Tabák s kofeinem
Kofein nacházíme v desítkách druhů rostlin náležejících do více čeledí. Některé se díky jeho povzbuzujícím účinkům dočkaly značné obliby – káva (Coffea arabica a C. canephora), čaj (Camelia sinensis), cesmína paraguayská – maté (Ilex paraguayensis), guaraná (Paulinia cupana) a kola (Cola sp.).
Účinky tabáku (Nicotiana tabacum), který jeho uživatelé mají rovněž za povzbudivý, jsou vyvolány úplně jinou látkou, nikotinem. Navzdory osvětě, varování ministrů zdravotnictví a vysokému zdanění jeho spotřeba nijak zvlášť neklesá. Společná konzumace obou „životabudičů“, kávy a tabáku, je poměrně rozšířená. (Kdo nevěří, ať se podívá do některé z kaváren nebo restaurací, jež se dosud neprohlásily za nekuřácké.)
Tabák, jenž vedle svých „normálních“ látek produkuje i kofein, byl ale připraven s úplně jiným cílem než dopřát kuřákům, kteří si oblíbili spojení cigarety se šálkem kávy, náhradní řešení typu „dva v jednom“. Smyslem výzkumu, při němž byly do tabáku vneseny geny pro trojici enzymů odpovědných za přeměnu xanthinu 1) na kofein, bylo studium funkce tohoto alkaloidu v rostlině samotné. Modifikovaný tabák odpuzoval housenky lišaje tabákového (Manduca sexta) a některých dalších škůdců, odolával infekci virem tabákové mozaiky i bakterii Pseudomonas syringae. Spíše než o přímé působení může jít o dosud nerozpoznanou signální funkci kofeinu. Jeho produkce v pokusných rostlinách byla totiž poměrně nízká, 2) zato byla doprovázena stálou aktivací genů, které se účastní obrany rostliny při napadení patogeny a škůdci. Ochranné účinky byly pozorovány i u kontrol ošetřených roztoky kofeinu zevně, pro jejich dosažení ale musely být použity mnohonásobně vyšší koncentrace. Podle uveřejněných odhadů podlehne okolo 40 % celosvětové zemědělské produkce škůdcům a patogenům. Japonští autoři předpokládají, že by jejich zkušenosti mohly vést k přípravě odolnějších odrůd. Evropské odmítání geneticky modifikovaných zemědělských plodin se jim jeví jako pošetilost. (Plant Mol. Biol. 59, 221–227, 2005, Phytochemistry 69, 841–856, 2008, Phytochemistry 69, 882–888, 2008)
Ke stažení
článek v souboru pdf [141,91 kB]
O autorovi
Oldřich Lapčík
![Lapčík Oldřich](/thumb/images/autori/l/s_lapcik_oldrich.jpg?w=150&h=150&ip=5)