Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Darwin a teologie

 |  23. 7. 2009
 |  Vesmír 88, 465, 2009/7

Bylo by dobře si uvědomit, že líčení populárních publikací a médií, v nichž Darwin vystupuje jako zastánce ateismu a protináboženského boje vůbec, jsou zcela zavádějící už proto, že Darwin byl klasickým exemplářem viktoriána, který sdílel všechna mínění své doby právě až na jednorázové stvoření živých organismů a člověka v konečné podobě (na stvoření nějaké prapůvodní živé formy, která se pak mohla dál vyvíjet darwinovským způsobem, ovšem věřil i on). Je dobře nezapomínat, že jediná vysoká škola, kterou dokončil, byla právě anglikánská teologie v Cambridgi, kde studoval v letech 1828 až 1831 na Christ’s College a zdárně dosáhl hodnosti bakaláře. Kazatelem se ovšem nestal, zato jej během studií získal přítel John Stevens Henslow (1796–1861), anglikánský duchovní a nadšený přírodovědec,1) pro svůj obor, přírodní teologii, a doporučil jej kpt. Robertu Fitzroyovi jako přírodovědce na expedici lodi Beagle. Přírodní teologie tvořila pro mladého Darwina neodmyslitelný interpretační rámec pro chápání dějů v přírodě a jeho pozdější interpretace živého světa byla v jistém smyslu obrácením jejích argumentačních rastrů – na základě rafinované struktury živých bytostí (i krystalů) pochopit a zdůraznit prozřetelnost a všeobjímající lásku Stvořitelovu ke světu a lidem, stojí za to znovu zdůraznit, že pojem adaptace (z lat. ad-aptacio – upravení, přitesání) pochází z jejího slovníku. Zaímco na kontinentu byla v rozkvětu v 17. a 18. století,2) držela se v Anglii „ostrovním efektem“ dlouho přes polovinu 19. století. Mezi lety 1833–1840 vyšlo s podporou vévody z Bridgewateru osm knih od různých autorů, mj. od W. Bucklanda a W. Kirbyho, s přírodně teologickou tematikou, tzv. Bridgewater treatises. Oblíbeným autorem Darwinova mládí byl vlivný teolog a člen téže cambridžské koleje William Paley (1743–1805), jehož poslední kniha Natural theology, or, Evidence of the existance and attributes of the Deity (1802), byla kvintesencí přírodní teologie a od něhož pochází metafora hodináře, použitá později i Dawkinsem.3) Je nápadné, že Paleyova a Malthusova theodicea, tj. vysvětlení, proč je zlo ve světě – je to jakási stinná stránka moudrých a prospěšných Božích zákonů – nápadně připomíná Darwinovo zdokonalování živých bytostí přírodním výběrem, což je proces sám o sobě neveselý.4) Odpověď anglikánské církve na Darwinovy teze byla velmi odstupodstupňovaná, od divokých útoků oxfordského biskupa Wilbeforce přes odmítnutí jeho mentora Henslowa až po podporu některých liberálních duchovních. Darwin byl dlouho aktivním členem farní rady v Downu, ovšem zhruba kolem roku 1850 přestal docházet do kostela, podle některých dával přednost procházce, podle jiných jeho víra ochladla po smrti jeho milované dcery Annie. Za ateistu se však nikdy neprohlašoval, spíše za agnostika.

Poznámky

1) Založil např. cambridžskou botanickou zahradu.

2) Posledním jejím významným představitelem byl berlínský luteránský pastor Christian Sprengel, který r. 1793 podrobně popsal opylování květů hmyzem.

3) Paleyova kniha v češtině nikdy nevyšla – zpočátku to bylo dílo anglikánského odpadlíka, později nezajímavá antikvita.

4) I Malthus, který Darwina velmi ovlivnil, byl anglikánský církevník, dokonce biskup.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné