Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Epidemiologie smějící se smrti

 |  8. 10. 2010
 |  Vesmír 89, 642, 2010/10
 |  Seriál: Papuánské (polo)pravdy, 37. díl (Předchozí)

Togi je dnes univerzitním studentem biologie, ale jeho dědeček býval velkým válečníkem. Svými výboji si tento bojovník z novoguinejského kmene Fore nadělal u sousedních kmenů mnoho nepřátel na život a na smrt. Zabít ho v boji se stále nedařilo, a tak přišla na řadu černá magie. I ta má ale svá technická omezení, neboť kouzelník potřebuje ke své práci materiál z těla potenciální oběti – nedojedené zbytky jídla kontaminované slinami, pramínek vlasů, kousek nehtu, výkaly či krev; v moderní terminologii tedy vzorek DNA.

Černá magie

Dědeček si byl zájmu kouzelníků dobře vědom a svoje exkrety a exkrementy si pečlivě hlídal. Jeho žena byla ovšem nepozorná, jak už tak ženské bývají, a kouzelníkům se podařilo získat potřebný biologický materiál alespoň od ní. Zabalili ho do smotku listí a rituálně pohřbili na tajném místě do bahnité země. Jak se smotek postupně rozkládal, začala žena chřadnout, postupně ztrácela svalovou koordinaci, nakonec chodila jenom o holi. Následoval chorobný třes těla, až přestala ovládat svoje pohyby úplně a zemřela. Nemoc trvala několik měsíců a končila smrtí, pokud někdo magický smotek listů pro příslušnou oběť ze země včas nevyhrabal. Dědečkovi tak zemřela první manželka, potom druhá, nakonec i třetí. Togi si dodnes pamatuje, jak se jako malý chlapec smál nekontrolovatelnému třesu rukou své babičky. Teprve čtvrtá manželka přežila nástrahy kouzelníků a dožila se kmetského věku, starajíc se o patnáct dětí, vlastních i polovičních sirotků jejích tří méně šťastných předchůdkyň.

Machinace kouzelníků pokračovaly i do další generace. Togiho otec zemřel r. 1996 už ve středním věku, kdy jednoho dne náhle, bez zjevného důvodu, padl mrtev k zemi. Tedy jasný případ kouzelnictví, z něhož bylo podezíráno i příbuzenstvo manželky. Ta, znalá nebezpečnosti podobných podezření, vesnici i se svými dvěma dětmi rychle opustila. Pro Togiho i jeho staršího bratra následovala těžká léta polovičního bezdomovectví, než se jejich matka znovu vdala a všichni se usadili s novým otčímem v nedalekém městysi Kainantu.

O deset let později, v r. 2006, zemřel za nejasných okolností i Togiho strýc. Podezřelým se stal jeden z jeho příbuzných. Na pohřbu se nad rakví umístěnou v haus krai, tedy domě nářků, sešlo široké příbuzenstvo. Jakmile vstoupil podezíraný kouzelník, rakev se zatřásla a nebožtík tak podal konečný důkaz jeho viny. Smuteční hosté byli na podobnou situaci předem připraveni a podomácku vyrobenou puškou kouzelníkovi na místě prostřelili hlavu. Před domem nářků seděl s dalšími hosty okolo smutečního ohně také kouzelníkův bratr. Jakmile uslyšel výstřel, věděl, kolik uhodilo, vyskočil a chtěl se dát na útěk. Nejbližší spolusedící ale neváhal a mačetou mu přesekl Achillovu šlachu. Další smuteční host mu následně prostřelil hruď šípem. Zbývající dva bratry ponechali naživu s tím, že se postarají o právě vytvořené vdovy a sirotky.

Bílá medicína

V padesátých letech minulého století, tedy době, kdy byly Togiho babičky očarovávány jedna za druhou, dorazili na území Fore lékaři z australské koloniální správy a zjistili, že kmen vymírá na dosud neznámou neurodegenerativní nemoc. V pokročilých fázích se kromě třesu, podle něhož dostala v místním jazyce jméno kuru, projevovala i náhlými změnami nálady a záchvaty smíchu. Proto také název nemoc smějící se smrti. Další výzkum ukázal, že jde o infekční chorobu způsobovanou priony, tedy defektními bílkovinami, jejichž koncentrace v nervovém systému pacienta během nemoci postupně narůstá.

Priony se přenášely kanibalismem, zejména konzumací mozku obětí choroby. U kmene Fore bylo zvykem, že zesnulé pojídali jejich blízcí příbuzní. Mozek muže byl sněden jeho sestrou, tetami z matčiny strany a snachou, mozek ženy snachou a ženami jejích bratrů. Hlava byla nejprve oddělena od těla, vlasy opáleny nad ohněm a kůže a svaly ořezány bambusovým nožem. Klenba lebky byla rozbita k tomuto účelu upraveným kamenem a mozek jedna ze staších žen postupně vybrala rukou, zabalenou do kapradí. Mozková tkáň byla smíchána s kapradím (dodnes používaným jako zelenina) a směsí byly naplněny duté stonky bambusu. V nich se mozek podusil nad ohněm. Togiho čtvrtá babička dodnes vzpomíná, jak se těchto hostin za mlada účastnila, naštěstí bez zdravotních následků.

Kuru prvních bělochů, ve třicátých letech minulého se nejspíš stane jen velmi dočasným příspěvkem k celosvětové biodiverzitě lidských nemocí. Podle pamětníků se nemoc objevila teprve nedlouho před příchodem století, i když její původ zůstává záhadou. Vždy zůstala omezena na území kmene Fore, tedy necelých tisíc čtverečních kilometrů, obývaných tehdy asi 12 000 lidmi.

Dnes zůstává kuru nevyléčitelnou smrtelnou nemocí, nicméně její jediná známá epidemie končí samovolně poté, co Fore v padesátých letech minulého století opustili své kanibalistické pohřební rituály. Stalo se tak na nátlak australské koloniální správy. Samotní Fore spojitosti mezi kanibalismem a nemocí nikdy neuvěřili a i nadále považovali magii za jedinou příčinu kuru.

Nejnovější sčítání pacientů v letech 1996 až 2004 objevilo již jenom 11 nemocných, z nichž se všichni nakazili pojídáním zemřelých už dávno v dětství, někteří i před 50 a více lety. K padesátému výročí odborného popisu nemoci z r. 1957 tak mohlo vyjít tematické číslo časopisu Transactions of the Royal Society, nazvané optimisticky Konec kuru: 50 let výzkumu mimořádné nemoci.

Epidemie či genocida

Rychlé šíření prionů populací Fore vyvolalo před půlstoletím i změny v myšlení celého kmene, jež se stále více soustřeďovalo na černou magii. Jenom masivní a nelítostné nasazení magie mohlo totiž vysvětlit vysoký počet postižených a jejich všeobecně neblahé konce. Zatímco priony kuru nyní obývají možná už jen poslední tucet mozků na naší planetě, jimi vyvolané myšlenkové stereotypy, hledající za každým úmrtím magické machinace, přežívají v hlavách dalších generací mnohem úspěšněji.

Z pohledu zastánců moderní medicíny, k nimž ovšem z Fore nepatří prakticky nikdo, prodělal tento kmen vážnou, téměř fatální epidemii, z níž se však již zcela vzpamatoval. Lidé z kmene Fore vidí tuto událost úplně jinak, totiž jako šílenou epizodu vzájemného vyvražďování, jejíž průběh a následky řeší jejich společenství dodnes. Hledání viníků, jejich trestání a následné nekonečné řetězy recipročních odplat totiž stále pokračují.

Po dvou letech studia v našem výzkumném týmu obhájil letos Togi svoji diplomovou práci, analyzující změny ve složení společenstev hmyzu během sukcese tropického deštného lesa. Po slavnostní promoci na Univerzitě Papuy-Nové Guineje se nově otitulovaný absolvent odebral do rodné vesnice k rodinné oslavě. Tam se mu dostalo varování, že jakožto jeden z nemnoha členů rodiny s pravidelným peněžním příjmem je podezírán příbuznými zabitého strýce, že to byl právě on, kdo zakoupil střelivo do vražedné zbraně. Jeho život je tedy v nebezpečí a měl by si dávat pozor, a to jak na střelné zbraně, tak na kouzelníky s jejich magií.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Vojtěch Novotný

Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Je vědeckým pracovníkem Entomologického ústavu AV ČR, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji.
Novotný Vojtěch

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné