Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Zemní pyramidy s granátovou čepičkou

Eroze tvůrkyní reliéfu
 |  13. 3. 2008
 |  Vesmír 87, 156, 2008/3

Zemní pyramidy patří mezi zajímavé geomorfologické tvary reliéfu. Obvykle vznikají v málo zpevněných nebo nezpevněných sedimentech – v různých písčitých či štěrkových uloženinách, ve velmi hrubozrnných materiálech z ledovcových morén a řek, ale také ve velmi jemnozrnných jílech, svahových hlínách, spraších či sprašových hlínách, popřípadě v sopečných tufech.

Hlavními podmínkami vzniku pyramid jsou prudké svahy (umožňují erozi, která nanáší k úpatí dostatek materiálu) a dostatečně silné časté deště. Proto pyramidy nacházíme zejména v horských oblastech. Eroze postupně rozrývá vrstvy sedimentů směrem dolů po svahu. Nejdříve vytváří zemní kulisy, tj. stále se prohlubující rýhy, které sbíhají spolu se svahem, v němž vznikají, později ale odděluje od svahu jednotlivé hřbítky mezi rýhami. Tak vznikají samostatné kužely – zemní pyramidy. Na špičce někdy bývají kryty kamennou „čepičkou“ či „kloboukem“, které je chrání před rychlým zánikem. Díky „pokrývce hlavy“ je můžeme obdivovat několik desítek až stovek let. Hojnější jsou ovšem pyramidy „prostovlasé“.

S kloboukem i bez klobouku

Přítomnost čepičky záleží na složení materiálu. Pyramidy s čepičkami, popř. obrovskými klobouky vznikají zejména v ledovcových morénových uloženinách, které byly hrnuty a nakupeny při pohybu ledovce a jsou tvořeny velmi různorodým nevytříděným materiálem – od prachových částeček po obrovské balvany. Během eroze balvany stále více vystupují ze svahu, a nakonec se mohou stát ochranou vznikající pyramidy. Obvykle se velikost zemních pyramid pohybuje v řádu několika metrů až několika desítek metrů, ale jsou známé i zemní mikropyramidy. Můžeme je najít po dešti v pískovnách, v kaolinových lomech, v jeskyních či pod převisy, kde vznikají odkapáváním. Pod spoustou převisů hloubí odkapávající kapky každá svůj důlek a mezi nimi roste pyramidka, všimněte si toho někdy.

V Evropě i jinde

K nejznámějším zemním pyramidám v Evro pě patří až dvacetimetrové Piramidi di Segonzano nedaleko Bolzana v jižním Tyrolsku. Vznikly v morénových uloženinách ledovce Avisio. Z dalších krásně vyvinutých lze jmenovat i Pyramides d’Euseigne ve švýcarském Val d’Hérens u Sionu, francouzské Les Cheminées de Fées de Theus nedaleko Gapu, 1) pyramidy poblíž Sauze u přehrady Serre Ponçon na řece Durance, pyramidu ve vulkanickém materiálu Colonne coifée de Cotteuges v Auvergni nebo pyramidy v neuvěřitelně barevném „francouzském Coloradu“ (Colorado Provençal de Rustrel) v jižní Francii u Rousillonu v oblasti Luberon. Zde se pyramidy (a nejen pyramidy, ale i další podivuhodné tvary neuvěřitelných barev) vytvořily až v 50 m mocných vrstvách okrů křídového stáří (stupeň alb), které byly v minulosti intenzivně těženy a zpracovávány. Velmi známé jsou i pyramidy v Norsku u Mysuseteru, známé u nás pod jménem Bílí mniši (Kvitskriuprestinne) v Národním parku Rondane, které vznikly v morénových uloženinách, či různé bulharské pyramidy – u Melniku, Stobu, Kardažali či Katiny. Za zemními pyramidami se můžete vydat i na Kavkaz do údolí Irik u vesnice Elbrus, na španělský ostrov Tenerife (tam jsou pyramidy tufové), nebo ještě dále do kanadského Národního parku Kootenay (kde pyramidy v jemnozrnném prachovém materiálu vytvořil ledovec), popřípadě do oblastí zvaných badlands 2) ve Spojených státech amerických. Zemní pyramidy se často pletou se skalními pyramidami, ty ale vznikají v již zpevněném materiálu. 3)

České zemní pyramidy nejsou tak krásně vyvinuté jako ty v zahraničí, ale přesto se můžete vydat za zemními kulisami a náznaky pyramid například do bývalé cihelny v Praze 6 na Kotlářce nebo také k přírodním památkám, jako je Malesická skála (severozápadně od Plzně v údolí Chotíkovského potoka, v arkózách karbonského stáří) či Kateřina u Břas (sv. od Plzně), jde o stěnu bývalého povrchového dolu na černé uhlí s odkryvy karbonských slepenců a arkóz. Pražské zemní kulisy a pyramidy jsou až 4,5 m vysoké a vytvořily se v pleistocenních hlínách s eolickou příměsí (přinesenou větrem). Některé z nich mají čepičky pocházející z výše položených křídových železitých pískovců.

Malé, ale vzácné

Konečně se dostávám k vysvětlení, co mohou mít společného české granáty a zemní pyramidy. Při jedné naší výpravě za rýžováním českých granátů – krvavě červených pyropů – do Podkrkonoší, kdy jsme se jeli podívat na jedno ze dvou průmyslově těžených ložisek granátů u nás 4) – na Kalenský potok do Vestřevi u Hostinného – jsme také narazili na zemní pyramidy, a to na ty úplně nejmenší. Museli jsme si kleknout na kolena, abychom si je vůbec mohli prohlédnout, protože ty největší měřily kolem dvou centimetrů.

Literatura

Rubín J., Balatka B. a kol.: Atlas skalních, zemních a půdních tvarů, Academia, Praha 1986

Poznámky

1) Les cheminées des fées nebo též demoiselles coiffées jsou francouzské termíny pro zemní pyramidy, anglické znějí hoodoos nebo earth pillars.
2) Badlands jsou polopouštní oblasti tvořené hlavně málo zpevněnými horninami, téměř bez vegetace. Působením občasných prudkých dešťů, říčních toků i větru v těchto končinách eroze nerušeně vytváří rýhy, strže, údolí, kaňony i zemní pyramidy.
3) Příkladem mohou být skalní pyramidy v různých druzích pískovců ve Spojených státech mimo oblasti badlands, např. v Národním parku Bryce Canyon v Utahu, či opravdová „skalní města“ v turecké Kapadokii, kde v Národním parku Göreme (ve stejnojmenném údolí) lze spatřit lidská obydlí, jež byla v minulosti tesána přímo do skalních pyramid ze sopečného materiálu pozdně třetihorního, pliocenního stáří. Skalní pyramidy máme i v Čechách, například Kokořínské či Jestřebické pokličky v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko, které vznikly v pískovcích křídového (konkrétně turonského) stáří a čepičky mají z nadložních tvrdších vrstev železitých pískovců. Dalším takovým místem je Čertova kazatelna v karbonských sedimentech mezi Radčicemi a Plzní.
4) Druhé těžené ložisko je v okolí Podsedic, tj. v jižní části Českého středohoří.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie

O autorovi

Leona Chadimová

* *

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné