Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Jsou tropy kolébkou nebo muzeem druhového bohatství?

 |  6. 12. 2012
 |  Vesmír 91, 701, 2012/12

Druhová rozmanitost napříč kontinenty je výsledkem tří hlavních procesů: jak rychle druhy vznikají (speciace), jak rychle zanikají (extinkce) a jak rychle kolonizují nové oblasti (migrace). Abychom zjistili, proč jsou některé oblasti druhově rozmanitější než jiné, potřebujeme znát, který proces v dané oblasti převládá. Tato zdánlivě jednoduchá otázka je však již několik desítek let předmětem vědeckých sporů. Hlavní debata se vede především o tom, proč v tropech žije tolik druhů organismů ve srovnání s oblastmi mírného pásma. Někteří věří, že tropy jsou tzv. kolébkou druhové rozmanitosti, což znamená, že tam druhy vznikají rychleji než jinde (Vesmír 83, 508, 2004/9, Vesmír 78, 338, 1999/6). Jiní ale tvrdí, že tropy spíš reprezentují tzv. muzeum druhové rozmanitosti způsobené pomalejší rychlostí vymírání (viz např. Vesmír 78, 338, 1999/6). Předpokládají, že zde druhy měly delší čas pro svůj vznik, ale nebyly zatím schopny přizpůsobit se novým oblastem s jiným klimatem. Tropické oblasti jsou totiž ve srovnání s ostatními biomy nejstarší.

Nedávná studie si dala za cíl prozkoumat tyto hypotézy pomocí srovnání fylogenetických stromů (stromů života) jednotlivých společenstev savců po celém světě. Testovali, jestli jsou v tropických oblastech jednotlivé savčí druhy vývojově starší ve srovnání s mírným pásmem nebo jestli zde naopak převažují druhy mladé. Přítomnost velkého množství druhů s relativně starým obdobím vzniku by odpovídala hypotéze o tropech jako muzeu. Pokud však většina druhů vznikla nedávno, můžeme uvažovat o rychlejší speciaci. Překvapivě se potvrdily oba případy. V tropech starého světa (Afrika) žije velké množství velmi starých druhů, které vznikaly pomalu během dlouhého období. Naproti tomu většina tropických savců Nového světa (jižní Amerika) vznikla poměrně nedávno. Z toho plyne, že zatímco Starý svět reprezentuje muzeum druhové rozmanitosti, kolébku druhů savců v současnosti představuje svět Nový.

Pozoruhodné na tom celém je, že druhová rozmanitost v obou případech (Starý i Nový svět) roste směrem k rovníku stejným způsobem, ačkoliv procesy za ní zodpovědné se liší. Proč výsledný pattern vypadá stejně, zůstává záhadou. (J. T. Davies & L. B. Buckley, Global Ecology and Biogeography 21, 1096-1105. 2012)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Irena Šímová

Mgr. Irena Šímová, Ph.D., (*1982) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK. V CTS UK a AV ČR se zabývá možnými mechanismy, které jsou zodpovědné za variabilitu v počtu druhů na různých prostorových úrovních.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné