Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Stav tropických lesů – lepší, než jsme čekali?

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 209, 2007/4

Tropické pralesy hostí podstatnou část z celkového počtu všech rostlinných a živočišných druhů, které obývají naši planetu. Jak bude v tomto století vypadat globální biodiverzita, je tedy do značné míry závislé na tom, v jakém stavu se budou tropické lesy nacházet. Mezi vědeckou obcí převažují názory spíše pesimistické a někteří neváhají mluvit o další vlně hromadného vymírání, která bude způsobena právě úbytkem tropických pralesů. V minulém roce však dvojice věhlasných tropických badatelů publikovala studii, v níž ukazují, že se vývoj rozlohy lesů v tropech bude pravděpodobně ubírat jiným směrem, než tvrdily dosavadní předpovědi.

Autoři studie spatřují silný vztah mezi hustotou lidské populace jednotlivých zemí a rozlohou lesa, který na jejich území ještě zbývá – kde žije více lidí, tam byl úbytek lesa drastičtější. Proto se domnívají, že rozloha lesa v budoucích desetiletích bude určována především tím, jak se bude vyvíjet četnost lidské populace. To by ještě samo o sobě nebylo nic převratného, kdyby vzápětí nedokládali, že nejde ani tak o celkový populační vývoj jednotlivých zemí jako o počet lidí žijících na venkově. Na úbytku lesa v tropických zemích se totiž podílejí především potřeby venkovského obyvatelstva (zejména vypalování ploch pro zemědělství či pastvu a sběr palivového dříví).

I v rozvojovém světě se v posledních letech projevuje urbanizační trend, lidé se stěhují do měst. Ačkoliv tedy celkový počet lidí v jednotlivých tropických zemích stoupá, růst venkovské populace je menší a podle demografických odhadů bude v mnoha oblastech již brzy venkovanů ubývat. Zátěž tropických lesů klesne a tam, kde lidé z krajiny odejdou, porosty regenerují a rozloha lesa opět vzroste. Samozřejmě je tento scénář budoucího vývoje místně značně proměnlivý. V Latinské Americe, kterou ještě z velké části porůstají původní pralesy a celkový nárůst obyvatelstva se tam zpomaluje, by se skutečně mohlo tempo odlesňování zmírnit. Ovšem Afriku, která zažívá populační explozi i na venkově, nebo Asii, kde už původních lesů mnoho nezbývá, rapidní odlesnění v budoucnu nemine.

Přesto autoři studie zachovávají optimistický tón – v průběhu tohoto století se jistě přibývání lidské populace zastaví a dříve nebo později se tropické lesy začnou zase rozrůstat. Vzhledem k tomu, že mezi úbytkem přirozeného prostředí a vymizením druhů na něj vázaných existuje určitá prodleva, je možné, že mnoho rostlin a živočichů přečká nepřízeň osudu v lesních fragmentech a po regeneraci porostů se zase rozšíří.

Jak moc je tento scénář reálný? Někteří jiní ekologové popsané závěry zpochybnili. Především se demografické odhady nemusí vyplnit, a pak by celá konstrukce ztroskotala. Dále se mohou změnit hlavní příčiny ohrožení pralesů: přes úbytek lidí na venkově se zemědělství může intenzifikovat, a lesy by pak byly postiženy stejně, popřípadě se může rozvinout průmyslová těžba, která dosud probíhala spíše výběrově. Krom toho existují pochybnosti o vztahu plochy lesa a počtu druhů rostlin a živočichů, kteří jej obývají.

Mnoho druhů má velice malou oblast rozšíření, takže jsou na úbytek svého prostředí zvláště citlivé, a ještě k tomu se vyskytují především v oblastech, které odlesněním trpí zvlášť silně. Také je třeba zmínit, že se stále mluvilo o celkové rozloze lesů, ovšem velká část organizmů je vázána na primární pralesy, které v tomto století určitě nic nenahradí a jejichž rozloha se bude zmenšovat i nadále.

Podle kritiků toho o tropické biologické rozmanitosti nevíme tolik, abychom mohli být tak optimističtí. Rozhodně však kontroverzní studie ukázala, že je třeba hlouběji zkoumat možnosti přežití tropických druhů v obnovujících se sekundárních lesích, protože je možné, že právě tenhle typ prostředí bude v tropickém pásmu během příštích desítek let převládat. (Biotropica 38, 287–301, 2006, Trends in Ecology and Evolution 22, 65–70, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné