Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

Krajně neúplný slovník divných věcí a podezřelých procesů 3

 |  5. 4. 2012
 |  Vesmír 91, 190, 2012/4

Nehovořme o zisku, pane

Když se vládce začne ptát: Jaký zisk z toho bude mít moje země?,

Pak se jeho ministrové začnou zajímat, jaký zisk z toho bude mít jejich rodina, a úředníci a lid se začnou starat, co získají oni sami.

A když se všichni počínaje vládcem až po posledního poddaného začnou starat jenom o to, co komu co vynese, pak na krajinu dolehnou velké pohromy!

Mencius, zlomek I/1

Značkový bůh: komerčně úspěšnější značka boha.

Elektronická diktatura: způsob kontroly a likvidace nepohodlných lidí přes elektronická média. Dřív se říkalo „Velký bratr“ (George Orwell). Pokud existují politické cykly, pak komplikovaná, funkčnost ztrácející demokracie bude nahrazena nějakou na čas účinnější vládou pevné ruky, které kvůli kontrole nad elektronickými médii nikdo neunikne. Kolega: „Cestou do sběrného tábora, budeme proklínat internet.“ Demokracii musíme zachovat už z toho důvodu, že jakékoliv jiné státní zřízení je dnes technologicky schopné kontrolovat úplně všechno, a to je velmi nebezpečné. Stačí příkaz mít neustále zapnutý mobil s GPS.

Disneyland: zábavní park, též způsob, jakým se tato společnost snaží všechno od Ježíše až po večerní zprávy převádět na zábavu. Disneyfikace je proces proměny určitého místa, například historického centra Prahy na zábavní park. Doprovodným jevem je ztráta autenticity a génia loci.

Mcdonaldizace: sériová výroba určitého unifikovaného typu zboží, které je dobře balené a podporované pečlivě vyrobenou reklamou, jež vzbuzuje zdání modernosti a žádoucího životního stylu. Složitost a individualita světa je zde redukována na několik málo příjemných aspektů, jako je čistota, úsměv a dobrá chuť jinak nepříliš zdravého pokrmu. Přeneseně se mluví o mcdonaldizaci vzdělávání, lékařské péče či bydlení v suburbiích.

Vybydlování (podle Vladimíra Merty): proces, při kterém dochází k postupnému vyprazdňování. Původně se týkal domů, ze kterých odcházeli nájemníci, ale dnes něco podobného pozorujeme například v kulturním zpravodajství novin či v televizních programech, kde se „partaj po partaji“ ztrácí zajímavé, okrajové, ale jinak pestré pořady, rubriky či celé časopisy.

Ekonomická reforma: způsob, jak zdůvodnit zdražování, a přitom neprovést žádné skutečné (tzv. strukturální) změny.

Zneužívání sociálních dávek: chybně nastavený systém sociální pomoci, jehož hlavní funkcí je odvrátit pozornost od ekonomického zneužívání celého státu v měřítku desítek miliard korun k sociálnímu zneužívání v měřítku desítek milionů korun.

Filosofie (Jan Sokol): způsob, jak porozumět a vyložit svět.

Vzdělání (Zdeněk Pinc): to co zůstává, když jsou zapomenuta fakta, impregnace osobnosti.

Klimatický strach: hluboká obava z proměn klimatu založená na kolektivní historické paměti lidstva. V minulosti vedly suché či naopak vlhké roky mnohokrát k vymírání celých komunit nebo strastiplným putováním za vodou a půdou. Nosíme v sobě hluboké obavy ze změn klimatu. Prakticky to znamená dvojí – bývalo poměrně jednoduché si s tímto strachem mediálně zahrávat, ale mezitím jsme poněkud otupěli. Druhá věc je ta, že pokud se objeví nějaké nezvyklé počasí, tak lidé jsou doopravdy hluboce vnitřně otřeseni a na duši jim padne stín. Pokud by se k tomuto dávnému klimatickému strachu přidala třeba drahota nebo nefunkční vláda, je zaděláno na konflikt.

Nemoc ze strachu (Jean Delumeau): dlouhodobý davový jev, při kterém se projevy individuálního strachu v sociálním prostředí přetvářejí, umocňují a komplikují; navozují stav vnitřní nemoci a vedou k nesprávným rozhodnutím, jejichž cílem není náprava, ale zbavení se strachu. Delumeau uvádí, že projevy kolektivního strachu jsou o to větší, čím menší je psychologická soudržnost mezi osobami zachvácenými strachem (naše individualistická situace). Základní charakteristikou psychologie davu je jeho ovlivnitelnost, absolutnost soudů, snadné podlehnutí nákaze, oslabení nebo ztráta kritického ducha, zánik smyslu pro osobní zodpovědnost, podceňování síly protivníka a schopnost přecházet od zděšení k nadšení a naopak. Na druhou stranu strach je předmětný a lze s ním bojovat, ale úzkost prožíváme jako čekání na neurčitý průběh situace. Úzkost je pomlázka složená z více neurčitých strachů, bojujeme s ní tak, že jednotlivé pramínky strachu rozplétáme a pojmenováváme.

NEET generation, neetníci: Původně britské slovo označující mladé lidi mezi 16–19 lety, kteří nepracují ani nestudují.

Freeters, freetři: mladší lidé mezi 18–35 lety, kteří odmítají trvale pracovat na jednom místě, místo toho si obvykle hledají nenáročná krátkodobá zaměstnání na částečný úvazek.

Hikikomori: mladí, obvykle inteligentní, ale sociálně stažení lidé mezi 16–34 lety, kteří odmítají opustit dům svých rodičů. Kromě toho existuje několik dalších kategorií „nových lidí“ označujících např. parazitické muže či ženy bez partnera, mladé ženy odmítající trvalé partnerské vztahy (metoro), podivné otylé sociální pavouky žijící internetem a komiksy (otaku) či nezaměstnané a obvykle cestující studenty mezi bakalářským a magisterským studiem.

Regnum (Hagen Keller): pojem, který v Evropě vykrystalizoval v 10. století a jejž můžeme popsat jako výkon královské moci. Jedná se o výkon státní moci nad určitým územím, při kterém jsou jasně stanovena pravidla, která se týkají ze strany vlády hlavně ochrany území a ze strany poddaných odvodu daní. Tato pravidla posouvají státní celek do nadosobní roviny. Království nekončí smrtí panovníka či jeho rodiny, ale díky pravidlům pokračuje dál. V samotných základech Evropy, v karolinské a otonské době (8.–10. století) platí, že pro krále je rozhodující vztah ke Kristu, dnes bychom řekli k duchovním hodnotám. Král zastupuje „nebesa“, a proto se od něj čeká, že bude zakládat kláštery, stavět kostely, podporovat psaní knih, a tím vytvářet kulturu. Chce-li bůh potrestat zemi, nadělí jí špatného vládce.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Sociologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...