Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

Vídeňská 1083, 142 20 Praha 4, www.biomed.cas.cz/mbu
7. 8. 2008
komerční prezentace

Historie

Historie Mikrobiologického ústavu AV ČR začíná rokem 1948, kdy profesor Ivan Málek odešel z Prahy na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tam vytvořil pracovní skupinu, která se stala základem mikrobiologického oddělení Ústředního ústavu biologického. Po založení Československé akademie věd r. 1952 přešla tato mikrobiologická skupina z Hradce Králové do Prahy na Flemingovo náměstí v Praze-Dejvicích a bylo ustaveno Mikrobiologické oddělení Biologického ústavu ČSAV. Samostatný Mikrobiologický ústav ČSAV vznikl r. 1962. V roce 1963 se přestěhoval do nové budovy v Praze-Krči. Budova je součástí areálu, který tvořily a tvoří akademické ústavy s biologickým zaměřením (Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav molekulární genetiky, Ústav živočišné fyziologie a genetiky a nově vzniklý Biotechnologický ústav). Věhlas Mikrobiologického ústavu byl zpočátku spojen s vědeckou osobností svého zakladatele a prvního ředitele prof. Ivana Málka. Po roce 1989 byl ústav několikrát reorganizován a počet pracovníků se snížil přibližně o polovinu. Řediteli ústavu byli postupně Jaroslav Šterzl (1989–1991), Jaroslav Spížek (1991–1999) a Blanka Říhová (1999–2007).

Výzkum

Mikrobiologický ústav je jednou z nejdůležitějších vědeckých institucí v České republice, které se komplexně zabývají základním výzkumem v oboru mikrobiologie. Hlavní výzkumné oblasti jsou biochemie, fyziologie, molekulární genetika bakterií, kvasinek a vláknitých hub, mikroskopických řas a dále témata imunologická.

V Mikrobiologickém ústavu pracuje nyní téměř 500 zaměstnanců, z toho více než polovinu představují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Základními organizačními jednotkami jsou laboratoře, které jsou začleněny do pěti vědeckých sektorů:

  • Sektor biogeneze a biotechnologie přírodních látek se zabývá především fyziologií a genetikou aktinomycet produkujících sekundární metabolity, dále genetikou, fyziologií a biotechnologií vláknitých hub. Další projekty sektoru se zaměřují na vznik rezistence bakterií vůči antibiotikům, na biotransformace přírodních látek a enzymové technologie. Součástí sektoru je biotechnologická hala, jejíž vybavení umožňuje ověřovat a optimalizovat fermentační technologie a připravovat biologicky aktivní látky ve větším měřítku. Do sektoru je logicky začleněna Laboratoř charakterizace molekulární struktury, vybavená špičkovými hmotovými spektrometry, a Středisko sekvenování DNA.
  • Sektor buněčné a molekulární mikrobiologie se zaměřuje na výzkum molekulární biologie a genetiky prokaryotických i eukaryotických mikroorganizmů. Studuje se regulace genové exprese, buněčná diferenciace, vliv vnitřních a vnějších podmínek na buněčné funkce, mechanizmy buněčného stárnutí, význam cytoskeletálníno aparátu při buněčném dělení a molekulární základy bakteriální patogenicity. Získané výsledky otevírají cestu k novým průmyslovým a biomedicínským aplikacím.
  • Předmětem výzkumného programu Sektoru ekologie je zejména komplexní fyziologická, biochemická a genetická charakterizace enzymových systémů hub schopných biodegradace polutantů, jako jsou např. polycyklické aromatické uhlovodíky.
  • Sektor imunologie a gnotobiologie se zabývá studiem vzniku a vývoje imunitní odpovědi, funkční charakterizací složek imunitního systému a regulací imunitní odpovědi. Významné výsledky přináší studium autoimunitních a nádorových onemocnění. Cílená léčiva využívající polymerní nosiče, která byla vyvinuta v těsné spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., představují jednu z nadějných možností protinádorové terapie. Detašované laboratoře sektoru v Novém Hrádku v Orlických horách nabízejí a samy využívají pro studium vztahů mikroorganizmů a hostitele unikátní model bezmikrobních zvířat.
  • Sektor autotrofních mikroorganizmů sídlí u Opatovického rybníka v Třeboni. Výzkumný program tohoto sektoru se zaměřuje na studium fotosyntetických mikroorganizmů, tj. zelených řas, sinic a fotosyntetických bakterií. Jedna z laboratoří studuje produkční technologie řas, jejich optimalizaci a zpracování produktů jakož i různé způsoby využití řasové hmoty.
  • Spolupráce s vysokými školami

    Mikrobiologický ústav se významně podílí na doktorských a magisterských studijních programech. Vědečtí pracovníci ústavu školí přibližně 130 doktorandů a 70 diplomantů v osmi akreditovaných studijních programech, přednášejí na vysokých školách a pořádají kurzy pro studenty. Ve spolupráci s různými fakultami Univerzity Karlovy v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích bylo zřízeno sedm společných výzkumných a pedagogických pracovišť. Ústav má s vysokými školami také společné projekty, zejména v rámci programů MŠMT.

    Spolupráce s průmyslem

    Mikrobiologický ústav má rozsáhlou spolupráci s průmyslem. Jako příklad mohou sloužit smlouvy s farmaceutickými a biotechnologickými firmami Zentiva, a. s., Fermenta Biotech Ltd. a Bioveta, a. s.

    Zahraniční spolupráce

    Mikrobiologický ústav řeší 17 grantů a projektů mezinárodní spolupráce, z toho 8 projektů je financováno ze zdrojů Evropské unie. Ústav je také častým organizátorem významných mezinárodních kongresů, sympozií a konferencí.

    VEDENÍ

    Ředitel: RNDr. Martin Bilej, DrSc.

    Zástupkyně ředitele: prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.

    Zástupce ředitele pro postgraduální studium: RNDr. Jiří Gabriel, DrSc.

    Tajemník ústavu: Ing. Ondřej Schröffel

    Předsedkyně dozorčí rady: prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.

    Předseda rady instituce: RNDr. Martin Bilej, DrSc.

    VEDOUCÍ VĚDECKÝCH SEKTORŮ

    Sektor biogeneze a biotechnologie přírodních látek: prof. Ing. Vladimír Křen, DrSc.

    Sektor buněčné a molekulární mikrobiologie: RNDr. Jan Nešvera, CSc.

    Sektor ekologie: RNDr. Jiří Gabriel, DrSc.

    Sektor imunologie a gnotobiologie: prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc.

    Sektor autotrofních mikroorganizmů: doc. RNDr. Ondřej Prášil, CSc.

    Ke stažení

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Mikrobiologie

    Doporučujeme

    Najít své těžiště kontroly

    Najít své těžiště kontroly uzamčeno

    „Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
    Věstonická superstar

    Věstonická superstar video

    Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
    K čemu je umění?

    K čemu je umění? uzamčeno

    Petr Tureček  |  7. 7. 2025
    Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...