České vysoké učení technické v Praze

Bylo založeno z iniciativy Josefa Christiana Willenberga na základě reskriptu císaře Josefa I. z 18. ledna 1707. Patří k největším a nejstarším technickým vysokým školám v Evropě.

ČVUT poskytuje kvalitní vysokoškolské vzdělání v rozsáhlém spektru zejména inženýrských disciplín, zajišťuje základní i aplikovaný výzkum a vědeckou činnost s důrazem na aplikace v průmyslu a úzce spolupracuje s tuzemskými i zahraničními institucemi. ČVUT dlouhodobě zaštiťuje technologický výzkum a vývoj nejmodernějších technologií v této zemi.

V současné době má ČVUT osm fakult (stavební, strojní, elektrotechnickou, jadernou a fyzikálně inženýrskou, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a studuje na něm přes 20 000 studentů. Pro akademický rok 2009/10 nabízí ČVUT svým studentům 85 studijních programů a v rámci nich 323 studijních oborů. ČVUT vychovává moderní odborníky, vědce a manažery se znalostí cizích jazyků, kteří jsou dynamičtí, flexibilní a dokáží se rychle přizpůsobovat požadavkům trhu.

Příklady unikátních vědeckých pracovišť ČVUT

Na ČVUT byla založena čtyři výzkumná centra v rámci programů MŠMT: spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka, pro strojírenskou a výrobní techniku a technologii, aplikované kybernetiky a integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí.

Na Fakultě stavební najdete Mikromechanickou laboratoř pro mikroskopii, nanoindentaci a porozimetrii a Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí, které tvoří základnu pro základní a aplikovaný výzkum nových progresivních konstrukcí.

Velkým přínosem pro tuzemský i mezinárodní výzkum je Podzemní výukové a výzkumné středisko Josef, které poskytuje zázemí pro specializovaný výzkum v oblasti materiálového inženýrství, environmentální geotechniky, geologie a hydrogeologie v přírodním prostředí „in situ“.

Výzkumné centrum spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka i Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní slouží jako výzkumná základna pro český strojírenský průmysl.

Laboratoř mechanických zkoušek Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní má akreditovány zkušební postupy pro mechanické testování a hodnocení keramických materiálů používaných pro výrobu chirurgických implantátů. Centrum svařovacích technologií zajišťuje výuku studentů z fakult ČVUT v oblasti svařovacích technologií, je vybaveno širokým spektrem pro různé technologie svařování a tepelného dělení materiálů včetně robotizovaného pracoviště.

O kvalitě spolupráce Fakulty strojní s praxí hovoří mimo jiné Cena Invence v rámci projektu Česká hlava v roce 2003 za nový koncept obráběcího stroje, udělená jednomu z jejích odborníků společně s jeho spolupracovníkem z průmyslu.

Většina kateder Fakulty elektrotechnické se aktivně podílí na aplikovaném výzkumu a vývoji s přímým dopadem na průmyslovou i terciární sféru. Výzkum probíhá v Laboratoři senzorů a magnetismu, kde byla vyvinuta analogová část fluxgate magnetometru pro českou družici Mimosa, dále v Centru strojového vnímání či v Centru aplikované kybernetiky, přičemž k velmi významným výsledkům pracovníků katedry kybernetiky patří např. systém I4Control ® pro ovládání PC pomocí očních pohybů pro osoby s motorickým postižením, jenž získal několik významných ocenění.

Na fakultě pracuje rovněž tým zabývající se zpracováním signálů družic navigačních systémů GPS, GLONASS a GALILEO; jím zkonstruované přijímače byly dodány např. do Německa a Korejské republiky. Unikátním pracovištěm je též Centrum pro výzkum laserového plazmatu, které je společným pracovištěm ČVUT, Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR, v. v. i.

Věda a výzkum na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské zahrnuje širokou oblast aplikací přírodních věd, od úrovně základního výzkumu až po těsnou spolupráci s průmyslem. Fakulta představuje základnu pro veškeré jaderné obory včetně experimentální jaderné fyziky a částicové fyziky a jako jediná zajišťuje výuku v této oblasti. Fakulta spolupracuje s nejprestižnějšími mezinárodními centry částicové fyziky – CERN v Ženevě, BNL a Fermilab v USA, GSI v Německu, SÚJV v Rusku aj. Intenzivně se podílí i na dalších mezinárodních projektech – např. ITER, JET či COMPASS. Fakulta má naprosto unikátní zařízení, např. školní jaderný reaktor VR-1 (spolupráce s ČEZ), fúzní tokamak Golem (spolupráce s AV ČR), stanici laserového družicového radaru (Egypt, spolupráce s NASA), Laboratoř kvantitativních metod ve výzkumu památek, výpočetní klastry, vysokovýkonné laserové systémy, laboratoře elektronové mikroskopie, holografie, polovodičů, neutronové difrakce, spektroskopie, nanotechnologií a mnoho dalších specializovaných výzkumných pracovišť. Na fakultě sídlí dvě centra excelence EU: Centrum pro fyziku ultra-relativistických jaderných srážek a Dopplerův ústav pro matematickou fyziku a aplikovanou matematiku.

Tvůrčí činnost na Fakultě architektury je orientována na architektonickou a urbanistickou tvorbu. Ústav prostorového plánování fakulty pracuje jako výzkumné pracoviště v oblasti územního a prostorového plánování. Fakulta stála u založení Výzkumného centra průmyslového dědictví, které se zabývá historií, architekturou, stavebně technickými kritérii, ekologickými i ekonomickými hledisky výzkumu, záchrany a nového využití technických památek, průmyslových staveb a areálů.

Fakulta dopravní úzce spolupracuje při řešení konkrétních odborných problémů s průmyslovými subjekty, jako jsou např. Škoda Auto, AŽD Praha, České dráhy a SUDOP. Společná Laboratoř speciálních telekomunikací Ústavu informatiky a telekomunikací a firem Siemens ČR a T-Mobile ČR slouží pro měření a testování systémů GSM-R. Laboratoř spolehlivosti systémů je společným pracovištěm fakulty a Ústavu informatiky Akademie věd ČR, v. v. i.

Fakulta biomedicínského inženýrství spolupracuje s lékaři z pražských fakultních nemocnic při aplikaci moderních technologií pro inovace a vývoj lékařské techniky. Příkladem je Laboratoř nekonvenční plicní ventilace, jejíž výsledky v oblasti vysokofrekvenční umělé ventilace, dosažené společně s univerzitními nemocnicemi v Amsterodamu a v Praze-Vinohradech, jsou využívány firmami Viasys HealthCare (NL) a SensorMedics (USA). Laboratoř excimerového laseru se zabývá pokrýváním implantátů tenkými biokompatibilními vrstvami. Společné pracoviště biomedicínského inženýrství FBMI a 1. LF se zabývá online bezdrátovým monitoringem pacientů, např. na základě technologie mobilních telefonů či GPS.