Aktuální číslo:

2025/12

Téma měsíce:

Migrace

Obálka čísla

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

 |  9. 10. 2008
 |  Vesmír 87, 722, 2008/10
komerční prezentace

Archeologický ústav AV ČR v Praze vznikl r. 1953 jako jeden ze tří archeologických ústavů v tehdejší ČSAV (další ústavy vznikly a dodnes existují v Brně a Nitře). Historie ústavu je však starší a začíná už r. 1919. Původní Státní archeologický ústav byl přímým předchůdcem našeho ústavu a právě z něj na nás přešly některé kompetence v oblasti archeologické památkové péče.

Hlavní činností dnešního ústavu je výzkum v oblasti archeologie a návazných oborů. Jeho cílem je nejen historické poznání pravěku a středověku, popřípadě novověku, ale i řešení dalších otázek, jako je např. význam artefaktů pro člověka a společnost či vztah člověka a přírody v dlouhodobé časové perspektivě. Terénní výzkum provádíme většinou na území Čech, neodmítáme však ani působení v zahraničí, pokud může přispět k hlubšímu poznání řešené problematiky. Vlastní zahraniční expedici vedl náš ústav během své existence jen jednu (v Mongolsku r. 1958 a návazně v letech 2007–2008), ale s významnými výsledky. Jako konzultanti působili naši pracovníci na Srí Lance a v Libanonu, dnes spolupracují na terénních výzkumech v egyptské Západní poušti, na Slovensku, v Rumunsku, Turecku či Turkmenistánu.

Při domácí terénní činnosti jsou v centru pozornosti rozsáhlé odkryvy vyvolané stavební a těžební činností. Náš ústav je personálně a technicky vybaven tak, aby tyto archeologické odkryvy mohl provádět na špičkové úrovni a v přiměřené době je zhodnotit v podobě odborných publikací. Terénní odkryvy často přinášejí jedinečný nálezový materiál: např. neolitický kultovní areál na stavbě silničního obchvatu v Kolíně, sídliště a pohřebiště starší doby bronzové v pískovně ve Vliněvsi u Mělníka nebo záhadně velké sídliště z doby prvních Slovanů při stavbě silnice v Roztokách u Prahy. Samostatnou kapitolou je terénní výzkum Pražského hradu, který provádíme již bezmála 90 let, významné výzkumy proběhly i na lokalitách starého a středního paleolitu, v areálech raně středověkých hradišť, početných českých hradů či jader středověkých měst.

Jednou ze stěžejních oblastí práce je také tzv. nedestruktivní archeologie. Pro její aplikaci je ústav vybaven moderní technikou, např. vlastním letadlem, geofyzikálními přístroji, stanicemi GPS a softwarem typu GIS.

V laboratorním výzkumu archeologických pramenů se v pražském Archeologickém ústavu uplatňuje řada specialistů z přírodovědných oborů. Základní výzkum se provádí na poli archeogenetiky, antropologie, paleopatologie, archeozoologie, paleobotaniky, a také v oblasti konzervace, restaurování a datování nálezů (ve spolupráci s ÚJF AV ČR provozujeme Českou radiouhlíkovou laboratoř).

Ve sféře teoretického výzkumu pracují naši odborníci na řešení otázek jednotlivých období pravěku a středověku. K obecným tématům pak patří například vznik archeologických pramenů, prostorová struktura minulého osídlení a aplikace multivariačních matematických metod.

Archeologický ústav v Praze zaměstnává více než 70 vědeckých pracovníků a vysokoškolských pracovníků ve výzkumu. Naše vědecká činnost je financována z výzkumného záměru a grantů (v letošním roce běží v ústavu 23 domácích grantových projektů a čtyři mezinárodní podporované z evropských zdrojů). Z témat probíhajících projektů jsou to například:

  • počátky šíření člověka z Afriky na základě genetických stop v současných populacích,
  • status a role artefaktů v neolitické společnosti,
  • Keltové a Germáni v Čechách a ve střední Evropě v 1. stol. př. Kr.,
  • počátky mnišské kultury v Čechách a Sázavský klášter,
  • české hrady a jejich záchrana jako archeologických památek,
  • vývoj kulturní krajiny jako koevoluce lidských vlivů a přírodních procesů,
  • Early Agricultural Remnants and Technical Heritage, mezinárodní projekt zaměřený na výzkum archaických forem zemědělství,
  • Archives of European Archaeology, mezinárodní projekt zabývající se archeologickými archivy a dějinami oboru.

Vědecké výstupy ústavu představují zhruba 150 původních vědeckých publikací ročně, v roce 2007 bylo mezi nimi i 14 monografií. Letos představuje nejvýznamnější počin dokončení osmidílné řady Archeologie pravěkých Čech, kompendia českého pravěku shrnujícího aktuální stav poznání v této oblasti.

Archeologický ústav v Praze systematicky vytváří a spravuje největší oborovou knihovnu v ČR, vydává dva hlavní recenzované odborné časopisy v ČR (Památky archeologickéArcheologické rozhledy) a hraje významnou roli i v oblasti archeologické památkové péče. Spravujeme centrální archiv archeologické terénní dokumentace pro území Čech. Z jeho obsahu vytváříme Archeologickou databázi Čech a po povodni v roce 2002 jsme zahájili program digitalizace veškerých archivních fondů.

Ve spolupráci s UK je náš ústav akreditován pro doktorské studijní programy v oborech archeologie a antropologie – genetika člověka. Přednáškami a vedením prací působí naši specialisté na univerzitách v Praze, Plzni, Hradci Králové, Pardubicích, Českých Budějovicích a Opavě.

VEDENÍ ÚSTAVU:

ředitel: doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.

zástupci ředitele: PhDr. Jan Frolík, CSc.; PhDr. Martin Kuna, DSc.; Mgr. Martin Tomášek, Ph.D.

tisková mluvčí: Mgr. Jana Maříková-Kubková

ADRESY A KONTAKTY:

www.arup.cas.cz

Archeologický ústav AV ČR, Praha, v. v. i.

tel.: 257014311 (ústředna); 257014331 (sekretariát ředitele)

arupraha@arup.cas.cz

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Archeologie

O autorovi

Martin Kuna

PhDr. Martin Kuna, Ph.D., DSc., (*1954) je vědecký pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Specializuje se na archeologickou teorii, metody terénního průzkumu, informatiku v archeologii a archeologii krajiny. Hlavní autor publikací Nedestruktivní archeologie (2004), Archeologický atlas Čech (2014/2015) a dalších. V poslední době se věnuje vyhodnocení rozsáhlého naleziště kultury pražského typu v Roztokách u Prahy.
Kuna Martin

Doporučujeme

Migrace v pravěku střední Evropy

Migrace v pravěku střední Evropy

Martin Kuna, Jan Turek  |  1. 12. 2025
Moderní genetika dokládá pro oblast střední Evropy rozsáhlé a opakované pohyby a míšení populací v průběhu posledních osmi tisíc let. Jak tyto...
Podivná stopa na Marsu

Podivná stopa na Marsu uzamčeno

Vladimír Kopecký  |  1. 12. 2025
V červnu 2024 narazilo robotické vozítko NASA Perseverance (obr. 4) na podivný shluk kamenů. Stalo se tak v místě, kterým v dávné historii Marsu...
Jen počkej, leukemie!

Jen počkej, leukemie!

Marek Janáč  |  1. 12. 2025
Řidičů tramvaje nebo popelářů jsou plné mateřské školky. Čas tuhle ranou romantiku setře, díky čemuž občas patentový úřad zaznamená nový vynález...