Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Zemětřesení v Porýní

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 184, 2007/3

Předpovědět zemětřesení je jedním z nesnadných cílů věd o Zemi. Předpověď se může opírat o nejrůznější pozorování, ale nejobecnější postup by zřejmě měl vycházet z údajů o procesu vedoucím k porušení v masivu, tedy o současném deformačním vývoji v zemské kůře. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., organizuje dlouhodobá přesná měření mikrodeformací na četných tektonických strukturách v Evropě. Jednou z nich je Rýnský prolom, zlomová struktura známá výskytem zemětřesení. Některá z nich byla katastrofální, například zemětřesení v Basileji r. 1356, které je považováno za největší historicky známé severně od Alp.

Právě v té oblasti se měří mikrodeformace v železničním Lorettotunnelu ve Freiburgu im Breisgau a v silničním Wattkopftunnelu v Ettlingenu u Karlsruhe. S měřením se začalo v letech 1992 až 1994 ve spolupráci s německými partnery. Tunely totiž protínají geologické struktury s přímou vazbou na východní zlomové omezení Rýnského prolomu. Podařilo se v nich osadit prostorová měřicí zařízení mikropohybů. Vyhodnocování výsledků a interpretaci zajišťuje ÚSMH v Praze. Výsledky dnes již čtrnáctiletých záznamů, a zejména z Lorettotunnelu, vykazují souvislost mezi vývojem pohybů a velkými zemětřeseními v oblasti Rýnského prolomu, které se zde vyskytly v posledních letech.

Protože ÚSMH osadil v rámci mezinárodního projektu COST „3-D monitoring of active tectonic structures“ podobné struktury i jinde, bylo možné sledovat obdobný vývoj před zemětřeseními i na jiných strukturách, například v Korintském zálivu v Řecku a v centrálních Apeninách v Itálii. Zároveň se studovaly další souvislosti vzniku zemětřesení na významných tektonických liniích Evropy.

Současná interpretace zjištěných faktů vede k překvapivému závěru. V Lorettotunnelu ve Freiburgu jsou měřeny obdobné odchylky v mikroposunech, jaké již byly zaznamenány na přelomu let 2002 a 2003 před zemětřesením s epicentrem při západním okraji Rýnského prolomu u Rambervillers ve Francii (22. 2. 2003, M = 5,4) a na konci roku 2004 před zemětřesením při východním omezení Rýnského prolomu u Waldkirchu v Německu (5. 12. 2004, M = 5,4). Podat detailní rozbor těchto faktů tu nelze, zjednodušený závěr však zní, že v nejbližších měsících, tedy během února a března 2007, je třeba očekávat silné zemětřesení na Rýnském prolomu, o magnitudě 5 až 6. Alternativní možností je vznik roje, tedy série několika zemětřesení M = 3 až 4.

Předpovídat zemětřesení není právě úloha vděčná. Přesto se jí vědy o Zemi nemohou vyhnout. Zveřejňujeme proto tuto předpověď jako zkušební výsledek, který by měl ověřit naše výzkumy.

(zasláno 29. 1. 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Blahoslav Košťák

Josef Stemberk

Jan Rybář

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...