Zpráva o životním prostředí

Zpráva za r. 2007 uvádí, že stav životního prostředí v ČR je stabilizovaný a pozvolna se zlepšuje. Ve vývoji některých ukazatelů, zejména u kvality ovzduší, se vyskytují výraznější meziroční výkyvy oběma směry, ovlivněné zejména přírodními podmínkami, které však představují pouze oscilaci okolo dlouhodobějšího trendu. Je však třeba zdůraznit, že problematické trendy antropogenních zátěží, identifikované už v předchozích letech, jsou naléhavější a představují hrozbu pro vývoj stavu životního prostředí. Jde o stagnující a v posledních letech i rostoucí emise skleníkových plynů a dynamický rozvoj silniční dopravy s dopady na kvalitu ovzduší, krajinu i lidské zdraví. Další problém představují obtížně regulovatelné malé zdroje znečištění (zejména vytápění domácností), jež jsou významným producentem emisí prašných částic a polyaromatických uhlovodíků.

Česká republika zvyšuje svůj příspěvek k zátěžím klimatického systému. Zastavil se pokles emisí skleníkových plynů a po r. 2005 dokonce došlo k jejich nárůstu. Stalo se to až poté, co ČR splnila závazky spojené s přijetím Kjótského protokolu, a to díky výhodné výchozí pozici a vysokým emisím v referenčním r. 1990. Navíc máme jedny z nejvyšších měrných emisí v Evropě, a to 14,5 t CO₂ ekv./obyv., zatímco průměrná hodnota v EU se pohybuje okolo 10 t CO₂ ekv./obyv. Je to důsledek stále nadprůměrné (i když klesající) energetické náročnosti ekonomiky a malého podílu (asi 30 %) bezemisních elektráren. Největší růst zaznamenávají emise skleníkových plynů (CO₂ a N₂O) z dopravy, jejichž podíl stoupl ze 4,7 % r. 1990 na 13 % r. 2006 (asi 19,6 milionů tun CO_{2 ekv.}). Podíl jednotlivých kategorií zdrojů na emisích r. 2006 (nejnovější aktuálně dostupná data) je uveden na obr. 1.

Kvalita ovzduší se meziročně zlepšila, pokud jde o překračování platných imisních limitů. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (viz obrázek 2), kde byl překročen imisní limit alespoň u jedné sledované látky (SO₂, PM₁₀, NO₂, olovo, CO a benzen) zaujímaly r. 2007 pouze 6,3 % rozlohy území ČR (r. 2006 šlo o 29 %), kde žije okolo 30 % obyvatel ČR. Nejvíce byly překračovány limity pro suspendované částice PM₁₀. Pokud se však podíváme na vývoj průměrných koncentrací suspendovaných částic (obr. 3), zjistíme, že průměrné roční i 24hodinové koncentrace poklesly pouze nevýrazně, ovšem i to stačilo ve většině lokalit k tomu, aby stanovené limity nebyly překročeny. Uvedený pokles je možné spojovat s příznivějším průběhem rozptylových podmínek zejména v chladnější polovině roku, a jelikož není podpořen poklesem emisí, nelze jeho význam přeceňovat.

Mezi přetrvávající problémy kvality ovzduší v ČR patří znečištění přízemním ozonem, které překračuje přípustné limity téměř na celém území ČR, a dále vysoké emise prašných částic a polyaromatických uhlovodíků z vytápění domácností.

Kvalita povrchových tekoucích vod se pozvolna zlepšuje, což se projevuje klesajícím zastoupením nejhorších tříd (4. a 5.) kvality vody. Vypouštěné znečištění pokleslo meziročně podle jednotlivých ukazatelů o 5–15 %, loňský nárůst organického znečištění (dle CHSK) se tedy nepotvrdil. Pomalejší pokles znečištění oproti devadesátým létům je dán tím, že většina velkých podniků již má svoji čistírnu odpadních vod a menší podniky, které je teprve budují, mají menší objem vypouštěného znečištění. Vývoj vypouštěného znečištění je na obr. 4 (se zřetelným výkyvem způsobeným katastrofálními povodněmi r. 2002).

Úroveň vybavenosti obyvatel vodohospodářskou infrastrukturou je vysoká a předčí mnohé evropské státy. Na vodovod je připojeno 91 % obyvatel ČR, na kanalizaci asi 80 %. Všechny obce nad 10 000 ekvivalentních obyvatel jsou vybaveny čistírnami odpadních vod, zbývá pouze dobudovat čistírny pro obce pod 5000 ekvivalentních obyvatel.

Energetická náročnost ekonomiky ČR (obr. 5) po r. 2005 zrychlila svůj pokles (o více než 5 % ročně), což je významné pozitivní zjištění znamenající nižší potenciální zátěže životního prostředí (zejména emise do ovzduší) z výroby energie.

Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) stoupá, skutečná výroba elektřiny z OZE je však závislá kvůli vysokému podílu vodních elektráren (asi 62 %) na odtokových podmínkách příslušných let. Jelikož r. 2007 byl podprůměrně vodný, došlo meziročně k poklesu výroby elektřiny z vody asi o 450 GWh (18 %), celkový pokles výroby činil asi 100 GWh (3 %). Meziroční vývoj výroby elektřiny z OZE je uveden v obr. 6, největší dynamiku instalovaného výkonu a výroby elektřiny měly fotovoltaické systémy a vítr, jejichž podíl na celkové výrobě elektřiny z OZE je však stále malý (vítr 3,7 %, fotovoltaika 0,05 %).

Jednou z největších současných zátěží životního prostředí je doprava. Výkony individuální automobilové dopravy narostly od r. 1990 o 80 % a r. 2007 tvořily 63,4 % celkového objemu osobní dopravy. Ještě výraznější nárůst zaznamenala letecká doprava, což dobře ilustruje fakt, že počet cestujících na letišti v Praze-Ruzyni se za posledních 5 let zdvojnásobil a v roce 2007 dosáhl 12,4 milionu.

Počet osobních automobilů se zvýšil za posledních 15 let téměř dvojnásobně a dosahoval r. 2007 celkem 4,28 milionu vozidel, což představuje přibližně 1 automobil do 3,5 t na 2 obyvatele ČR. i přes průběžné zlepšování struktury vozového parku (přibývá automobilů vyhovujících standardům EURO, podíl vozidel vybavených katalyzátorem stoupl z 6,8 % r. 1993 na 61,4 % r. 2006) je stáří vozového parku v ČR nadále velmi vysoké (13,88 roku u osobních automobilů r. 2007) a jeho struktura zatím není srovnatelná se strukturou vozového parku v EU. Je však možné předpokládat, že proběh nových vozidel je výrazně vyšší než starých, což reálné environmentální parametry vozového parku vylepšuje.

Nákladní doprava v ČR se vyznačuje dominancí pro životní prostředí značně škodlivé silniční přepravy (v roce 2007 asi 72 %). Tato struktura nákladní dopravy byla způsobena (při rozkolísaných, ovšem celkově stagnujících celkových přepravních výkonech) přesunem přepravních objemů ze železnice, ale i vodní dopravy na silnici zejména v průběhu devadesátých let minulého století (viz obrázek 7). Souvisí to se změnou charakteru přepravovaného zboží v důsledku restrukturalizace průmyslu (odklon od velkoobjemových přeprav surovin k přepravě výrobků) a celkového vývoje hospodářství ČR.

Výsledky Zprávy o životním prostředí České republiky v roce 2007 i přes řadu pozitivních zjištění naznačují, že další významnější a dlouhodobější zlepšování stavu životního prostředí u nás bude možné pouze za předpokladu efektivních opatření k potlačení popsaných negativních trendů. Rychlé zlepšování v závěru 20. století, které znamenalo přiblížení průměrným hodnotám stavu životního prostředí v EU, je totiž již minulostí. Více napoví aktualizovaná Státní politika životního prostředí, kterou v současné době připravuje Ministerstvo životního prostředí.