Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Uvidět věci nově

 |  10. 1. 2013
 |  Vesmír 92, 2, 2013/1

Pokud se nepokoušíme vyslovit to, co je nevyslovitelné, toto nevyslovitelné není ztraceno, protože se nevyslovitelně ukazuje v tom, co vyslovujeme.

Ludwig Wittgenstein ústy Jiřího Fialy

Ano, je tu něco, co v posledních týdnech nedokážu vyslovit. Je to význam a osobnost Jiřího Fialy, který nás, zcela nepřipravené, opustil 23. listopadu 2012. A už cítím, jak mi Jiří zkoumavě hledí přes rameno a vyzvídá, jak vlastně rozumím těm slovům jako „význam“, „osobnost“ – zdalipak mi ta slova sklouzla na papír jen tak, bez rozmyšlení, či zda si uvědomuji jejich složitá sémantická pole? Teď se mi – aspoň doufám – podařilo to, nad čím by Jiří zaplesal: utnout vaše navyklé, povrchní čtení a přimět vás ke zkoumavé a posléze objevné všímavosti: vždyť ani ta nejběžnější slova vůbec nemusí být banální!

Jiří Fiala byl matematik, matematický logik, filosof vědy, jazyka a mysli, znalec výtvarného umění, historik poznání, všeobecný vzdělanec a obětavý pečovatel o vzdělání druhých. Čtenářům Vesmíru je dobře znám hlavně svými vynikajícími eseji o českém a slovenském výtvarném umění, které vycházely od roku 1990 měsíc co měsíc po třináct let. Tím povýšil skoro 150 malířů a sochařů do čestné kategorie „vesmírných umělců“. Pro Vesmír ovšem také napsal kolem 50 delších statí na rozmanitá témata od geometrie až po dějiny poznání, od počítačové vědy až po tvorbu mašíblů, od teorie systémů až po teorii teorií. Jeho oblíbeným námětem byla díla velikánů světové vědy a filosofie (René Descarta, Henriho Bergsona, Rudolfa Carnapa, Karla Poppera, Ludwiga Wittgensteina, Alberta Einsteina, Henriho Poincarého, Viléma Flussera, Josepha Weizenbauma, Davida Bohma, Paula Feyerabenda a dalších) – mnohé z jejich knih sám přeložil, editoval a často i sám vysázel ve svém oblíbeném LaTeXu.

Neznám lidskou bytost s vytříbenějším šestým smyslem pro nenápadné pozoruhodnosti. Vypátral neuvěřitelné skvosty v antikvariátech, všímal si překvapivých souvislostí a nejednu banalitu ozvláštnil v kuriozitu. O svých objevech pak s nadšením a poutavě vyprávěl a nezřídka se přitom dotkl něčeho opravdu hlubokého, filosoficky, historicky či politicky relevantního. Všednodenní mluva stejně jako exaktní jazyk vědy mu byly zvlášť vítaným předmětem zájmu. Odněkud se vynořilo podivné slovo a Jiří ihned sahá po etymologickém slovníku. Skrze každé slovo vidí jeho sémantické pole – rozvlněnou krajinu rozmanitých významů, hlavních i vedlejších, doslovných i přenesených, dávných i nedávných. Vždyť i ta nejběžnější slova nejsou banální, jsou-li viděna nově.

Chtěli jste slyšet o významu a osobnosti Jiřího Fialy? K tomu se opravdu nelze vyslovit jinak než připomenutím všelimožných drobností, příběhů a zážitků, které se člověku útržkovitě vybaví. Cesta vlakem, přednáška o metaforách, návštěva vernisáže, objev v antikvariátu, marné hledání slova „všelimožný“ ve slovníku, příhoda s Aničkou a Františkem.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...