Mikrobiologický ústav AV ČR, v. v. i.

Historie

Historie Mikrobiologického ústavu AV ČR začíná rokem 1948, kdy profesor Ivan Málek odešel z Prahy na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Tam vytvořil pracovní skupinu, která se stala základem mikrobiologického oddělení Ústředního ústavu biologického. Po založení Československé akademie věd r. 1952 přešla tato mikrobiologická skupina z Hradce Králové do Prahy na Flemingovo náměstí v Praze-Dejvicích a bylo ustaveno Mikrobiologické oddělení Biologického ústavu ČSAV. Samostatný Mikrobiologický ústav ČSAV vznikl r. 1962. V roce 1963 se přestěhoval do nové budovy v Praze-Krči. Budova je součástí areálu, který tvořily a tvoří akademické ústavy s biologickým zaměřením (Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny, Ústav molekulární genetiky, Ústav živočišné fyziologie a genetiky a nově vzniklý Biotechnologický ústav). Věhlas Mikrobiologického ústavu byl zpočátku spojen s vědeckou osobností svého zakladatele a prvního ředitele prof. Ivana Málka. Po roce 1989 byl ústav několikrát reorganizován a počet pracovníků se snížil přibližně o polovinu. Řediteli ústavu byli postupně Jaroslav Šterzl (1989–1991), Jaroslav Spížek (1991–1999) a Blanka Říhová (1999–2007).

Výzkum

Mikrobiologický ústav je jednou z nejdůležitějších vědeckých institucí v České republice, které se komplexně zabývají základním výzkumem v oboru mikrobiologie. Hlavní výzkumné oblasti jsou biochemie, fyziologie, molekulární genetika bakterií, kvasinek a vláknitých hub, mikroskopických řas a dále témata imunologická.

V Mikrobiologickém ústavu pracuje nyní téměř 500 zaměstnanců, z toho více než polovinu představují vysokoškolsky vzdělaní pracovníci. Základními organizačními jednotkami jsou laboratoře, které jsou začleněny do pěti vědeckých sektorů:

Sektor biogeneze a biotechnologie přírodních látek se zabývá především fyziologií a genetikou aktinomycet produkujících sekundární metabolity, dále genetikou, fyziologií a biotechnologií vláknitých hub. Další projekty sektoru se zaměřují na vznik rezistence bakterií vůči antibiotikům, na biotransformace přírodních látek a enzymové technologie. Součástí sektoru je biotechnologická hala, jejíž vybavení umožňuje ověřovat a optimalizovat fermentační technologie a připravovat biologicky aktivní látky ve větším měřítku. Do sektoru je logicky začleněna Laboratoř charakterizace molekulární struktury, vybavená špičkovými hmotovými spektrometry, a Středisko sekvenování DNA.

Sektor buněčné a molekulární mikrobiologie se zaměřuje na výzkum molekulární biologie a genetiky prokaryotických i eukaryotických mikroorganizmů. Studuje se regulace genové exprese, buněčná diferenciace, vliv vnitřních a vnějších podmínek na buněčné funkce, mechanizmy buněčného stárnutí, význam cytoskeletálníno aparátu při buněčném dělení a molekulární základy bakteriální patogenicity. Získané výsledky otevírají cestu k novým průmyslovým a biomedicínským aplikacím.

Předmětem výzkumného programu Sektoru ekologie je zejména komplexní fyziologická, biochemická a genetická charakterizace enzymových systémů hub schopných biodegradace polutantů, jako jsou např. polycyklické aromatické uhlovodíky.

Sektor imunologie a gnotobiologie se zabývá studiem vzniku a vývoje imunitní odpovědi, funkční charakterizací složek imunitního systému a regulací imunitní odpovědi. Významné výsledky přináší studium autoimunitních a nádorových onemocnění. Cílená léčiva využívající polymerní nosiče, která byla vyvinuta v těsné spolupráci s Ústavem makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., představují jednu z nadějných možností protinádorové terapie. Detašované laboratoře sektoru v Novém Hrádku v Orlických horách nabízejí a samy využívají pro studium vztahů mikroorganizmů a hostitele unikátní model bezmikrobních zvířat.

Sektor autotrofních mikroorganizmů sídlí u Opatovického rybníka v Třeboni. Výzkumný program tohoto sektoru se zaměřuje na studium fotosyntetických mikroorganizmů, tj. zelených řas, sinic a fotosyntetických bakterií. Jedna z laboratoří studuje produkční technologie řas, jejich optimalizaci a zpracování produktů jakož i různé způsoby využití řasové hmoty.

Spolupráce s vysokými školami

Mikrobiologický ústav se významně podílí na doktorských a magisterských studijních programech. Vědečtí pracovníci ústavu školí přibližně 130 doktorandů a 70 diplomantů v osmi akreditovaných studijních programech, přednášejí na vysokých školách a pořádají kurzy pro studenty. Ve spolupráci s různými fakultami Univerzity Karlovy v Praze a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích bylo zřízeno sedm společných výzkumných a pedagogických pracovišť. Ústav má s vysokými školami také společné projekty, zejména v rámci programů MŠMT.

Spolupráce s průmyslem

Mikrobiologický ústav má rozsáhlou spolupráci s průmyslem. Jako příklad mohou sloužit smlouvy s farmaceutickými a biotechnologickými firmami Zentiva, a. s., Fermenta Biotech Ltd. a Bioveta, a. s.

Zahraniční spolupráce

Mikrobiologický ústav řeší 17 grantů a projektů mezinárodní spolupráce, z toho 8 projektů je financováno ze zdrojů Evropské unie. Ústav je také častým organizátorem významných mezinárodních kongresů, sympozií a konferencí.