Mokré nohy bohyně Gaii

V prosinci minulého roku vyšel ve Vesmíru článek J. Žárského, M. Stibala a M. Šabacké s poetickým názvem „Studené nohy bohyně Gaii“. V souvislosti s gaianskou terminologií mi to nedá, abych nevyužil malé parafráze. Mezi třináctým a osmnáctým dnem téhož měsíce byl totiž v Brně přítomen jeden z předních „gaianologů“, Stephan Harding z anglické Schumacher College. Pod hlavičkou katedry environmentálních studií vedl na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity týdenní kurz Holistic science and the theory of Gaia (Holistická věda a teorie Gaia). Celý kurz včetně půldenního výletu do Moravského krasu byl koncipován velmi živě a interaktivně a jeho hlavním cílem bylo samozřejmě seznámit posluchače s teorií Gaia. Mimo meditace v půlmetrové vrstvě sněhu (to byly zjevně ony studené nohy a studily pekelně) uprostřed lesa a několika dalších maličkostí mi v paměti uvízlo především Hardingovo tvrzení, uvedené na podporu existence gaianských regulačních cyklů v planetárním měřítku, že bez života by na Zemi již nejen nebyla žádná voda, ale nefungovala by ani desková tektonika.

Toto tvrzení rozvádí společně s objevitelkou endosymbiotické povahy eukaryotních buněk Lynn Margulisovou na devatenácti stranách čtvrté kapitoly knihy Eileen Cristové a kolektivu Gaia in turmoil: climate change, biodepletion, and earth ethics in an age of crisis (Zmatek kolem Gaii: klimatické změny, vyčerpávání přírodních zdrojů a všeobecná etika v době krize), která vyšla na sklonku roku 2009. Kapitola se jmenuje Water Gaia: 3.5 Thousand Million Years of Wetness on Planet Earth (Vodní Gaia: Tři a půl miliardy mokrých let na planetě Zemi) a její text je volně dostupný na internetu. Jak napovídá způsob publikace, nejde o nijak převratný trhák, spíše o dílko, které má inspirovat. Raději se neodvažuji spekulovat, jak hluboká či mělká byla úroveň obraznosti obou autorů, ale pokud je vůbec jaký, pak největší přínos tzv. holistické vědy spočívá ve snaze naučit nás přemýšlet v obrazech celku a v metaforách. A tak lze snad říci, že namísto hydrologických aspektů geofyziologie skrývají pro vědce pár zajímavých otázek prostě „mokré nohy bohyně Gaii“.