Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Stav tropických lesů – lepší, než jsme čekali?

 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 209, 2007/4

Tropické pralesy hostí podstatnou část z celkového počtu všech rostlinných a živočišných druhů, které obývají naši planetu. Jak bude v tomto století vypadat globální biodiverzita, je tedy do značné míry závislé na tom, v jakém stavu se budou tropické lesy nacházet. Mezi vědeckou obcí převažují názory spíše pesimistické a někteří neváhají mluvit o další vlně hromadného vymírání, která bude způsobena právě úbytkem tropických pralesů. V minulém roce však dvojice věhlasných tropických badatelů publikovala studii, v níž ukazují, že se vývoj rozlohy lesů v tropech bude pravděpodobně ubírat jiným směrem, než tvrdily dosavadní předpovědi.

Autoři studie spatřují silný vztah mezi hustotou lidské populace jednotlivých zemí a rozlohou lesa, který na jejich území ještě zbývá – kde žije více lidí, tam byl úbytek lesa drastičtější. Proto se domnívají, že rozloha lesa v budoucích desetiletích bude určována především tím, jak se bude vyvíjet četnost lidské populace. To by ještě samo o sobě nebylo nic převratného, kdyby vzápětí nedokládali, že nejde ani tak o celkový populační vývoj jednotlivých zemí jako o počet lidí žijících na venkově. Na úbytku lesa v tropických zemích se totiž podílejí především potřeby venkovského obyvatelstva (zejména vypalování ploch pro zemědělství či pastvu a sběr palivového dříví).

I v rozvojovém světě se v posledních letech projevuje urbanizační trend, lidé se stěhují do měst. Ačkoliv tedy celkový počet lidí v jednotlivých tropických zemích stoupá, růst venkovské populace je menší a podle demografických odhadů bude v mnoha oblastech již brzy venkovanů ubývat. Zátěž tropických lesů klesne a tam, kde lidé z krajiny odejdou, porosty regenerují a rozloha lesa opět vzroste. Samozřejmě je tento scénář budoucího vývoje místně značně proměnlivý. V Latinské Americe, kterou ještě z velké části porůstají původní pralesy a celkový nárůst obyvatelstva se tam zpomaluje, by se skutečně mohlo tempo odlesňování zmírnit. Ovšem Afriku, která zažívá populační explozi i na venkově, nebo Asii, kde už původních lesů mnoho nezbývá, rapidní odlesnění v budoucnu nemine.

Přesto autoři studie zachovávají optimistický tón – v průběhu tohoto století se jistě přibývání lidské populace zastaví a dříve nebo později se tropické lesy začnou zase rozrůstat. Vzhledem k tomu, že mezi úbytkem přirozeného prostředí a vymizením druhů na něj vázaných existuje určitá prodleva, je možné, že mnoho rostlin a živočichů přečká nepřízeň osudu v lesních fragmentech a po regeneraci porostů se zase rozšíří.

Jak moc je tento scénář reálný? Někteří jiní ekologové popsané závěry zpochybnili. Především se demografické odhady nemusí vyplnit, a pak by celá konstrukce ztroskotala. Dále se mohou změnit hlavní příčiny ohrožení pralesů: přes úbytek lidí na venkově se zemědělství může intenzifikovat, a lesy by pak byly postiženy stejně, popřípadě se může rozvinout průmyslová těžba, která dosud probíhala spíše výběrově. Krom toho existují pochybnosti o vztahu plochy lesa a počtu druhů rostlin a živočichů, kteří jej obývají.

Mnoho druhů má velice malou oblast rozšíření, takže jsou na úbytek svého prostředí zvláště citlivé, a ještě k tomu se vyskytují především v oblastech, které odlesněním trpí zvlášť silně. Také je třeba zmínit, že se stále mluvilo o celkové rozloze lesů, ovšem velká část organizmů je vázána na primární pralesy, které v tomto století určitě nic nenahradí a jejichž rozloha se bude zmenšovat i nadále.

Podle kritiků toho o tropické biologické rozmanitosti nevíme tolik, abychom mohli být tak optimističtí. Rozhodně však kontroverzní studie ukázala, že je třeba hlouběji zkoumat možnosti přežití tropických druhů v obnovujících se sekundárních lesích, protože je možné, že právě tenhle typ prostředí bude v tropickém pásmu během příštích desítek let převládat. (Biotropica 38, 287–301, 2006, Trends in Ecology and Evolution 22, 65–70, 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Jiří Reif

Doc. Mgr. Jiří Reif, Ph.D., (* 1980) se v Ústavu pro životní prostředí Přírodovědecké fakulty UK v Praze a na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci zabývá biologickými principy, na nichž by měla být založena ochrana ptáků.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné