Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Chromozomální odchylky jako následek práce ve výrobě pneumatik

 |  10. 12. 2009
 |  Vesmír 88, 773, 2009/12

Skupina vědců vedená Pavlem Vodičkou z Ústavu experimentální medicíny AV ČR, v. v. i., zveřejnila roku 2008 studii1) o negativním vlivu látek používaných, či naopak vznikajících při výrobě pneumatik. Mutagenem, se kterým lze při výrobě pneumatik přijít do styku asi nejčastěji, je 1,3-butadien. Polymerací směsi 1,3-butadienu se styrenem či akrylonitrilem vzniká syntetický kaučuk, klíčový materiál k výrobě pneumatiky. Kromě 1,3-butadienu přicházejí zaměstnanci pneumatikáren do styku i s dalšími karcinogeny, z nichž zmiňme alespoň styren a polycyklické aromatické uhlovodíky.

Vodičkova studie se zaměřila na zaměstnance nejmenovaného západoslovenského výrobce. Zahrnovala celkem 177 pracovníků pneumatikárny, kteří byli na různých pozicích v závodě zaměstnáni průměrně 19 let. Kontrolní skupina se skládala z úředníků a zaměstnanců nemocnic. Lidé v obou skupinách byli podobného věku, s přibližně stejným zastoupením mužů i žen a stejným (asi třetinovým) podílem kuřáků.

Nejdříve se zjišťovalo, zda a v jak vysokých koncentracích přicházejí zaměstnanci s karcinogeny do styku. Koncentrace 1,3-butadienu se lišily v závislosti na prováděné činnosti. Někde dosahovaly stabilně zhruba 2,6 mg na metr krychlový, na jiných pracovištích byly poloviční, a na některých se nárazově zvyšovaly až na 5,8 mg na metr krychlový. Kromě 1,3-butadienu zjistili výzkumníci na některých pracovištích i styren v koncentracích do 13 mg na metr krychlový. Ve všech případech šlo o koncentrace pod přípustnými expozičními limity,2) z pohledu hygieny bylo tedy vše v pořádku.

Jak na tom ale byli zaměstnanci? Četnost výskytu chromozomálních odchylek odpovídala očekávání. Nejlépe skončili nekuřáci z kontrolní skupiny, nejhůře kuřáci zaměstnaní v pneumatikárně (ti měli o třetinu vyšší počet chromozomálních odchylek).

Zjišťovala se také souvztažnost chromozomálních změn s genotypem účastníků studie. Výzkumníci se zaměřili i na odchylky v těch genech, jejichž produkty se podílejí na opravách DNA, popřípadě na odbourávání jednotlivých mutagenů. Nejdůležitější se zdála být skupina enzymů glutathion S-transferáz, odbourávajících metabolity zmíněného 1,3-butadienu. Jedinci postrádající transferázu GSTT1 (asi 20 % účastníků studie) byli průkazně více postiženi chromozomálními odchylkami v buňkách.

Na zvýšeném množství chromozomálních změn u kuřáků vyrábějících pneumatiky se navíc výrazně podílel EPHX1 – gen pro enzym katalyzující hydrolýzu epoxidů na méně reaktivní transdihydrodioly. Aktivita tohoto enzymu bývá proměnlivá, což je způsobeno některými často se vyskytujícími mutacemi v jeho genu. Ve zkoumaném vzorku mělo 15 % lidí vysokou aktivitu EPHX1, 40 % střední a 45 % nízkou (vlivem mutací). Nízká aktivita tohoto genu může být jednou z příčin vyššího množství chromozomálních odchylek při vystavení karcinogenům – ať již jde o kuřáky, nebo o pracovníky pneumatikárny. Tuto vazbu podporují i starší studie, dokládající vliv odchylek v genu EPHX1 na jedince vystavené působení styrenu3) a 1,3-butadienu4).

Vodičkova studie poukazuje na to, že vystavení mutagenům uvolňujícím se při výrobě pneumatik jednoznačně zvyšuje výskyt chromozomálních a chromatidových odchylek. Rizika se sčítají, a proto jsou významně více postiženi kuřáci a lidé, jejichž geny neumožňují dostatečnou produkci enzymů opravujících poškozenou DNA a odbourávajících jednotlivé karcinogeny. Není pochyb o tom, že zvýšený počet chromozomálních a chromatidových odchylek souvisí s reprodukčními problémy a s výskytem nádorových onemocnění. Uvidíme, zda současné limity pro 1,3-butadien a styren vydrží, nebo zda bude brán zřetel na nebezpečí, že vystavení těmto chemikáliím může mít dlouhodobé následky.

Poznámky

1) Mutat. Res. 641, 36–42, 2008.

2) V ČR jsou dnes limity pro 1,3-butadien 20 mg/m3 (nejvyšší přípustná koncentrace) a 10 mg/m3 (přípustný expoziční limit), pro styren pak 400 a 100 mg/m3 (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.).

3) Mutat. Res. 482, 89–108, 2001.

4) Mol. Mutagen. 41, 140–148, 2003; Carcinogenesis 22, 415–423, 2001.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné