Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Mají ženy „sociálnější“ mozek?

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 572, 2008/9

Diskuse o tom, zda je odlišnost žen a mužů v chování i psychických vlastnostech podmíněna biologicky, nebo spíš sociokulturně, je stále živá a občas i společensky „citlivá“. K mnohým odlišnostem v chování lze přiřadit jevy na úrovni mozku, tj. specificky mužské a ženské neurofyziologické procesy a specificky mužské a ženské neuroanatomické charakteristiky.

Že jsou ženy oproti mužům citlivější na dětský úsměv a pláč, se zjistilo již dříve, ale nedávno to potvrdila funkční magnetická rezonance. Doložit se podařilo i rozdíly v prostorové orientaci nebo v schopnosti empatie. Ženy mají větší rozsah vazníku (kalózního tělesa) spojujícího levou a pravou hemisféru. Je sice otázka, nakolik jsou rozdílnosti podmíněny přímo geneticky a nakolik působením pohlavních hormonů, popřípadě odlišnými vlivy okolí v rané ontogenezi, ale na nepopiratelné odlišnosti mužského a ženského mozku to nic nemění.

Nedávno badatelé z Milánské univerzity zjistili, že existují neurální markery vyšší schopnosti žen reagovat na sociální podněty. Předpokládali, že rozdíly mezi pohlavími budou podmíněny spíše přítomností či nepřítomností sociální informace než informace emoční. Pro sledování činnosti mozku na vzorku 12 mužů a 12 žen použili sadu mezinárodního systému emočních obrázků a analyzovali komponenty evokovaných potenciálů (ERP). Prokázali, že u jedné z komponent ERP je u žen na obou hemisférách mnohem větší amplituda při pozorování sociální situace. Důležitá byla lokalizace činnosti mozkové kůry při sledování obrázků se skupinami osob nebo krajin. Pohlavně specifická byla aktivita středního týlního závitu (výhradně u žen, a to na pravé straně při pozorování skupin osob) a v parahipokampální oblasti (výhradně u mužů, a to na levé straně při vnímání obrázků krajiny). První z uvedených oblastí souvisí zřejmě s rozpoznáváním tělesných charakteristik, druhá s topografickou orientací. Vyšší aktivita kůry u žen při sociálních stimulech se týkala také obličejové fuziformní oblasti, která je významná pro rozpoznávání obličejů.

Ze zjištěných údajů autoři dovozují, že ženy (více než muži) dávají přednost sociálním podnětům a mají vrozené automatické vnímání sociálních zrakových signálů. Naproti tomu vnímání mužů je zaměřeno před nostně na topografické krajinné podněty. (BMC Neuroscience 9, 56, 2008; doi: 10.1186/14712202956)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...