Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Přírodověda jako rukověť designéra

 |  8. 5. 2008
 |  Vesmír 87, 342, 2008/5

Poslední strany nebudou tentokrát věnovány architektuře, ale designu. A protože Vesmír je přírodovědecký časopis, nemůžu obejít podíl přírodovědy na konstituování moderní podoby designu.

Slovo „design“ se začalo užívat v Anglii před polovinou 19. století v souvislosti s nástupem průmyslové revoluce. Industrializace s sebou nesla potřebu sériové produkce, komerční dobývání trhu v zahraničí. Věřilo se, že „good design“ logicky vyústí v „good business“ a designérské školy se tak staly vážným státním zájmem. Anglická vláda začala podporovat zakládání škol, jejichž výuka měla být zacílena na propojení umění s průmyslem. První „schools of design“ vznikaly od roku 1837 ve velkých městech – Londýně, Glasgowě, Birminghamu, Manchesteru aj. Po anglickém vzoru (pochopitelně s národní licencí) byly zakládány uměleckoprůmyslové školy i v kontinentální Evropě – např. ve Vídni r. 1862, v Praze r. 1885.

Tradiční umělecké řemeslo kultivovalo smysl pro originalitu, dekorativní zdobnost a rukodělnou zdatnost. Průmyslový objekt – na rozdíl od uměleckořemeslného artefaktu – ztratil punc jedinečnosti, byl vyráběn strojem a nabízen v sériích, a proto vyžadoval výrazné tvarové i koncepční přepodstatnění. Reorganizován musel být samotný proces navrhování, výukové praktiky a metody. Už tehdy se začínalo mluvit, pochopitelně s velkou nevolí konzervativních aristokratických kruhů – o standardním tvarosloví, které by sneslo multiplikaci a na evropské tradici částečně nezávislý zahraniční trh.

Reforma výuky na těchto nově zakládaných státních umělecko-průmyslových školách byla zpočátku centralizovaná. Zásadní roli kolem poloviny 19. století plnila londýnská „School of Design“, která se stala v roce 1852 částí „Department of Practical Art“, z něhož se posléze vyvinulo „Department of Science and Art“. Tam také v první fázi vznikalo jakési ústředí didaktiky nových designérských škol, pro dekorativní umělce a průmyslové výtvarníky byly pořádány osvětové přednášky, vydávány informativní pamflety, odtud se rodily první manuály – inovativní rukověti pro mladé designéry. Hlavním tématem debat bylo reformované tvarosloví, způsob stylizace, logika formy, které by byly koherentní s průmyslovými postupy. Bohatou tvarovou gramatiku dekorativního umělce – designéra druhé poloviny 19. století – tvořily formy přírody. Naturálie však neměly být konvenčně napodobovány, ale postupy stylizace měly být blízké pohledu vědce – botanika. V mnoha přednáškách to byli zejména Darwinovi současníci Henry Cole a Richard Redgrave, kteří apelovali na designéra, aby „opičím“ způsobem neimitoval přírodu, ale aby pečlivým pozorováním a „inteligentním okem“ z viditelných tvarů vytěžil vnitřní strukturu, principy a zákonitosti. Stylizací měl designér dospět k mentálnímu hieroglyfickému obrazu, který tvoří geometrický „pattern“, diagramatický obraz. Konzervativní anglické kruhy džentlmenů se bránily, nelíbilo se jim, že například „strom je postupy designéra redukován na fraktální diagram“.

V této souvislosti je příkladnou postavou Christopher Dresser (1834–1904), který je dnes považován za jednoho z prvních průmyslových designérů. V roce 1862 publikoval příručku The Art of Decorative Design, v níž je uveden jako „profesor ornamentálního umění a botaniky, profesor botaniky aplikované v užitém umění, působící v oddělení umění a vědy“. Dresser byl původně uznávaným členem Linnéovy společnosti a botanikem, kterému byl v Jeně r. 1859 udělen za publikace v oblasti přírodovědy (The Rudiments of Botany, Structural and Physiological, Unity in Variety as Deduced by the Vegetable Kingdom) čestný doktorát. Pro designéra Dressera zůstávala příroda estetickým normativem, v ní chtěl nalézt formální vyjádření vitální síly. Protofunkcionalizmus jeho některých designérských postupů lze pochopit pohledem vědy, v níž se pokoušel formální rozmanitost přírody redukovat na několik dominantních archetypálních pratvarů. Ovlivněn Goethovou naturfilozofií Dresser kolegy designéry ponoukal, aby při pozorování přírody pronikli hlouběji a za tvarovou rozmanitostí hledali ideální „skryté pravdy přírody“.

Průnik botanické organografie a jiných metod vědeckého zobrazování, způsob vědeckého vnímání logiky tvaru aplikovaný v designu byl principiálním krokem. Tyto postupy, které jasně zviditelnily a zjednodušily konstrukční schéma tvaru, se staly praktickými pomůckami ve výuce. Schopnost abstrahovat viděné se tak postupně zautomatizovala.

Některé výukové metody doporučované ve výše uvedených rukovětích 19. století se na uměleckoprůmyslových školách udržely dodnes. Prvním tématem klauzurního úkolu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru designu jsou kresba přírodniny podle skutečnosti (z oblasti rostlinné či živočišné), její postupná stylizace a užití tvarového schématu u vhodně zvoleného produktu.

Ve dnech 10. 4. – 8. 6. 2008 probíhá ve výstavním sále pražského Uměleckoprůmyslového musea výstava „Christopher Dresser – pionýr moderního designu“.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Architektura

O autorovi

Lada Hubatová Vacková

Lada Hubatová-Vacková, Ph.D., (*1969) je historička umění. Přednáší na Vysoké škole umělecko-průmyslové. Zabývá se dějinami umění a designu 19. a 20. století. V současnosti pracuje na výzkumném projektu nazvaném „Aspekt a abstrakce: souvislosti obrazové reprezentace v přírodních vědách a dekorativním umění v letech 1850–1914“ (GA ČR 2506/07/gr).

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné