Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Víme, o čem mluvíme?

R. Custers, E. De Vlieger, S. Stoops, A. Van Gysel, B. Verleyen: Průvodce biotechnologiemi. Biotechnologie v zemědělství a potravinářství, Nakladatelství Academia, Praha 2006, 104 stran, doporučená cena 145 Kč, ISBN 80-200-1350-4
 |  13. 9. 2007
 |  Vesmír 86, 595, 2007/9

Příručka se zabývá technologiemi, které rozdělují evropskou společnost na čtyři vyhraněné skupiny: jedna je doporučuje, druhá proti nim brojí, třetí se necítí dosti poučená a té čtvrté je to jedno. Přípravy českého vydání „Biotech guide, biotechnology in agriculture and food“ se ujalo „Sdružení Biotrin“, jehož zakladatelem je jeden z překladatelů knihy, Jaroslav Drobník, který se mimo jiné podílel na vypracování české legislativy GMO. Druhým překladatelem je Miloš Ondřej, který se již dlouhou dobu věnuje genovému inženýrství rostlin. Oba vědí, že hroty mezi zastánci a odpůrci biotechnologií lze ulámat vyšší informovaností veřejnosti. Ann Van Gysel z Vlámského ústavu pro biotechnologie v Gentu tuto strategii v závěru předmluvy shrnuje: „V této příručce nenajdete odpovědi na všechny otázky. Lépe však porozumíte, jaké jsou možnosti biotechnologie v potravinářství a zemědělství, co nám mohou a nemohou poskytnout. Pomůže vám udělat si vlastní názor na tento složitý problém. Brzy tedy budete vědět, co jíte, ale budete i vědět, o čem mluvíte.“

V úvodu se čtenář doví leccos o historii zemědělství i o tom, jak to zemědělci dělají dnes. Jsou tam popsány klasické šlechtitelské přístupy, shrnuto genové inženýrství v kostce a charakterizovány biotechnologie v zemědělství v kontrastu se zemědělstvím ekologickým. Druhá kapitola patří DNA, třetí genovému inženýrství, čtvrtá jeho uplatnění v rámci biotechnologických aplikací. V ní jsou zmíněny i hlavní obtíže, kterých se veřejnost obává. V dodatcích jsou vysvětlivky hlavních biotechnologických termínů, vývoj genetiky v datech, seznam odkazů na webu a kratičký rejstřík. Příručka tedy nepokrývá biotechnologie v plném rozsahu, ale zaměřuje se na nejmodernější aspekty, které si zaslouží pozornost veřejnosti. A dělá to dobře.

Nápadným znakem knihy je barevné provedení s proměnami typů písem a uspořádání v rámci stránek, jak to známe z reklamních publikací. V naší popularizační literatuře jsem se s tím ještě nesetkal. A přece nemohu říci ano, konečně jsem spokojen. Proč? Nezáleží na prostém vodopádu barev a tvarů, který vás sice přitáhne a vyburcuje, ale také unaví. Barevné podklady někdy znevýrazňují text, příliš mnoho změn snižuje rychlost orientace. Definice biotechnologie, která má pro tuto knihu klíčový význam, má mimikry – v zdobném doprovodu ji skoro není vidět. Kreslený humor a obrázky sice text odlehčují, ale mohly by s ním lépe ladit, doplňovat jej. Zato schémata, která jsou pro výklad nejdůležitější, se mi jeví jako povedená a totéž lze říci o tabulkách. V zásadě je ale publikace členěná přehledně. V každém okamžiku člověk bezpečně ví, v jakém stadiu výkladu se pohybuje.

Nejvíce oceňuji jednoduše a srozumitelně vyvedené prvoplánové výklady pojmů genové inženýrstvíklonování na úrovni molekul a buněk, předvedení, k čemu je to dobré, a výběr příkladů využití těchto přístupů v biotechnologiích. Také jádro pudla problémů, se kterými se biotechnologie ve světě, v Evropě i u nás potýká, je vystiženo věcně a srozumitelně. Jako vhodný příklad jistě posloužilo porovnávání rizik biotechnologií a podvýživy obyvatel na příkladě třetího světa (problém, který existuje) a v souvislosti s přelidněním (problém, který se může plně rozvinout v nedaleké budoucnosti). Doporučuji knížku individuálním zájemcům i knihovnám, zejména školním. Vhodná je také pro ochránce přírody, kteří se chystají demonstrovat v ulicích. Rád bych jim vzkázal: „Pamatujte, že pro vyjádření protestu je dobré být předem dobře informován, aby námitky mířily zasvěceně na nejdůležitější cíle.“

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Molekulární biologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vladimír Vondrejs

Doc. RNDr. Vladimír Vondrejs, CSc., (*1937) vystudoval chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřF UK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganismů. S velkým zaujetím se ve volném čase věnuje malování a sochaření.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné