Aktuální číslo:

2021/9

Téma měsíce:

Vzdělávání

ALENA MIZEROVÁ, JAN SEDLÁK, PETR DUB (editoři): Myšlenky na zlomu tisíciletí / Thoughts for the New Millennium

Vysoké učení technické v Brně – Nakladatelství VUTIUM, 2002, 302 stran, fotografie Libor Teplý; náklad a cena neuvedeny, ISBN 80-214-1872-9
 |  5. 3. 2003
 |  Vesmír 82, 131, 2003/3

Objemná a impozantní kniha je jedním z děl vyprovokovaných vstupem do nového století a tisíciletí. Záměrem bylo zřejmě oslovit osobnosti tak či onak svázané s brněnskou technikou (VUT) či Brnem a zdá se, že všem bylo ponecháno dost na libovůli, co napíšou. Nevím, kolik osobností bylo osloveno, ve sborníku se nakonec ocitlo vedle rektorského úvodu (J. Vrbka) a básnického epilogu (L. Kundera) dvacet statí, každá ve dvou verzích, české a anglické. Mezi autory jsou též dva cizinci a čtyři expatrioti, většinou nositelé čestného doktorátu z VUT. Výsledkem je směs dosti rozmanitá, což nezmiňuji jako negativum, někdo to může i uvítat. Směs rozmanitá tematicky i stylově – od přehledů nějaké oblasti za století právě minulé přes hádání bližšího i vzdálenějšího budoucna až po obecně neurčité úvahy. Od hlubokých a pečlivých rozborů až po něco, co by mohlo být květnatým proslovem na nějakém shromáždění. Od matematiky až po politiku. A tak hlavním pojítkem jsou fotografie Libora Teplého, který si zvolil za téma moderní architekturu.

Mimoděk se mi k srovnání vnucuje osmisvazkové dílo „XX. století – co dalo lidstvu“ (Orel, Praha 1930–1934). Grandiózní to počin o 206 příspěvcích, pečlivě řazených dle oborů lidského poznání a činnosti. Z díla vane obdiv k pokroku, optimizmus a hrdost na náš, tehdy mladistvý stát (jako příklad cituji poznámku editorů k jednomu ze svazků: „…zcela právem zdůrazňováno zemědělství československé, protože je jedním z nejpokročilejších na světě“).

Sborník Brněnské techniky je střízlivější, kritičtější, bez patetického zbožňování pokroku. Nemá smyslu, abych zde rozebíral jednotlivé příspěvky; k poznámce jsem si vybral ukázkově čtyři, které mi nějak utkvěly v paměti.

Bedřich Velický („Kvantové století“) podává zasvěcený, přesto však obecně přístupný přehled hlavních událostí ve vývoji kvantové fyziky. Dodnes jsem si neuvědomoval, jakou roli hrál ve dvacátých letech generační problém: mladí fyzikové (E. Schrödinger, W. K. Heisenberg) se na rozdíl od svých učitelů (M. Plancka, N. Bohra) již nemuseli vyrovnávat s fyzikou 19. století a mohli se vydat zcela novými odvážnými směry. Velický dále rozebírá vliv kvantové fyziky na jiné vědní obory až po polovodičovou technologii éry počítačů. V závěrečné části se zamýšlí nad změnou pohledu na svět, která je důsledkem kvantového myšlení, speciálně uvažování účasti pozorovatele měnícího při měření stav systému.

Vladimír Slámečka („Dědictví raně digitálního věku“) nám předvádí nejnovější, a navíc i v budoucnu očekávatelné výstřelky technologie pro počítače. Při čtení se neubráníme pocitu, že pokud dojde k tomu, o čem píše, zažijeme – naši potomci zažijí – nejednu překvapující změnu života.

Petr Piťha („Sedm smrtelných hříchů“), nepochybně inspirován úvahami Viléma Flussera z knihy „Příběh ďábla“ (vyd. GemaArt, Praha 1997 v překladu J. Fialy), kazatelsky rozjímá nad biblickými sedmi hříchy (obžerstvím, smilstvem, závistí, lakomstvím, hněvem, leností, pýchou), jimiž lze pojmenovat i některé stavy moderní společnosti. Z nich dva, hněv a lenost, spojuje s vědou. Hněv jako puzení vymáhat si moc nad vzpírající se přírodou a společností, lenost naopak jako únik z obtížné životní reality do světa pomyslů. (Leckdo by uvedl též pýchu, vědě tak často vyčítanou.)

Milan Uhde („Sbohem, století vyhlazovacích táborů“) se loučí s nemocným 20. stoletím a zpochybňuje (vlastně jediný v tomto svazku) frázi, že „přes ty všechny hrůzy tu byl pokrok“. Bylo to nemocné století, souhlasím, ale aspoň se už dovedeme na něj i jako na nemocné podívat.

Ke stažení

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada zhasínající hvězdy vyřešena

Záhada velkého pohasnutí Betelgeuze (Vesmír 100, 106, 2021/2) se zdá být více méně rozřešena. Důležitým klíčem byla pozorování povrchu hvězdy...
Převrácená výuka a nová role učitele

Převrácená výuka a nová role učitele

Zdeněk Hurák  |  6. 9. 2021
Co je a co určitě není převrácená výuka? Jaké jsou její cíle? Pokusím se vyvrátit několik oblíbených mýtů a nabídnu vlastní učitelské zkušenosti...
O myších (v podzemí) a lidech

O myších (v podzemí) a lidech uzamčeno

Radim Šumbera  |  6. 9. 2021
Čtenář dobrodružné literatury ví, že pro člověka a jeho žaludek byla důležitá velká zvířata, zejména savci. Vzpomeňme na lovce mamutů, indiány a...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné