Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Bílkovina, protein, polypeptid aneb O terminologické synonymii

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 589, 2009/9

Nejen běžný jazyk, ale i jazyk odborný užívá běžně v mnoha případech domácího a cizího slova jako absolutních pojmových synonym, tj. slov zcela totožného významu (odhlédneme-li od rozdílu stylového): obzor – horizont, výbuch – exploze, výstřih – dekolt, totožný – identický; vid – aspekt, bílkovina – protein.

Cizí, přejaté slovo zpravidla dříve nebo později nalezne v domovském jazyce svou specifickou významovou nebo stylovou funkci a neutichající nářky nad „przněním naší krásné mateřštiny“ zhoubným a veskrze nerozumným přejímáním tu slov latinských, tu německých, tu francouzských a nyní ovšem zdaleka nejvíc anglických se po staletí míjejí účinkem. Inu, člověk si občas zastěžovat potřebuje, ale neměl by to přehánět.

Pokud se synonyma neliší pojmovým významem (o synonymech se v lingvistice hovoří někdy i u různých slov s jemně odlišným pojmovým významem), avšak liší se svou stylovou hodnotou (např. plakat – brečet – bulit), pak právě tato stylová různost dává zřejmý smysl jejich existenci. Avšak jak hodnotit synonymii termínů, jestliže bychom mohli očekávat, že stylová hodnota slova, tedy soubor subjektivních emocionálně-estetických postojů slovem vyjadřovaných, je u nich irelevantní? Jestliže slovo dekolt někomu zní vznešeněji (Slovník spisovného jazyka českého toto slovo ovšem hodnotil jako ,hovorové‘ – tak tomu zřejmě bylo kdysi ve třicátých letech) než prosté výstřih, může užít vznešenějšího slova, chce-li se vyjadřovat, cítit a chovat vznešeněji. V běžném životě totiž o to, jak se chováme, jde, a součástí našeho chování je i naše verbální komunikace. Avšak mohli bychom se domnívat, že u vědeckého termínu má jít pouze o to, aby byl přesně definován, a tím usnadnil vědeckou komunikaci.

Co nás však neustále a nepřekonatelně pudí, abychom říkali genus namísto rod, extrahovat místo vytrhnout a celulární místo buněčný? Pokud jde o buňky, je ostatně s podivem, že jim se neříká cely ani celuly. Mám za to, že neodolatelné puzení vědce říkat a psát verbum místo sloveso je stejného druhu jako puzení nevědce říkat či psát horizont místo obzor: vyjádřit se vznešeněji. U vědce jde o pochopitelnou a přijatelnou (či alespoň omluvitelnou) snahu o shodu (kongruenci) obsahu a formy – cení-li si značně obsahu toho, co vykládá, nechť tuto cenu podtrhne cenou formy, jíž užívá.

Poněkud jiným případem je pojmenovávání téhož různými slovy vzhledem k různým hlediskům, z nichž totožnost nějaké entity nazíráme. Nazýváme-li něco jednou proteinem a podruhé polypeptidem, může to být proto, že zatímco obvykle vystačíme s obecným pojmenováním, někdy (náhle?) zatoužíme být konkrétnější a poukázat na jistou obecně pojatou strukturu oné látky. Např.:

Streptokináza je protein vytvářený různými streptokokovými kmeny.

Streptokináza je polypeptid odvozený z kultur betahemolytických streptokoků.

Pro čtenáře (např. studenta), který je teprve zasvěcován do příslušné sféry odborně nazíraného světa, může ovšem někdy až poněkud promiskuitní zacházení s názvy v průběhu textu být zavádějící a matoucí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

František Štícha

Doc. PhDr. František Štícha, CSc., (*1950) vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni. Poté nastoupil aspiranturu v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ještě před jejím ukončením byl z ústavu vyhozen. Od dubna 1990 se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zabývá výzkumem gramatiky, zejména syntaxe současné češtiny, kontrastivním studiem češtiny a němčiny. Je mj. autorem monografie Utváření a hierarchizace struktury větného znaku (1984) a monografie Česko-německá srovnávací gramatika (Argo 2003). V Ústavu translatologie FF UK vyučuje česko‑německou kontrastivní gramatiku a stylistiku.

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné