Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Věda a ideologové

Hra na tichou poštu – kauza „rakouských myší“
 |  11. 3. 2010
 |  Vesmír 89, 193, 2010/3

Kouzlo hry na tichou poštu spočívá v tom, že nikdy nevíte, jak zkomolená se vám vrátí vyslaná zpráva. Některá zkreslení jsou překvapivá, mnohá z nich nepostrádají určitý půvab, či dokonce vtip. Informace o výsledcích vědeckého výzkumu se k adresátům nejednou dostávají způsobem, který hru na tichou poštu nápadně připomíná. Jako příklad nám může posloužit brožura vydaná rakouským Ministerstvem zdravotnictví, rodiny a mládeže „Biologické účinky transgenní kukuřice NK603×MON810 na myši krmené během studií zaměřených dlouhodobě na reprodukci“.1)

Co brožura říká

Brožura shrnuje výsledky výzkumu tria rakouských vědců vedených Jürgenem Zentekem, při kterých byly laboratorní myši krmeny krmivy obsahujícími geneticky modifikovanou kukuřici. Tato kukuřice nese dva zásahy do dědičné informace. První ji obohacuje o gen CP4 EPSPS2) bakterie Agrobacterium tumefaciens a obrňuje ji tak proti účinkům herbicidu glyfosátu.3) Tato modifikace dovoluje pěstitelům hubit plevel na poli s kukuřicí NK603×MON810 herbicidem glyfosátem, aniž kukuřičný porost utrpí nějakou úhonu. Druhý zásah vnáší do dědičné informace inkriminované linie kukuřice gen bakterie Bacillus thuringiensis, podle kterého je syntetizován protein Cry1Ab. Ten chrání rostlinu před housenkami motýlů,4) především pak před zavíječem kukuřičným (Ostrinia nubilalis).

Jürgen Zentek sledoval zdraví myší krmených krmivem s příměsí této geneticky modifikované kukuřice a srovnával je se zdravím myší krmených podobnou kukuřicí, která však nevyšla z laboratoří genových inženýrů. Kromě jiného se sledovala i plodnost zvířat. V některých testech byly odhaleny určité rozdíly mezi myšmi, které konzumovaly geneticky modifikovanou kukuřici, a myšmi, které byly živeny tradiční kukuřicí. Jürgen Zentek a jeho spolupracovníci byli v závěrech velmi opatrní. Zhusta se uchylovali k formulacím jako „nelze vyloučit“, „je třeba dále zkoumat“, „je třeba potvrdit“, „zdá se, že“ atd. Jasnou odpověď na otázku: „Škodí geneticky modifikovaná kukuřice zdraví laboratorních myší?“ bychom ve studii hledali marně.

Rozdíly v plodnosti

Například rozdíly v plodnosti myší krmených geneticky modifikovanou a  nemodifikovanou kukuřicí odhalil jen jeden geneticky typ testu. Myši krmené geneticky modifikovanou kukuřicí měly ve třetím a čtvrtém vrhu o něco méně mláďat. Zentek z toho vyvozuje, že tento typ testu „by mohl být vhodnější pro hodnocení rozmnožovacích schopností“. Další rozdíly našel Zentekův kolektiv v aktivitě některých genů ve střevě myší krmených geneticky modifikovanou a geneticky nemodifikovanou kukuřicí. Tady Zentek uvádí, že „zjištění nebyla výrazná a potřebují další potvrzení“. Navíc říká, že jednotlivé skupiny pokusných myší byly velice různorodé a stejně proměnlivá byla i jejich reakce. Sám Zentek to připisuje volbě geneticky velmi „pestrobarevného“ kmene myší. Zjednodušeně řečeno nevylučuje, že se rakouští vědci ocitli v podobné situaci jako badatel, který srovnával průměrnou výšku obyvatel Nymburka a Kolína a v Nymburce mu náhoda přihrála mezi třicet proměřovaných lidí členy místního basketbalového týmu. Při vlastním měření se badatel nemusí zmýlit ani o milimetr, a přesto může dospět k mylnému závěru, že obyvatelé Nymburka jsou v průměru o hlavu a půl větší než obyvatelé Kolína.

Zentekova zpráva rozepsaná na 105 stránkách se rozletěla do světa a bylo zajímavé sledovat, jak na ní efekt tiché pošty zapracoval. Jako první předávali dál výsledky Zentekovy studie mluvčí organizace Greenpeace. Jedna jejich tisková zpráva nesla titulek „Geneticky modifikované potraviny: potenciální hrozba pro plodnost“.5) V ní se píše, že „plodnost myší krmených geneticky modifikovanou kukuřicí byla vážně narušena“, a Greenpeace proto „požadují stažení všech geneticky modifikovaných potravin a plodin z trhu na celém světě“. Další tisková zpráva už hrála na poněkud emotivnější strunu pod titulkem: „Myši! Zapomeňte na kontrolupočetí – zkuste místo toho geneticky  modifikovanou kukuřici!“ Opět zopakovala, že myši krmené geneticky modifikovanou kukuřicí mají méně potomků, a dodala, že „dopad této geneticky modifikované kukuřice na plodnost byl zcela neočekávaný“. Zpráva uvádí, že se odpovědní činitelé dopustili chyby s ničivými důsledky, když považovali tuto kukuřici za stejně bezpečnou jako geneticky nemodifikované kukuřice. „To samo o sobě by mělo být dostatečným důvodem pro zastavení celého biotechnologického průmyslu,“ apeluje zpráva.

Obě zprávy našly své adresáty

První verzi přejaly seriózně se tvářící sdělovací prostředky. Druhá pak byla jako šitá pro bulvár. České sdělovací prostředky buď přebíraly zprávy Greenpeace, jak běžely tiskovými agenturami, nebo se samy pustily do hry na tichou poštu. Například zpravodajský server Aktuálně.cz použil titulek „Mutovaná kukuřice snižuje plodnost myší, zjistili vědci“, i když o mutacích se nemluví ani v Zentekově studii, ani ve zprávě Greenpeace. Ale odolejte pokušení, když slovo „mutovaný“, popřípadě „mutant“ navozuje tolik mrazivých asociací. Server Aktuálně.cz navíc zdůraznil, že „výsledky zcela ojedinělého výzkumu už si vyžádal i Brusel“. Opět bez ohledu na to, že Zentekova studie není ojedinělá ani tak svým zaměřením nebo provedením jako výsledky. V souladu s novinářskou zásadou, že si čtenář musí udělat z článku závěr, co to znamená konkrétně pro něj, dodává zpráva na Aktuálně.cz o výsledcích Zentekova výzkumu: „Zajímat by se o  ně mělo také Česko – v pěstování GMO kukuřice totiž patříme k absolutní evropské špičce. Více jí na trh dodávají jen Španělé.“

Ponechme stranou fakt, že Zentekův stostránkový elaborát neprošel recenzním řízením, jaké je běžné u všech skutečných vědeckých publikací. Pokud by dostali recenzenti tento spis do rukou, museli by jej autoři přepracovat, upravit a doplnit. Například onen „klíčový“ test prokazující pokles plodnosti myší po konzumaci geneticky modifikované kukuřice byl proveden chybně, a navíc došlo při kalkulaci výsledků k početním chybám. Pokud jsou tyto chyby odstraněny, „výsledky zcela ojedinělého pokusu“ vyznějí pro geneticky modifikovanou kukuřici příznivě. Zentek by musel také vysvětlit, proč použil geneticky modifikovanou kukuřici silně kontaminovanou bakteriemi a zřejmě i houbami rodu Fusarium, zatímco geneticky nemodifikované krmivo bylo podstatně čistší.

„Bylo vědecky prokázáno…“

Pokud dnes někde ve sdělovacích prostředcích narazíme na formulaci „bylo vědecky prokázáno“, není to vždy záruka hodnověrnosti informace. Namístě je notná porce skepse a opatrnosti.

Na počátku informace stojí experiment či pozorování, jehož výsledky v důsledku chyby či omylu nemusejí odpovídat realitě. Bohužel se stávají i případy, kdy je přání otcem myšlenky a vědec podvádí. Proti těmto zkreslením pravdy se může věda víceméně úspěšně bránit. Výsledky jsou před publikací proklepnuty nezávislými experty a ti jejich hodnověrnost prověří. I když neodvedou stoprocentní práci, má věda v záloze další mocný „očistný“ nástroj. Tím je nezávislé potvrzení. Pokud by výsledky Zentekovy studie potvrdil podobně aranžovaný experiment kupříkladu z Japonska, Norska a Kanady, jejich váha by výrazně stoupla.

prostředcích. Ty žijí vlastním životem.Nad čím už věda takovou moc nemá, je osud zpráv o výsledcích bádání ve sdělovacích Do něj jsou uvedeny obvykle tiskovou zprávou. Její autor „vyloupne jádro“ z rozsáhlého a komplikovaného textu vědeckého sdělení a nabídne ji jako „instantní pravdu“ pro žurnalisty a redaktory. Při tvorbě tiskové zprávy dochází zcela zákonitě ke zjednodušení a zkreslení. Je to daň za srozumitelnost. Na druhé straně se do tiskové zprávy nejednou promítnou i zájmy jejího tvůrce, a pak se zpráva mění na informační manipulaci. Motivy jsou různé. Zkreslená nebo nafouknutá tisková zpráva může přilákat k dané instituci naivního movitého investora, zahýbat cenami akcií určité firmy na burze, zvýšit odbyt některých výrobků. V neposlední řadě bývá motivem „přifouknutých“ tiskových zpráv i prestiž univerzity, fakulty, ústavu, týmu či jednotlivce. Zní to děsivě, ale i u zdánlivě objektivních informací z vědy není od věci se občas pozastavit nejen nad tím, co tyto zprávy říkají, ale také proč to říkají.

K odhalení dezinformace je třeba rozumět problému

V případě zprávy Greenpeace o „rakouských myších“ došlo zjevně k zásadnímu zkreslení závěrů Zentekovy studie. Bez něj by nebylo možné ani požadovat „stažení všech geneticky modifikovaných potravin a plodin z trhu na celém světě“, ani volat po „zastavení celého biotechnologického průmyslu“. K oblíbeným nešvarům žurnalistiky patří pracovat s tiskovou zprávou jako jediným zdrojem. Kolik novinářů informujících o kauze „rakouských myší“ mělo v ruce stostránkovou studii Zentekova týmu a kolik z nich čerpalo výhradně z tiskových zpráv Greenpeace? Adresát těchto zpráv – řadový občan vytvářející si názor o světě podle toho, „co psali v novinách“ nebo „co říkali v televizi“ – není obvykle znalý zákonitostí tiché pošty na trhu s vědeckými informacemi a nemá mnoho možností odhalit, že byl oklamán. To může udělat jen odborník.

Odborníci zhusta odmítají reagovat na dezinformace ze svého oboru, protože to považují za mrhání časem a energií. To je dosti krátkozraké počínání, neboť jejich obor může záhy získat zcela zkreslený „image“ aktivity, jež lidstvu nic dobrého nepřinese. Opět si můžeme vzít příklad ze zprávy Greenpeace volající po „uzavření biotechnologického průmyslu“. To zní celkem osvíceně až do chvíle, kdy si uvědomíme, že onen proklínaný biotechnologický průmysl produkuje i řadu léků, bez nichž bychom se obešli jen za cenu utrpení bezpočtu lidí a mnoha obětí na životech.

Na druhé straně se nelze expertům váhajícím vytáhnout do boje s větrnými mlýny omylů, polopravd, lží a dezinformací divit. Jejich seriózní rozbor je často konfrontován se silně zkreslenými nebo zcela nepravdivými informacemi. Novináři si mnohdy neuvědomují rozdíl mezi vědou a politikou a propadají dojmu, že v rámci objektivity a vyvážené informovanosti musí dávat prostor jakýmkoli dvěma protichůdným názorům. Je pravda, že zprávy o letech do vesmíru nedoplňují v rámci „objektivity“ tvrzením, že Země je plochá a je středem vesmíru. V případě evoluční teorie už si ale občas v rámci „objektivnosti“ vypomohou nějakou tou kreacionistickou absurditou. A při informacích z politicky ožehavých oblastí vědy, jako je genové inženýrství, už bývají lži a omyly v rámci „objektivity“ prezentovány ve sdělovacích prostředcích celkem běžně. Pokud vědci zvolí „pštrosí politiku“ a budou se dialogu vyhýbat, mohou být jednostranné interpretace pochybných výzkumů, jako je studie „rakouských myší“, jedinými informacemi, které bude mít laická veřejnost k dispozici.

Poznámky

1) Velimirov A., Binter C., Zentek J.: Biological effects of transgenic maize NK603xMON810 fed in long term reproduction studies in mise. Forschungsberichte der Sektion IV, Band 3/2008, Bundesministerium für Gesundheit, Familie und Jugend, Sektion IV, Radetzkystrasse 2, 1031 Wien.

2) Gen pro enzym 5-enolpyruvyl- ‑šikimát-3-fosfát syntázu dovoluje rostlině syntetizovat životně nezbytné aminokyseliny i v přítomnosti herbicidu, který jinak u většiny rostliny syntézu těchto aminokyselin blokuje.

3) Chemicky jde o glyfosát N-fosfonometyl-glycin.

4) Protein je vyráběn v rostlině. Pokud škůdce pozře část takové rostliny, je protein Cry1Ab v trávicím traktu hmyzu štěpen na aktivní složku. Ta se váže na receptorové molekuly na povrchu buněk střevní sliznice a v konečném důsledku vytváří „díry“ ve střevní stěně. Hmyz hyne jednak na poruchu trávení, jednak v důsledku úniku bakterií ze střeva do okolních tkání a orgánů. Receptory pro zachycení toxinu jsou specifické pro určitou skupinu hmyzu (například protein Cry1Ab se váže jen na receptory určité skupiny motýlů).

5) www.greenpeace.org/ international /press/releases/gethreat- to-fertility-11112008.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie

O autorovi

Jaroslav Petr

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady Vesmíru.
Petr Jaroslav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné