Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Ateliér a laboratoř

 |  7. 8. 2008
 |  Vesmír 87, 566, 2008/8

Kolega 1) mi před časem půjčil odborný úvod do mineralogie vydaný v Esslingenu r. 1878. Kniha zasvěcující čtenáře do myriády tvarů nerostné říše má na vědeckou publikaci trochu nepatřičnou a mile naivní romantickou obálku. Titul knihy „Mineralreich“ je zasazen do symetrického ornamentálního rámce tvořeného z rostlinných úponků břečťanu, akantových listů a lelkujících puttů. Báňští dělníci pronikají s lucernami do útrob země. Dělná atmosféra hornické lopoty se kompozičně ustaluje a graduje ve středu obálky jakýmsi dekorativním podobenstvím minerální říše, které tvoří pyramidální shluk krystalů nastřádaných pracovitými trpaslíky. Iluzi grimmovské pohádky z mechu a kapradí se siluetou hor na obzoru narušují v pozadí stojící továrny, z jejichž vysokých komínů do krajinné scenérie proniká kouř.

Na obálce nás zarazí právě tato podivuhodná komplementarita: ro man ticky idealistická alegorie v těsném sousedství reálného znázornění průmyslových staveb. Raný „industriál“ je zasazen do ornamentální osnovy rostlinných rozvilin a bájných skřítků.

Dnes na této obálce, která byla nadto obrazovým úvodem do vědeckého nerostopisu, cítíme nepřiměřený svár žánrů. V představách máme zakódovanou neslučitelnost určitých světů. Věda a technika přitom přirozeně prostupovaly do oblasti romantické (umělecké) imaginace. Sféry umělecké a vědeckotechnické fantazie mezi sebe nestavěly natolik nepropustné barikády současné taxonomie.

Někteří historikové umění z podob ných důvodů pronikají do různých mimouměleckých oblastí. Tradiční předmět zkoumání výlučně vysokého umění a elitních výtvarných projevů se demokratizuje a rozšiřuje se na paralelní režim jiných obrazů, a to nikoli pouze z oblasti umění, ale z obecné vizuální kultury. Tato zdánlivá „dezerce“ badatele z prostoru umění může paradoxně některé umělecké projevy pohledem zvenčí, novými nástroji, osvětlit.

Středem zájmu volného pole vizuální kultury se stávají také vědecká ilustrace a vizualizace z dějin vědy. Zejména v období manýristických kabinetů kuriozit, ale ještě i na příkladu 19. století, kdy se kultura a věda strukturovaly prostřednictvím mohutného nástupu univerzitní a muzejní stratifikace, se ukazuje, že přísné dělení na svět vědy a svět umění je nepřiměřené. Opozice ateliéru a laboratoře se stala vděčnou kulturní konstrukcí. Vědecké pozorování přírody nemuselo být vzdáleno úvahám, úžasu, emoci ani síle estetického zážitku umělce. Zejména oblast morfologie přírody, sémantika přírodních tvarů, je ve vědě i umění styčným předmětem zájmu.

Významný český architekt a designér Pavel Janák se ve svém teoretickém textu „Hranol a pyramida“ z roku 1911 zamýšlel nad „výtvarnými“ pocity, které vyvolávají pohledy na určité přírodní tvarosloví. Janák svým expresivně hutným, uhrančivým stylem popisoval dvě skupiny pocitů: Jednak rovnovážnou klidnou emoci, „představu nulového bodu a trvání“, kterou v přírodě ztělesňuje rovina či klidná hladina moře, písčité naplaveniny na břehu klidných řek, kolmé hradby skal; tvary, jež jsou charakteristické kolmým dvouploším. K tvarové vyrovnanosti stavěl do protikladu silnou, výraznou emoci s dramatickým hnutím, kterou ztělesňovaly kosé plochy srázů, zřícenin, propastí, sopek, energický, větrem stržený déšť, šikmé fasety krystalů aj.

Janák se pokoušel z přírody vyčíst ja kousi fixní emocionální gramatiku forem, rejstřík ustálených emocí, které se postupným sžíváním s krajinou a (vědeckým) pozorováním přírody ve víceméně univerzální rovině vytvořily. A nebyl první – vedle romantických krajinářů, kteří testovali tuto emotivní krajinnou a tvarovou mluvnici, bezprostředně navazoval na pří ručky dekoratérů. Ty se mnohdy naivním, tápavým způsobem dotýka ly abstraktní vyjadřovací (sémiotické) schopnosti linie a tvaru ve vztahu k morfologii přírody (viz obrázky z hojně překládaného manuálu pro uměleckoprůmyslové školství Waltera Cranea, které měl asi Janák k dispozici).

Janáka v kuboexpresionistickém období těsně po roce 1910 nezajímaly „pratvary klidu, […] ale přírodní děje, které vyvolávají pocity dramatické, směrově hnuté, zostřené a zahrocené“. Vděčným přírodním předobrazem tohoto rozkolného pocitu, nabitého energetickým svárem, se Ja nákovi v přírodě stal krystal. O kry stalizační síle Janák se stejně rozervanou razancí psal: „[…] krystali zační síla zdá se být jakousi tíží hmoty dovnitř hmoty úsilně soustředěnou a tak silnou, že uskutečňuje se za každých okolností v soustředěný svět pro sebe […].“ 2)

U své dózy byl bezprostředně ovlivněn svým současníkem mineralogem Karlem Vrbou, který jen několik let předtím sestavil lepenkové krystalografické modely.

Tichý úžas nad vznešenou, ideální krásou abstraktních forem krystalů provázel vědce v laboratoři, či umělce v ateliéru?

Obrázky

Poznámky

1) Děkuji historikovi umění Janu Rousovi.
2) Pavel Janák: Hranol a pyramida, Umělecký měsíčník I, 162–170, 1911–1912.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Lada Hubatová Vacková

Lada Hubatová-Vacková, Ph.D., (*1969) je historička umění. Přednáší na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Zabývá se dějinami umění a designu 19. a 20. století. V současnosti pracuje na výzkumném projektu nazvaném „Aspekt a abstrakce: souvislosti obrazové reprezentace v přírodních vědách a dekorativním umění v letech 1850–1914“ (GA ČR 2506/07/gr).

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné