Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Staroegyptské lékařství – věda i umění

JAMES P. ALLEN: The Art of Medicine in Ancient Egypt, New York, The Metropolitan Museum of Art, N 1588391701; Yale University Press, New Haven, London 2005, 115 stran, ISBN 1588391701 a 0300107285
 |  12. 7. 2007
 |  Vesmír 86, 459, 2007/7

Staroegyptské lékařství představila veřejnosti stejnojmenná výstava Metropolitního muzea umění v New Yorku, která se konala od 13. 9. 2005 do 15. 1. 2006. K ní byla vydána tato kniha jako katalog. Výstavu sestavil výhradně ze sbírkových fondů muzea kurátor oddělení egyptského umění J. P. Allen. Expo náty se mu podařilo doplnit i papyrem Edwina Smitha z místnosti vzácných knih Lékařské akademie New Yorku, který byl vystaven po více než půlstoleté přestávce.

Ve stručné úvodní kapitole probírá autor jednotlivé části výstavy – nazvané „Prevence“, „Narození a dětství“, „Úrazy“, „Léčení“ a „Lékaři“ – v rámci základních poznatků o staroegyptském lékařství. Zmiňuje různá nebezpečí ohrožující zdraví starých Egypťanů, která je zároveň podnítila k zahrnutí léčebných aspektů nebo motivů do egyptského umění každodenního života. Staroegyptské lékařství bylo nejen počínající vědou, ale i uměním, a tyto dvě složky jsou od sebe neoddělitelné. Protože fyzické příčiny většiny chorob zůstávaly neznámé, přičítali je nadpřirozeným silám a snažili se naklonit si je magickými zaříkadly.

V prevenci nemocí se uplatňovala čistota zprostředkovaná vodou, nátěry očních víček mastí s leštěncem olověným (galenitem), ochranní bohové a amulety, jak dokládají exponáty.

Z prostředků zajišťujících zdárný porod a dětství upozorňuje autor na pazourkové nože tvaru rybího ocasu, používané nejspíše k řezání pupečníku, a magické srpkovité nože ze slonoviny, dále ochranná božstva na pohárcích k výživě kojenců nebo nádobky na mateřské mléko.

Úrazy dokumentují rentgenogramy mumie Nesiamuna z Dér el-Bahrí (kolem 700 let př. n. l.), zásah operatéra na jednom z portrétů mumií z Fajúmu (kolem r. 160 n. l.), reliéf bojové scény Nové říše a nálezy zbraní i štítu.

Léčbu zajišťovaly přírodní prostředky jako med, šťáva z granátových jablek, kořeny lotosů a extrakt z máku (opium), vše doložené tvary, nápisy nebo výzdobou různých nádobek. I v léčení se uplatňovala magie, jak dokazuje libační (obětní) miska (datování je uvedeno v textu [s. 12] jako „předdynastická doba“, v katalogu [s. 48] jako 1. dynastie). Nejskvělejším dokladem je však Metternichova stéla (viz dále).

Lékaři jsou připomenuti nápisy na nádobkách (Harchebi) nebo sochami (Juni), stejně jako jejich zbožněný patron Imhotep.

V kapitolce „Dědictví staroegyptského lékařství“ zdůrazňuje lékařský poradce Oddělení egyptského umění David T. Miniberg údajnou nápadnou podobnost základních principů dnešního lékařství a staroegyptské medicíny, jejímž je odkazem. Je to podle něho patrno např. ze systematického třídění postupu vyšetřování od anamnézy přes fyzické vyšetření k stanovení diagnózy a příslušné léčby. V „nerovnováze“ patologické substance wahedu v organizmu (jejíž nerovnováha však není nikde doložená!) spatřuje analogii starořecké nauky o úloze čtyř základních tělesných tekutin v patogenezi. V polévání magických stél vodou, která je pak vypita nemocným, dokonce spatřuje princip blízký vakcinaci – ochranu před zevní hrozbou. Vedle toho autor uvádí některé základní rysy staroegyptské medicíny jako spoluúčast magie, chirurgické i medikamentózní způsoby léčby, dozimetrii léčiv aj.

Katalog obsahuje fotografie a podrobné popisy s výstižnou interpretací šedesáti exponátů výstavy. Z nich je největší pozornost věnována Metternichově stéle, pocházející z 30. dynastie (360–343 př. n. l.) z chrámu býka Mnevise v Heliopoli, odkud se dostala do Alexandrie, kde byla objevena počátkem 19. stol. n. l. V roce 1828 ji egyptský místokrál Mohammad Álí věnoval rakouskému kancléři Lotharu Metternichovi, který ji uložil do své sbírky starožitností na zámku Kynžvartu. V třicátých letech minulého století ji jeho dědicové prodali Metropolitnímu muzeu umění. Její povrch je hustě popsán magickými texty a vyobrazeními boha Hora jako dítěte přemáhajícího v boji nebezpečné bytosti. Ikonografický i textový obsah přibližuje série podrobných snímků, vyčerpávající popis a překlady všech textů.

Posledním exponátem výstavy se stal vynikající doklad racionálního myšlení svého autora, papyrus amerického sběratele Edwina Smitha zakoupený v Luxoru v roce 1862. Původně šlo o svitek, Smithem rozdělený na jednotlivé listy se 17 sloupci textu na lícní straně (averzu) a pěti na rubové straně (reverzu). Obsahují „znalost získanou z praktické zkušenosti“ u 48 případů často těžkých poranění hlavy a horní části trupu. Jejich popisy jsou členěny na název, vyšetření, prognózu a léčbu. Faksimile hieratického textu doprovází jeho soudobý anglický překlad. Určitý rozpor je v tom, že zachovaný text papyru pochází z 16. či 17. dynastie (kolem 1600 př. n. l.), z doby plné bojů, takže byl někdy interpretován jako příručka pro potřeby vojenského chirurga. Forma jazyka a písařovy chyby však naznačují, že jde o opis díla o 200–300 let staršího (dříve se dokonce soudilo na původ ve Staré říši).

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Evžen Strouhal

Prof. MUDr. PhDr. Evžen Strouhal, DrSc., (*1931) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK a obor archeologie na Filozofické fakultě UK. Kandidátem věd v oboru fyzické antropologie se stal na Přírodovědecké fakultě Komenského univerzity v Bratislavě. Působil na Lékařské fakultě v Plzni, později se stal členem Čs. egyptologického ústavu. Dalších 24 let působil v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur. Nyní přednáší paleopatologii a dějiny lékařství na Lékařské fakultě UK v Praze a antropologii na Humanitní fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné