mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/2

Téma měsíce:

Faleš

Obálka čísla

Jedem ze škorpiona proti rakovině

Polypeptid prostupující plazmatickou membránou
 |  15. 1. 2009
 |  Vesmír 88, 12, 2009/1

Základem pro vývoj nových léčiv bývají často komplikované aromatické heterocyklické sloučeniny. Poněkud přehlíženou možností je aplikace jednoduchých látek složených ze základních aminokyselin, společných všem živým organismům. Ano, mám na mysli peptidy či krátké polypeptidy, skládající se jen z několika málo tělu vlastních stavebních jednotek. Zkoušet však všechny myslitelné kombinace aminokyselin by trvalo nesnesitelně dlouho – jen při použití základních 21 lidských aminokyselin bychom potřebovali n21 (tj. triliardu) pokusů. Proto se hledají náhradní možnosti – například peptidy vyskytující se ve výměšcích, a zejména v jedech nejrůznějších druhů živočichů. Jedním z vděčných zdrojů peptidů jsou i jedy škorpionů.

Tým docenta Wuyuana Lu z Marylandské univerzity si pro své pokusy opatřil jed ze štíra Martensova (Mesobuthus martensii), poměrně hojného východoasijského druhu klepítkatce, žijícího mimo jiné i v zahradách Letního paláce v Pekingu. Z jedu tohoto štíra se již dříve podařilo izolovat několik peptidů použitelných v neurologii či působících proti cystické fibróze. Dotyční vědci se zaměřili na polypeptid blokující buněčné draslíkové kanály. Jeho struktura jim připomínala část proteinu p53, jehož bezchybná funkce je v lidském těle nutná k tomu, aby nedošlo k nádorovému bujení. Pro jejich ještě větší vzájemnou podobnost zaměnili vědci v polypeptidu čtyři aminokyseliny a o další čtyři aminokyseliny jej zkrátili. Výsledný produkt čítající 27 aminokyselin nazvali stoppin-1.

Budiž, peptidů podobajících se částem proteinu p53 si můžeme představit mnoho, ale proč zrovna stoppin-1? Ten se totiž podobá části proteinu p53, která je klíčovou pro vazbu onkoproteinů MDM2 a MDMX. Ty negativně regulují aktivitu a stabilitu p53, a tím podporují vznik a progresi nádorového bujení. Přítomnost polypeptidu stoppinu-1 umlčí onkoproteiny MDM2 a MDMX, a tím umožní zvýšit protinádorovou aktivitu proteinu p53 a potlačit nádor.

Půvab nově publikovaného objevu tkví také v tom, že je dotažen až do konce. Lu a jeho spolupracovníci totiž zjistili, že stoppin-1 má sice velmi vysokou schopnost vazby na cílové molekuly MDM2 a MDMX, ale není schopen dostat se dovnitř do jednotlivých buněk. To je závažný problém. Proteiny MDM2 i MDMX jsou schovány uvnitř buňky a potenciální léčivo musí být schopno se k nim prodrat. V reakci na tento problém marylandští vědci svůj polypeptid inovovali. Využili skutečnost, že některým kladně nabitým peptidům je umožněno vstupovat do cytoplazmy i do jádra endocytózou. Pět neutrálních aminokyselin nacházejících se mimo vazebné místo pro MDM2/MDMX výzkumníci nahradili kladně nabitými. Nový polypeptid si zachoval své původní protinádorové vlastnosti, ale přidal k nim i schopnost prostupu plazmatickou membránou, a tak se podařilo toxin ze škorpiona přeměnit na potenciální protinádorové léčivo. (J. Am. Chem. Soc. 130, 13546–13548, 2008)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Farmakologie
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Petr Heneberg

RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., (*1980) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V Centru pro výzkum diabetu, metabolismu a výživy 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá především výzkumem signalizačních kaskád a nádorovou biologií a vlivem změn životního prostředí na člověka a jiné organismy.

Doporučujeme

Pravá faleš, nebo falešná pravda

Pravá faleš, nebo falešná pravda uzamčeno

Halina Šimková, Jan Strojil  |  5. 2. 2024
Žádná společnost na světě nemá tolik prostředků či energie, aby dokázala efektivně bojovat proti všem podezřením z ohrožení. Používáme proto...
Koho balamutí tořiče

Koho balamutí tořiče uzamčeno

Jiří Sádlo  |  5. 2. 2024
Vstavačovité tořiče, rod Ophrys, jsou hodně složité a osobité. Dlouho se ví a říká, že klamou své hmyzí opylovače. Méně se připouští, že...
20 let s grafenem

20 let s grafenem uzamčeno

Jan Kunc  |  5. 2. 2024
Grafen, dvoudimenzionální alotrop uhlíku, vyvolal velkou vlnu pozornosti v roce 2004. Jak se tento význačný vědecký směr formoval, jaké byly jeho...