkl něčeho opravdu hlubokého, filosoficky, historicky či politicky relevantního. Všednodenní mluva stejně jako exaktní jazyk vědy mu byly zvlášť vítaným předmětem zájmu. Odněkud se vynořilo podivné slovo a Jiří ihned sahá po etymologickém slovníku. Skrze každé slovo vidí jeho sémantické pole – rozvlněnou krajinu rozmanitých významů, hlavních i vedlejších, doslovných i přenesených, dávných i nedávných. Vždyť i ta nejběžnější slova nejsou banální, jsou-li viděna nově.

Chtěli jste slyšet o významu a osobnosti Jiřího Fialy? K tomu se opravdu nelze vyslovit jinak než připomenutím všelimožných drobností, příběhů a zážitků, které se člověku útržkovitě vybaví. Cesta vlakem, přednáška o metaforách, návštěva vernisáže, objev v antikvariátu, marné hledání slova „všelimožný“ ve slovníku, příhoda s Aničkou a Františkem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Chrání estrogeny před těžkým průběhem covidu-19?

Estrogeny jsou pohlavní ženské hormony, které nejenom řídí funkce pohlavního systému, ale významně ovlivňují většinu orgánů a tkání ženského...
Nejlepší cesta, kterou máme

Nejlepší cesta, kterou máme

Eva Bobůrková  |  4. 10. 2021
Člověk se nechová jen racionálně, když se rozhoduje, a to nejen o svých penězích, ale i na pracovním trhu nebo u volebních uren. Jak se občané...
Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Domestikace zvířat – občas jinak a mimoděk?

Jan Robovský  |  4. 10. 2021
Proces domestikace a jeho dílčí aspekty přitahují pozornost vědců nejedné disciplíny. Tento zájem umožňuje jednou za čas získaná data...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné