Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Co pohání vývoj pěstebních technologií zemědělských plodin?

Hledání rovnováhy mezi zájmy pěstitelů a spotřebitelů
 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 682, 2008/10

Jedním ze závažných úkolů při pěstování zemědělských plodin v ČR i v EU je potřeba skloubit ekonomické zájmy pěstitelů s ekologickými i zdravotními zájmy obyvatel a spotřebitelů potravin. Řešení závisí nejen na tom, jak účinná budou navrhovaná opatření a kdo je zaplatí, ale i na výsledcích aplikovaného výzkumu. Je logické, že zemědělec požaduje zisk a jeho prvořadým zájmem se stává konkurenceschopnost. Společnost se však neshodne na tom, jakým způsobem by měly být zemědělcům kompenzovány ztráty vzniklé omezováním rizik pěstebních technologií pro zdravotní bezpečnost potravin a rizik pro životní prostředí.

Většina spotřebitelů požaduje levné potraviny a přednost by dávala potravinám zdravým. Rozhodování mezi mírou ochrany životního prostředí při výrobě potravin a přijímáním dražších potravin však již nelze ponechat pouze na spotřebiteli. Takové požadavky společnosti se odrážejí v systémech hospodaření na půdě, které jsou udržovány jak trhem a konkurenceschopností, tak agrární politikou EU. První trend systémů a technologií pro pěstování zemědělských plodin je nosný střední proud, který je výsledkem procesů hledání společensky únosné rovnováhy mezi „ekonomikou zemědělské produkce a s tím související cenou potravin“ a „požadavky na bezpečnost potravin a ochranu životního prostředí“. Druhý trend – „biologické zemědělství“ – je podporován dotační politikou a uspokojuje ty spotřebitele, kteří se vzdají požadavku na nízké ceny potravin. V současných evropských podmínkách nadprodukce potravin a blahobytu, ve společnosti disponující dostatečnými zdroji pro nákup dražších potravin, má tento trend možnost růstu. Pro třetí trend pěstebních systémů, jenž je udržován dotační politikou, není hlavním cílem produkce potravin, ale údržba krajiny. Tento trend uspokojuje přednostně požadavky ochrany životního prostředí a principy trvalé udržitelnosti se v něm lépe naplňují. V nynějším modelu agrární politiky EU to není trend menšinový a uplatňuje se především v extenzivních produkčních systémech pěstování; u nás převážně v horských a podhorských polohách a v zranitelných oblastech.

Popsané trendy odpovídají vývoji systémů pěstování zemědělských plodin ve střední Evropě. Hlavním motorem evolučních změn jsou však výsledky aplikovaného výzkumu, v nichž se odrážejí požadavky praxe, současná agrární politika EU i pokrok vědy a techniky. Stále rychleji se obměňuje odrůdová skladba plodin, nové mechanizace umožňují snižovat náklady a měnit agrotechniku i produkční technologie. Použití dnešních agrochemikálií, hnojiv a pesticidů je však náročnější na systém řízení. Praktické zemědělství vyžaduje stále více informací a vzdělanější management. Nestačíme si ani uvědomovat, že změny v systémech hospodaření na půdě, ke kterým došlo v posledním desetiletí, jsou srovnatelné se změnami spojenými s intenzifikací výroby v šedesátých a sedmdesátých letech (např. se scelováním pozemků či se zvyšováním intenzity používání průmyslových hnojiv a syntetických pesticidů). Nepříznivé dopady na životní prostředí a trvalou udržitelnost pěstebních systémů z těchto dvou období, kdy se evoluční změny urychlily, mohou mít kumulativní efekt, nebo vyžadují přijmout řadu nových opatření, jež jsou závislá na výzkumu. Dnes pod tlakem agrární politiky a neúprosných požadavků na ekonomickou efektivnost dochází k jevům, které jsou v rozporu s trvalou udržitelností pěstebních systémů, s ochranou půdy i se zachováním jejích funkcí. Nejenže se nedodržují osevní postupy, ale v řadě případů již ani neexistují. Náklady se snižují například tím, že se omezuje zpracování půdy mechanizací, způsobené problémy pak mnohdy převažují nad přínosy. Zjednodušené osevní postupy a nedostatky v agrotechnice řeší mnozí pěstitelé zvýšenou aplikací syntetických pesticidů. Na základě výzkumu bychom měli být schopni odhadnout vývoj v budoucnu a negativní dopady změn v technologiích pěstování buď řešit v předstihu, nebo je aspoň co nejvíce omezit.

Aplikovaný zemědělský výzkum hledá odpovědi na související otázky, například: Jaké jsou přínosy výsledků výzkumu? Jak se mění pěstební systémy? Jaké mají takové změny dopady na společnost a přírodu? Jaké poznatky a nástroje může výzkum poskytnout farmářům, aby jejich podnikání bylo efektivní a zároveň uspokojovalo rostoucí ekologické požadavky?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zemědělství

O autorovi

František Kocourek

Prof. RNDr. Ing. František Kocourek, CSc., (*1952) vystudoval fytotechniku na Vysoké škole zemědělské v Brně a systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., jehož je ředitelem, se zabývá zemědělskou entomologií a ochranou kulturních rostlin před škůdci.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné