Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Bílkovina, protein, polypeptid aneb O terminologické synonymii

 |  10. 9. 2009
 |  Vesmír 88, 589, 2009/9

Nejen běžný jazyk, ale i jazyk odborný užívá běžně v mnoha případech domácího a cizího slova jako absolutních pojmových synonym, tj. slov zcela totožného významu (odhlédneme-li od rozdílu stylového): obzor – horizont, výbuch – exploze, výstřih – dekolt, totožný – identický; vid – aspekt, bílkovina – protein.

Cizí, přejaté slovo zpravidla dříve nebo později nalezne v domovském jazyce svou specifickou významovou nebo stylovou funkci a neutichající nářky nad „przněním naší krásné mateřštiny“ zhoubným a veskrze nerozumným přejímáním tu slov latinských, tu německých, tu francouzských a nyní ovšem zdaleka nejvíc anglických se po staletí míjejí účinkem. Inu, člověk si občas zastěžovat potřebuje, ale neměl by to přehánět.

Pokud se synonyma neliší pojmovým významem (o synonymech se v lingvistice hovoří někdy i u různých slov s jemně odlišným pojmovým významem), avšak liší se svou stylovou hodnotou (např. plakat – brečet – bulit), pak právě tato stylová různost dává zřejmý smysl jejich existenci. Avšak jak hodnotit synonymii termínů, jestliže bychom mohli očekávat, že stylová hodnota slova, tedy soubor subjektivních emocionálně-estetických postojů slovem vyjadřovaných, je u nich irelevantní? Jestliže slovo dekolt někomu zní vznešeněji (Slovník spisovného jazyka českého toto slovo ovšem hodnotil jako ,hovorové‘ – tak tomu zřejmě bylo kdysi ve třicátých letech) než prosté výstřih, může užít vznešenějšího slova, chce-li se vyjadřovat, cítit a chovat vznešeněji. V běžném životě totiž o to, jak se chováme, jde, a součástí našeho chování je i naše verbální komunikace. Avšak mohli bychom se domnívat, že u vědeckého termínu má jít pouze o to, aby byl přesně definován, a tím usnadnil vědeckou komunikaci.

Co nás však neustále a nepřekonatelně pudí, abychom říkali genus namísto rod, extrahovat místo vytrhnout a celulární místo buněčný? Pokud jde o buňky, je ostatně s podivem, že jim se neříká cely ani celuly. Mám za to, že neodolatelné puzení vědce říkat a psát verbum místo sloveso je stejného druhu jako puzení nevědce říkat či psát horizont místo obzor: vyjádřit se vznešeněji. U vědce jde o pochopitelnou a přijatelnou (či alespoň omluvitelnou) snahu o shodu (kongruenci) obsahu a formy – cení-li si značně obsahu toho, co vykládá, nechť tuto cenu podtrhne cenou formy, jíž užívá.

Poněkud jiným případem je pojmenovávání téhož různými slovy vzhledem k různým hlediskům, z nichž totožnost nějaké entity nazíráme. Nazýváme-li něco jednou proteinem a podruhé polypeptidem, může to být proto, že zatímco obvykle vystačíme s obecným pojmenováním, někdy (náhle?) zatoužíme být konkrétnější a poukázat na jistou obecně pojatou strukturu oné látky. Např.:

Streptokináza je protein vytvářený různými streptokokovými kmeny.

Streptokináza je polypeptid odvozený z kultur betahemolytických streptokoků.

Pro čtenáře (např. studenta), který je teprve zasvěcován do příslušné sféry odborně nazíraného světa, může ovšem někdy až poněkud promiskuitní zacházení s názvy v průběhu textu být zavádějící a matoucí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika

O autorovi

František Štícha

Doc. PhDr. František Štícha, CSc., (*1950) vystudoval Pedagogickou fakultu v Plzni. Poté nastoupil aspiranturu v Ústavu pro jazyk český ČSAV. Ještě před jejím ukončením byl z ústavu vyhozen. Od dubna 1990 se v Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., zabývá výzkumem gramatiky, zejména syntaxe současné češtiny, kontrastivním studiem češtiny a němčiny. Je mj. autorem monografie Utváření a hierarchizace struktury větného znaku (1984) a monografie Česko-německá srovnávací gramatika (Argo 2003). V Ústavu translatologie FF UK vyučuje česko‑německou kontrastivní gramatiku a stylistiku.

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné