Fakulta životního prostředí

Fakulta životního prostředí má hlavní pracoviště v Ústí nad Labem. Zde je umístěn děkanát se studijním oddělením, dále katedra informatiky a geoinformatiky, katedra přírodních věd, katedra společenských věd, katedra technických věd a knihovna se studovnou. V objektu jsou rovněž učebny pro teoretickou výuku, počítačové učebny a laboratoře s příslušenstvím. V roce 2002 vzniklo dislokované pracoviště v Mostě, kde jsou studentům rovněž k dispozici klasické učebny pro teoretickou výuku, počítačová učebna a laboratoře mikrobiologie a analytické chemie pro praktickou výuku.

Fakulta životního prostředí byla založena současně se vznikem Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v roce 1991. Její vznik byl a dosud je úzce svázán s vážným narušením složek životního prostředí v severních Čechách, především v pánevních okresech dnešního Ústeckého kraje. Základní příčinou antropogenního postižení přírodního prostředí je velká kumulace těžby hnědého uhlí, výroby elektřiny v tepelných elektrárnách a činnosti chemického průmyslu. Ústecký kraj zůstává nejvýznamnější energetickou základnou České republiky, tradičně je významným průmyslovým regionem. Územím kraje procházejí dopravní trasy evropského významu, ať již se jedná o splavněnou řeku Labe napojenou kanály na říční síť západní Evropy, nebo železniční trať Drážďany – Praha – Vídeň (Bratislava – Budapešť) a dostavovanou dálnici D8 ve směru Praha – Berlín.

Tyto skutečnosti vedly k zaměření fakulty na aplikovaný výzkum, vzdělávání a publikační činnost v oblasti ekologie a životního prostředí. Důraz je kladen na studium příčin narušení základních složek životního prostředí, na možnosti a způsoby jejich ozdravění. Hlavní pozornost je věnována zejména preventivním opatřením v oblasti tvorby a ochrany složek a životního prostředí jako celku. Ve studijním a výzkumném programu je uplatněna zásada multidisciplinarity a flexibility s vyváženým podílem přírodovědných, technických, ekonomických a geoinformačních oborů. Důležitou úlohu mají rovněž společenskovědní obory včetně studia jazyků. Z tohoto pohledu se jedná o interdisciplinární studium environmentálně orientovaných oborů. Touto strukturou předmětů a zaměřením je první a dosud fakticky jedinou fakultou tohoto typu v České republice.

Cílem působení Fakulty životního prostředí je výchova odborníka analytického a syntetického zaměření ve sféře ochrany životního a pracovního prostředí, schopného kvalifikovaně rozhodovat o řešení základních problémů tvorby a ochrany životního prostředí, odhadování rizik, příčin a rozsahu narušení složek životního prostředí, přípravě analýzy pro podporu rozhodovacích procesů, koordinace činnosti a konkrétním podílu na péči o životní prostředí. Koncepčně je fakulta orientována jak na výzkum oblastí s velkou negativní zátěží životního prostředí a obyvatelstva v interakci se zdravotním stavem obyvatel a dalšími přírodními a sociálně-ekonomickými důsledky, tak na výzkum oblastí s různým stupněm ochrany životního prostředí a prevenci negativního vlivu životního prostředí. Vysoký stupeň devastace základních složek životního prostředí v severočeském regionu dává předpoklady nejen pro praktické poznávání situace v terénu formou exkurzí, praxí, ale i témat bakalářských a diplomových prací, prací v terénu.

Studium na Fakultě životního prostředí (FŽP) je tříleté v bakalářských studijních programech, dvouleté v navazujících magisterských studijních programech a čtyřleté v doktorském studijním programu. Více informací je na fzp.ujep.cz. FŽP organizuje rovněž celoživotní vzdělávání. Jedná se o kurzy, jednotlivé přednášky nebo jejich cykly v rámci univerzity třetího věku nebo doškolovací kurzy pro komerční společnosti. Cílem těchto aktivit je rozšíření a doplnění vzdělání nebo rekvalifikace účastníků. Fakulta má v současnosti celkem více než 800 studentů v presenční (denní) a kombinované (dálkové) formě studia. Výuku zajišťuje celkem 81 pedagogů.

Absolventi bakalářských studijních oborů nacházejí uplatnění například ve státní správě všech stupňů, na správách chráněných krajinných oblastí a národních parků, s. p. Povodí, Zemědělské vodohospodářské správě a dalších vodohospodářských organizacích.

Řada absolventů navazujících magisterských studijních oborů se uplatňuje v soukromých firmách zabývajících se nakládáním s odpady, rekultivacemi a revitalizacemi krajiny, odborech životního prostředí průmyslových podniků, projekčních a výzkumných institucích, školicích a vzdělávacích institucích, kontrolních a monitorovacích orgánech typu Inspekce životního prostředí a Státního zdravotního ústavu. Uplatnění nacházejí absolventi i v resortu Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva zemědělství ČR. Absolventi doktorského studia se uplatní především ve výzkumu a vývoji na vysokých školách, v ústavech Akademie věd ČR nebo v resortních výzkumných ústavech.

Výzkum FŽP je zaměřen na zkoumání vlivů antropogenních aktivit na životní prostředí především v severočeském regionu. Mezi hlavní okruhy patří využití analytické chemie a výzkumu v oblasti technologií pro ochranu životního prostředí, krajinné inženýrství, geoinformatika, vodní hospodářství a environmentální ekonomie. Vědeckovýzkumná činnost úzce souvisí se studijními obory vyučovanými na fakultě:

• Vývoj moderních biotechnologií pro čištění odpadních vod využívajících imobilizovaných mikroorganismů.
• Výzkum netradičních sorbetů pro čištění odpadních vod.
• Výzkum odstraňování polutantů z vod pomocí fotodegradačních procesů včetně vývoje nových typů fotokatalyzátorů.
• Výzkum zplyňování a energetického využití biomasy včetně vývoje pyrolýzního reaktoru.
• Studium ekosystémů v oblasti rekultivací v severních Čechách (zvláštní důraz na hydrickou rekultivaci – sledování antropogenních jezer).
• Modelové řešení revitalizace průmyslových regionů a území po těžbě uhlí.
• Predikce povodní umělými neuronovými sítěmi na vybraných řekách.
• Zkoumání ekonomických nástrojů politiky životního prostředí, hodnocení jejich účinnosti a evaluace jejich dopadů na makro a mikroekonomické úrovni.
• Vývoj a implementace metod environmentálního účetnictví na makroekonomické úrovni především v oblasti rozvoje systému národních účtů a deskripce sektoru environmentálního zboží a služeb.
• Analýza a syntéza starých map českých zemí, studium možností jejich využití pro územní plánování, rekultivaci a revitalizaci krajiny antropogenně narušených území.
• Aplikace geoinformatiky při dokumentaci památek a v archeologii, přímá účast na výzkumech v ČR, Egyptě a Súdánu.
• Využití historických a leteckých měřičských snímků při studiu krajiny.

Zahraniční kontakty jsou navázány v rámci programu Erasmus s evropskými univerzitami – TU Drážďany, STU Bratislava, TU Zvolen, Univerzita v Salfordu a Nottinghamu (Anglie), Univerzita Saint Quentin (Francie), Univerzita v Turku (Finsko), Univerzita Stavanger (Norsko), Univerzita Aalborg (Dánsko), Univerzita v Agriniu, Thessaloniky, Chania (Řecko), Univerzita Porto (Portugalsko), Suleyman Demirel Univerzita v Ispartě, Univerzita Istanbul, Univerzita v Izmiru (Turecko). Mimo EU se rozbíhá spolupráce s několika univerzitami v Rusku (Jekatěrinburg, Mendělejevova univerzita chemicko-technologická v Moskvě) a s Univerzitou Nha Trang ve Vietnamu. V rámci programu Erasmus se výrazně rozšířila možnost výjezdu studentů na zahraniční studijní stáže v délce 3–12 měsíců (např. do firmy EnviroCentre v Glasgow). Významná spolupráce probíhá již delší dobu s Institutem für Ökologische Raumentwicklung v Drážďanech (řešen projekt Zelená síť v programu Cíl 3). Od r. 2008 vydává fakulta recenzovaný vědecký časopis Studia Oecologica, který navazuje na stejnojmenný sborník vydávaný již od r. 1994.