Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Ad Hirschův index

(Vesmír 85, 555, 2006/9 a 86, 70, 2007/2)
 |  12. 4. 2007
 |  Vesmír 86, 201, 2007/4

Právě jsem otevřel únorové číslo Vesmíru a hned první věc, která mě praštila do očí, byl rozhořčený dopis I. Nezbedy. I já jsem si tehdy, když jste psali o H-indexu, všiml, že tabulka našich fyziků s největším H-indexem je nějaká divná, ale nevěnoval jsem tomu moc pozornosti. Jen jsem si zkusmo našel na WoS, jaký mají index dva moji kolegové z oddělení: J. Kudrnovský 28, V. Drchal 24. To byli jen dva fyzikové, s nimiž se denně vídám a kteří nebyli ve vaší tabulce vůbec uvedeni. Když I. Nezbeda přišel s tím, že má 28, tedy by jaksi měl být v tabulce z domácích fyziků na prvním místě, a přitom tam není uveden vůbec, dal jsem si dnes dopoledne tu práci a ve WoS vyhledal index pro další fyziky, kteří v tabulce scházeli. Řídil jsem se jen tím, na koho jsem si zrovna vzpomněl, takže si nečiním nárok na objektivnost. Tady jsou mé výsledky:

J. Petzelt 29

J. Kudrnovský 28

I. Nezbeda 27 (ale má to být 28, jak se v jeho dopise vysvětluje)

M. Nikl 27

M. Ilavský 26

V. Drchal 24

T. Jungwirth 24

I. Turek 23

V. Sechovský 23

L. Havela 22

P. Středa 19

P. Šeba 19

B. Velický 18

M. Šob 18

Z toho je vidět, že kdyby se tito lidé vzali v úvahu, nezůstal by ve vaší tabulce z domácích fyziků nikdo kromě V. Červeného. O čem tedy taková tabulka vypovídá? A to opakuji, že jsem hledal index jen pro ty lidi, na které jsem si zrovna vzpomněl. Při důkladné práci by to pro tabulku z Vesmíru dopadlo možná ještě hůř.

V takové situaci mi připadá nesmyslné ohánět se tím, že h-index nemusí být zcela objektivní atd. atd. To jistě každému dojde zdravým rozumem. Jde totiž o to, že jste takovou tabulkou udělali reklamu určité skupině lidí. A například když posledně I. Faktor publikoval přehledy nejcitovanějších vědců, visela zvětšená kopie této tabulky mnoho měsíců hned vedle naší ředitelny, přičemž jména od nás z FzÚ byla důkladně žlutě zvýrazněna. Takže neobstojí výmluva, ze těmhle tabulkám vlastně nikdo moc pozornosti nevěnuje. Naopak! Pro řadu lidí jsou směrodatné jedině takovéto tabulky.

Myslím si proto, že by se podobné výkonnostní žebříčky měly buď sestavovat s náležitou pečlivostí, anebo neuveřejňovat vůbec.

František Slanina

Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.

Souhrnná odpověď autorů: Podle očekávání obdržela redakce Vesmíru řadu reakcí na článek „I. Faktora“ o Hirschově indexu (85, 555, 2006/9). Některé laskavé, jiné méně. Podstatné je, že lze doplnit seznam badatelů s vysokým H-indexem o ty, na které jsme při sestavování našeho článku zapomněli. Ještě jednou se omlouváme, jak jsme učinili již předem v článku. K největším korekcím došlo u fyziků, což je ale pochopitelné, protože oba hlavní autoři článku skrývající se pod pseudonymem I. Faktor pracují v oblasti věd o živé přírodě. V abecedním pořadí následují další fyzici, kteří se do našeho prvního článku nedostali: V. Drchal, V. Dvořák, Z. Jirák, T. Jungwirth, J. Kudrnovský, M. Nikl, K. Nitsch, J. Petzelt, J. Šesták. Seznam chemiků a biologů byl mnohem úplnější a zde (opět abecedně) doplňujeme tyto kolegy: P. Boček, V. Brabec, F. Foret, I. Nezbeda.

Je třeba zmínit ještě jednu důležitou změnu v systému Web of Science (WOS), z něhož byly čerpány primární údaje. Od letošního roku byl rozsah databáze výrazně rozšířen, takže nyní pokrývá vědeckou literaturu od roku 1945. Starší badatelé, kteří byli dříve diskriminováni tím, že byly nedostatečně pokryty práce publikované a citované před rokem 1980, jsou v současném systému již plně ohodnoceni. Z chemiků se toto týká např. O. Exnera z ÚOCHB AV ČR. Jeho H-index počítaný podle staré databáze byl nižší než 27, takže v tabulce chemiků nebyl uveden. Zahrnou-li se však i jeho starší publikace, dosahuje jeho H-index vysoké hodnoty 35.

Velmi důležité je, že WOS v nové úpravě nejen zahrnuje i publikace a citace od roku 1945, ale také automaticky počítá H-index a průměrný počet citací na publikaci. Právě toto kritérium někteří považují za nejlepší scientometrické měřítko. Dnes tedy lze získat širokou škálu různých scientometrických údajů během několika okamžiků několika kliknutími na počítači. Každý se může snadno přesvědčit, jak dobře spolu různá kritéria souvisejí a zda dobře odrážejí intuitivní pocity o tom, jak je kdo „významný vědec“.

Pavel Hobza, ÚMCh AV ČR, v. v. i.

Václav Hořejší, ÚMG AV ČR, v. v. i.

Dovětek redakce: Autoři textu o H-indexu zdůraznili, že H-index nelze snadno zkreslit samocitacemi a že je pro hodnocení badatelů lepší než celkový počet publikací či celkový počet citací. Po krátké exkurzi do Hirschova původního článku se obrátili k české realitě. Na různých místech textu upozornili, že jde o výběr jmen, nikoli o žebříček „špičky“. Skutečnost je – a zde dávám Františkovi Slaninovi za pravdu – že věta „Výběr jmen v této i v dalších tabulkách byl subjektivní a přes naši snahu o úplnost se mohlo stát, že jsme na někoho zapomněli“ může právem navodit také dojem, že o žebříček šlo. Toho si mohla a měla povšimnout redakce.

V rámci recenzního řízení jeden recenzent upozornil na zvláštní postavení komunity fyziků elementárních částic, druhý opravil H-index prof. Bičáka a třetí navrhl doplnit tabulku o své jméno. Shodou okolností byli všichni tři recenzenti fyzikové.

Téměř nikomu z reagujících nešlo o to, zda H-index je, či není vhodný (nebo do jaké míry je vhodný) jako pomocné kritérium hodnocení badatele. Vždy šlo o to, že v tabulce (většinou interpretované jako žebříček těch „nej“) schází to či ono konkrétní jméno (často právě jméno reagujícího). Zajímavé je, že se neozvala žádná žena. Znamená to, že ženy mají vyšší schopnost porozumět sdělovanému a že netrpí tolik ješitností?

Ivan Boháček

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bibliometrie

O autorech

Ivan Boháček

Pavel Hobza

Václav Hořejší

František Slanina

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné