Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Mají ženy „sociálnější“ mozek?

 |  11. 9. 2008
 |  Vesmír 87, 572, 2008/9

Diskuse o tom, zda je odlišnost žen a mužů v chování i psychických vlastnostech podmíněna biologicky, nebo spíš sociokulturně, je stále živá a občas i společensky „citlivá“. K mnohým odlišnostem v chování lze přiřadit jevy na úrovni mozku, tj. specificky mužské a ženské neurofyziologické procesy a specificky mužské a ženské neuroanatomické charakteristiky.

Že jsou ženy oproti mužům citlivější na dětský úsměv a pláč, se zjistilo již dříve, ale nedávno to potvrdila funkční magnetická rezonance. Doložit se podařilo i rozdíly v prostorové orientaci nebo v schopnosti empatie. Ženy mají větší rozsah vazníku (kalózního tělesa) spojujícího levou a pravou hemisféru. Je sice otázka, nakolik jsou rozdílnosti podmíněny přímo geneticky a nakolik působením pohlavních hormonů, popřípadě odlišnými vlivy okolí v rané ontogenezi, ale na nepopiratelné odlišnosti mužského a ženského mozku to nic nemění.

Nedávno badatelé z Milánské univerzity zjistili, že existují neurální markery vyšší schopnosti žen reagovat na sociální podněty. Předpokládali, že rozdíly mezi pohlavími budou podmíněny spíše přítomností či nepřítomností sociální informace než informace emoční. Pro sledování činnosti mozku na vzorku 12 mužů a 12 žen použili sadu mezinárodního systému emočních obrázků a analyzovali komponenty evokovaných potenciálů (ERP). Prokázali, že u jedné z komponent ERP je u žen na obou hemisférách mnohem větší amplituda při pozorování sociální situace. Důležitá byla lokalizace činnosti mozkové kůry při sledování obrázků se skupinami osob nebo krajin. Pohlavně specifická byla aktivita středního týlního závitu (výhradně u žen, a to na pravé straně při pozorování skupin osob) a v parahipokampální oblasti (výhradně u mužů, a to na levé straně při vnímání obrázků krajiny). První z uvedených oblastí souvisí zřejmě s rozpoznáváním tělesných charakteristik, druhá s topografickou orientací. Vyšší aktivita kůry u žen při sociálních stimulech se týkala také obličejové fuziformní oblasti, která je významná pro rozpoznávání obličejů.

Ze zjištěných údajů autoři dovozují, že ženy (více než muži) dávají přednost sociálním podnětům a mají vrozené automatické vnímání sociálních zrakových signálů. Naproti tomu vnímání mužů je zaměřeno před nostně na topografické krajinné podněty. (BMC Neuroscience 9, 56, 2008; doi: 10.1186/14712202956)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Psychologie a psychiatrie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Vladimír Blažek

RNDr. Vladimír Blažek, CSc., (*1952) vystudoval antropologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Vyučuje biologickou antropologii na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Odborně se zabývá především etologií člověka a evolucí mozku.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...