Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Mají ženy „sociálnější“ mozek?

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 572, 2008/9

Diskuse o tom, zda je odlišnost žen a mužů v chování i psychických vlastnostech podmíněna biologicky, nebo spíš sociokulturně, je stále živá a občas i společensky „citlivá“. K mnohým odlišnostem v chování lze přiřadit jevy na úrovni mozku, tj. specificky mužské a ženské neurofyziologické procesy a specificky mužské a ženské neuroanatomické charakteristiky.

Že jsou ženy oproti mužům citlivější na dětský úsměv a pláč, se zjistilo již dříve, ale nedávno to potvrdila funkční magnetická rezonance. Doložit se podařilo i rozdíly v prostorové orientaci nebo v schopnosti empatie. Ženy mají větší rozsah vazníku (kalózního tělesa) spojujícího levou a pravou hemisféru. Je sice otázka, nakolik jsou rozdílnosti podmíněny přímo geneticky a nakolik působením pohlavních hormonů, popřípadě odlišnými vlivy okolí v rané ontogenezi, ale na nepopiratelné odlišnosti mužského a ženského mozku to nic nemění.

Nedávno badatelé z Milánské univerzity zjistili, že existují neurální markery vyšší schopnosti žen reagovat na sociální podněty. Předpokládali, že rozdíly mezi pohlavími budou podmíněny spíše přítomností či nepřítomností sociální informace než informace emoční. Pro sledování činnosti mozku na vzorku 12 mužů a 12 žen použili sadu mezinárodního systému emočních obrázků a analyzovali komponenty evokovaných potenciálů (ERP). Prokázali, že u jedné z komponent ERP je u žen na obou hemisférách mnohem větší amplituda při pozorování sociální situace. Důležitá byla lokalizace činnosti mozkové kůry při sledování obrázků se skupinami osob nebo krajin. Pohlavně specifická byla aktivita středního týlního závitu (výhradně u žen, a to na pravé straně při pozorování skupin osob) a v parahipokampální oblasti (výhradně u mužů, a to na levé straně při vnímání obrázků krajiny). První z uvedených oblastí souvisí zřejmě s rozpoznáváním tělesných charakteristik, druhá s topografickou orientací. Vyšší aktivita kůry u žen při sociálních stimulech se týkala také obličejové fuziformní oblasti, která je významná pro rozpoznávání obličejů.

Ze zjištěných údajů autoři dovozují, že ženy (více než muži) dávají přednost sociálním podnětům a mají vrozené automatické vnímání sociálních zrakových signálů. Naproti tomu vnímání mužů je zaměřeno před nostně na topografické krajinné podněty. (BMC Neuroscience 9, 56, 2008; doi: 10.1186/14712202956)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...