Aktuální číslo:

2020/2

Téma měsíce:

Houby

Zemětřesení v Porýní

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 184, 2007/3

Předpovědět zemětřesení je jedním z nesnadných cílů věd o Zemi. Předpověď se může opírat o nejrůznější pozorování, ale nejobecnější postup by zřejmě měl vycházet z údajů o procesu vedoucím k porušení v masivu, tedy o současném deformačním vývoji v zemské kůře. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., organizuje dlouhodobá přesná měření mikrodeformací na četných tektonických strukturách v Evropě. Jednou z nich je Rýnský prolom, zlomová struktura známá výskytem zemětřesení. Některá z nich byla katastrofální, například zemětřesení v Basileji r. 1356, které je považováno za největší historicky známé severně od Alp.

Právě v té oblasti se měří mikrodeformace v železničním Lorettotunnelu ve Freiburgu im Breisgau a v silničním Wattkopftunnelu v Ettlingenu u Karlsruhe. S měřením se začalo v letech 1992 až 1994 ve spolupráci s německými partnery. Tunely totiž protínají geologické struktury s přímou vazbou na východní zlomové omezení Rýnského prolomu. Podařilo se v nich osadit prostorová měřicí zařízení mikropohybů. Vyhodnocování výsledků a interpretaci zajišťuje ÚSMH v Praze. Výsledky dnes již čtrnáctiletých záznamů, a zejména z Lorettotunnelu, vykazují souvislost mezi vývojem pohybů a velkými zemětřeseními v oblasti Rýnského prolomu, které se zde vyskytly v posledních letech.

Protože ÚSMH osadil v rámci mezinárodního projektu COST „3-D monitoring of active tectonic structures“ podobné struktury i jinde, bylo možné sledovat obdobný vývoj před zemětřeseními i na jiných strukturách, například v Korintském zálivu v Řecku a v centrálních Apeninách v Itálii. Zároveň se studovaly další souvislosti vzniku zemětřesení na významných tektonických liniích Evropy.

Současná interpretace zjištěných faktů vede k překvapivému závěru. V Lorettotunnelu ve Freiburgu jsou měřeny obdobné odchylky v mikroposunech, jaké již byly zaznamenány na přelomu let 2002 a 2003 před zemětřesením s epicentrem při západním okraji Rýnského prolomu u Rambervillers ve Francii (22. 2. 2003, M = 5,4) a na konci roku 2004 před zemětřesením při východním omezení Rýnského prolomu u Waldkirchu v Německu (5. 12. 2004, M = 5,4). Podat detailní rozbor těchto faktů tu nelze, zjednodušený závěr však zní, že v nejbližších měsících, tedy během února a března 2007, je třeba očekávat silné zemětřesení na Rýnském prolomu, o magnitudě 5 až 6. Alternativní možností je vznik roje, tedy série několika zemětřesení M = 3 až 4.

Předpovídat zemětřesení není právě úloha vděčná. Přesto se jí vědy o Zemi nemohou vyhnout. Zveřejňujeme proto tuto předpověď jako zkušební výsledek, který by měl ověřit naše výzkumy.

(zasláno 29. 1. 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Blahoslav Košťák

Josef Stemberk

Jan Rybář

Doporučujeme

Cesty pod povrch a za horizont

Cesty pod povrch a za horizont

Ondřej Vrtiška  |  3. 2. 2020
Nebývá zvykem, aby časopis publikoval rozhovor se svým šéfredaktorem. Ivan M. Havel jím ve Vesmíru byl od roku 1990, ale koncem loňského roku tuto...
Pozoruhodné metabolity lesních hub

Pozoruhodné metabolity lesních hub

Martin Hrubý  |  3. 2. 2020
Když se za příhodného počasí projdete lesem, nemůžete přehlédnout svébytnou krásu hub různých velikostí, tvarů, barev a vůní. Kromě estetických a...
Od tolaru k dolaru

Od tolaru k dolaru

Petr Vorel  |  3. 2. 2020
Prapředek všech dolarů se zrodil před 500 lety v Čechách, v nové mincovně zřízené v dnešním Jáchymově. Tolar patří mezi důležitá dědictví, které...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné