Nejnověji o půdách v srdci Evropy

V první části atlasu najdeme obecné stati o půdě, problematiku funkcí půd, vyčleňování oblastí ohrožených půd, mapování půd a informační systémy o půdě (J. Kozák). V druhé části je popis moderních digitálních technik mapování půd, včetně zjednodušeného matematického modelu půdy (L. Borůvka). Třetí část obsahuje současně platný taxonomický klasifikační systém půd (J. Němeček a kol.) a je doplněna cennými mapkami rozšíření popisovaných půdních typů a příklady diagramů vodního režimu (viz Vesmír 73, 396, 1994/7). Do čtvrté části byl zařazen originální mapový materiál (J. Němeček, Z. Lérová a kol.).

Naši pedologové měli dosud k dispozici Atlas hlavních půdních typů ČSSR (J. Pelíšek, 1961) a Atlas půd České republiky (M. Tomášek, 1995). Tyto publikace pochopitelně ještě neobsahují platný klasifikační systém půd (schválen členy České pedologické společnosti 23. 10. 2000). Představují sice pokrok oproti „černobílé éře“, reprezentované například publikací Typy lesních půd přednosty Výzkumného ústavu lesní biochemie a pedologie v Praze A. Němce (1943), nicméně jsou založeny jen na kreslené barevné prezentaci půdních taxonů. V nově vydaném Atlasu půd České republiky jsou již půdy zobrazeny dostatečně velkými, barevně věrnými snímky půdních profilů, často i s důležitými detaily některých částí jejich diagnostických horizontů. Česká pedologie tak konečně dostává dílo, které je koncepčně a kvalitativně souměřitelné s obdobnými zahraničními pracemi, například s atlasem půd vydaným Institute for Environment and Sustainability (2005).

Každý půdoznalec ví, že pořídit kvalitní barevné fotografie půdního profilu není jednoduché. Je totiž časově značně náročné a pracné vyhledat typické půdní představitele v terénu, vyřešit nezbytné majetkoprávní bariéry a získat svolení k často obtížným a nákladným výkopovým pracím, a nakonec pořídit vlastní fotodokumentaci půdního profilu ve zkoumaném místě. Jde tedy o publikaci, jejíž zpracování přesahovalo možnosti nejen jednotlivce, ale i jednoho pracoviště. Například Komplexní průzkum půd provádělo v letech 1961–1970 v průměru 120 inženýrů-půdoznalců a asi dvojnásobný počet pracovníků pomocných. Nezbytné tudíž bylo, aby pro zpracování atlasu byly využity půdní informační systémy nejen katedry pedologie a geologie FAPPZ ČZU v Praze, ale i Ministerstva zemědělství ČR.

Využití rozsáhlých dlouhodobě budovaných databázových systémů půd se stalo pro vznik Atlasu půd České republiky republiky jsou v jihočeských pánvích vymezeny nejen nezbytnou podmínkou, ale v některých případech i potenciálním zdrojem některých chyb. Databáze jsou většinou kolektivními díly přečetného cechu odborníků. Například v Půdní mapě České republiky 1 : 250 000 Atlasu půd České republiky jsou v jihočeských pánvích vymezeny pseudogleje modální na terciérních jílovitopísčitých a písčitojílovitých substrátech i tam, kde ve skutečnosti existují mezozoické sedimenty (klikovské souvrství svrchnokřídového senonského stáří). Přitom správně rozpoznány a stratigraficky definovány byly tyto sedimety již roku 1938, kdy se o jejich geochronologické zařazení zasloužil fytopaleontolog František Němejc (profesor UK). Jeho objev se stal převratem v geologickém nazírání na jihočeské pánve, neboť do té doby byly horniny klikovského souvrství zahrnovány nejčastěji do hornin limnického terciéru (vzniklých v třetihorních sladkovodních jezerech). Později byla zjištění F. Němejce potvrzena a doložena paleobotanickými a geologickými výzkumy např. B. Pacltové, N. Gabrielové, E. Knoblocha, ale i rakouských badatelů. Do konce šedesátých let minulého století bylo klikovské souvrství zásluhou A. Malechy, Z. Špinara, J. Slánské a dalších přesně vymezeno i kartograficky. Do Atlasu půd České republiky proniklo chybné stratigrafické zařazení těchto sedimentů převzetím nekorigovaných starších údajů databáze Komplexního průzkumu půd.

Atlas půd České republiky představuje zlomové pedologické (obrazové a mapové) dílo s vyváženými encyklopedickými prvky. Je určeno nejen pedologům, přírodovědcům, zemědělcům, lesníkům, krajinným inženýrům, projektantům pozemkových úprav, ochráncům přírody, pracovníkům ve státní správě a studentům těchto oborů, ale i širší veřejnosti. Té poslouží přehledně shrnutými informacemi o hlavních problémových okruzích půd, pestrosti půdního pokryvu ČR (viz též Vesmír 83, 684, 2004/12), závažnosti degradačních procesů a dalším ohrožení.

Atlas půd ČR byl záměrně připravován ve spojitosti s právě projednávanou Rámcovou směrnicí o ochraně půd EU. Proto se zaměřuje i na základní produkční a mimoprodukční funkce půd či na jejich jednotlivá aktuální ohrožení.

/Materiály pro Atlas půd České republiky byly připravovány v rámci výzkumného záměru MŠMT č. MSM 6046070901. Publikace vznikla za podpory Ministerstva zemědělství ČR./