Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Klima v holocénu proti skleníkové hypotéze…

Ad Vesmír 91, 298, 2012/5
 |  12. 7. 2012
 |  Vesmír 91, 381, 2012/7

V úvodní části svého článku autor shrnuje nezpochybnitelná fakta: za posledních 150 let stoupl kvůli spalování fosilních paliv obsah CO2 v atmosféře z 280 ppm na 390 ppm a za posledních 100 let se zvýšila průměrná teplota Země o 0,74 °C. Za nezpochybnitelný považuje autor také skleníkový jev způsobený existencí CO2 v atmosféře.

V dalším pak autor vyjmenovává základními faktory klimatických změn, které jsou: 1. Milankovičovy cykly, 2. Sluneční aktivita, 3. Kontinentální drift, 4. Skleníkový efekt, 5. Termohalinová cirkulace, 6. Aerosoly, 7. Vegetační kryt a 8. Magnetické pole Země. Všechny tyto faktory lze jistě kvantitativně popsat a vyjádřit jejich vliv na energetickou bilanci Země s tím, že třeba faktory 1 a 2 jsou periodické a za posledních 100 let se víceméně zprůměrovaly. Můžeme si též klást otázku, jak moc ovlivní klima posun kontinentů o několik decimetrů či nepříliš velká změna magnetického pole Země za posledních 100 let. Též lze diskutovat, jak se přičiněním člověka změnil vegetační kryt či změnilo množství aerosolů v atmosféře a jak tyto faktory přispívají ke klimatickým změnám (k tomu jsou data jistě k dispozici). A příspěvek termohalinové cirkulace je také zřejmě znám. Člověk by očekával, že zkušený autor uvede jednotlivé příspěvky výše zmíněných faktorů kvantitativně, srovná je s údajem odpovídajícím skleníkovému efektu způsobenému antropogenním navýšením CO2 a pak provede na základě analýzy údajů závěr. Bohužel, toho jsme se nedočkali. Místo toho autor vytahuje historická data a jako hlavní argument svých úvah uvádí, že v minulosti docházelo k nárůstu CO2 v atmosféře až s jistým zpožděním po nárůstu teploty. To je však velmi dobře pochopitelné, protože CO2 se začal se zpožděním uvolňovat z ohřívajících se oceánů a tajících permafrostů. V historii opravdu docházelo ke změně klimatu kvůli jiným faktorům, než je skleníkový jev. Ten byl až sekundárním projevem a mohl zapůsobit jen jeho zpětnovazební efekt. V současnosti však máme navýšení skleníkového jevu jako velmi výrazný primární efekt způsobený člověkem během velmi krátkého období. Jde tedy o něco úplně jiného a argumentace autora pohledem do historie je irelevantní.

Za zmínku stojí i názor autora, že opatření na snižování emisí jsou velice nákladná. Proti tomu je třeba se striktně ohradit, protože bylo prokázáno, že emise CO2 v ČR je možné snížit téměř na polovinu beznákladovými, či dokonce často i vysoce rentabilními opatřeními. Zde je třeba jasně rozlišit mezi takovýmto správným řešením problému a způsobem, jak bylo řešení problému uchopeno politicko- podnikatelskými strukturami, kdy se obohacení na úkor společnosti stalo dominantním cílem.

Můžeme se i podivit nad podtitulem článku: „Snahy o zastavení růstu obsahu CO2 podstatně nezpomalí ani nezastaví vzrůst teploty“. Autor se nám zjevně snaží podtitulem vnuknout názor, že teplota na Zemi bude vlivem faktorů neovlivnitelných člověkem neustále narůstat. Přitom v článku dokumentuje neustálé kolísání globální teploty vlivem přírodních faktorů. Co chtěl tedy autor vlastně sdělit?

To hlavní, co chtěl zřejmě říci, je jeho názor, že obsah CO2 v atmosféře změny globální teploty téměř neovlivní. Autor měl v článku jistě příležitost toto kvantitativně prokázat, leč neučinil tak ani kvalitativně. Proč, to ponechme na čtenáři.

Jiří Svoboda, ÚFM AV ČR, Brno

Autorova odpověď: [RNDr. Svoboda nevysvětlil,] proč by čtyři další faktory měly zeslabit své působení na klimatické změny právě kolem roku 1800 n. l., když po celou dobu holocénu dominantně způsobovaly vznik teplých a chladných fází. Ani nám žádným modelem, ani citací nepředvedl, kterak je pro tyto klimatické změny kvantitativně vyhodnotit. Potom je těžké kvantitativně porovnávat sílu působení jednotlivých faktorů, jestliže užívané modely nebyly nikdy využity na spolehlivé testování minulých klimatických změn. Na výtku, že zbytečně vytahuji historická data, bych si dovolil citovat z Lovelockovy knihy Mizející tvář Gaii. Poslední varování, právě vycházející v nakladatelství Academia: „Pokud nedokážeme předpovědět ani to, co se již stalo, jak můžeme důvěřovat předpovědím na příštích čtyřicet nebo devadesát let? Přesto se z politických činů a vládních iniciativ pro boj se změnami klimatu zdá, že odhady IPCC všichni přijímají jako spolehlivé a kvalifikované.“ Argumenty typu, že ve zprávě IPCC psáno jest… nepatří do vědecké diskuse.

Miroslav Kutílek

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorech

Miroslav Kutílek

Jiří Svoboda

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné