Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

I největší sny mají malé začátky

 |  17. 1. 2008
 |  Vesmír 87, 2, 2008/1

Jsem si jist, že … lidstvo nakonec musí využívat sluneční energii přímo, anebo se vrátit k barbarství.

Frank Schuman (*23. 1. 1862), vynálezce

Před více než 40 lety byl zahájen kosmický program Apollo, aby naplnil sen dostat člověka do kosmu. Dnes máme větší sen – nastolit rovnováhu mezi člověkem a jeho domovskou planetou, Zemí. Bude-li politická vůle, mohly by země EUMENA odstartovat program DESERTEC, program, který by mohl dostat lidstvo do rovnováhy se svým prostředím… Poušť a technika by poskytovaly energii, vodu a přispěly by k bezpečnějšímu klimatu.

Jeho královská výsost princ Hassan bin Falal, někdejší předseda Římského klubu

Počet obyvatel se pomalu blíží deseti miliardám. Závislost naší civilizace na fosilních zdrojích energie je osudová (celosvětově se na výrobě elektřiny ze 70 % podílejí fosilní paliva). Může být ještě nalezena cesta slučitelná jak s civilizací, tak s přírodou? Věříme, že ano.

Klíčovou roli mohou sehrát pouště. Nejen proto, že jsou místem s největším a nejstabilnějším slunečním osvitem. Jsou to také místa, kde by umístění kolektorů slunečního záření nejméně negativně ovlivňovalo biosféru (i když o tomto bodě budou někteří biologové silně pochybovat). Solární tepelné elektrárny, tzn. elektrárny, kde páru pro turbíny vyrábějí sluneční kolektory, nemusejí být závislé jen na době přímého slunečního svitu. Sluneční teplo mohou akumulovat roztavené soli a vyrábět páru v hodinách, kdy slunce nesvítí. Technicky je problém řešitelný – co však schází, jsou investice do infrastruktury. K tomu, aby byla zajištěna celosvětová potřeba elektřiny, by stačila rozloha méně než 1 % světových pouští (viz obr.).

Bylo by zapotřebí velkých investic. Nejen do samotných tepelných elektráren, jejich slunečních kolektorů a akumulátorů teplené energie. Také by bylo nutné vybudovat dálkové rozvodné sítě (stejnosměrné, aby byly nízké ztráty energie při přenosu na velké vzdálenosti) a rozsáhlou infrastrukturu. Projekt DESERTEC uvažuje o tom, že by r. 2020 mohlo být instalováno 28 GW, do roku 2030 asi 140 GW a roku 2050 by mohl být instalovaný výkon slunečních tepelných elektráren až 500 GW.

Prototypy slunečních tepelných elektráren již jsou v provozu (ve Španělsku a v USA). Někomu může přijít zajímavé, že tato idea je již téměř sto let stará: vynálezce Frank Schuman v roce 1913 postavil v Egyptě první zařízení o výkonu 55 koňských sil (= 41 kW), které pohánělo čerpadla zavlažovacího zařízení. Jsou cíle projektu DESERTEC tedy neuskutečnitelným snem?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Energetika
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...