Vesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná školaVesmírná škola

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Motolice proti cukrovce?

 |  4. 4. 2002
 |  Vesmír 81, 188, 2002/4

Základním dogmatem dnešní imunologie je, že o výsledku imunitní reakce proti určitému patogenu rozhoduje poměr mezi uplatněním dvou antagonistických mechanizmů. Při prvním z nich hrají podstatnou roli TH1-lymfocyty, jejich produkt interferon γ, aktivované makrofágy a zčásti i cytotoxické T-lymfocyty. Druhý mechanizmus je založen na TH2­-lymfocytech, B-lymfocytech a jejich produktech (protilátkách), někdy i na buňkách zvaných eozinofily a mastocyty. První typ (tzv. zánětlivý) obvykle dobře funguje proti intracelulárním parazitům (jde o některé bakterie a viry), druhý (protilátkový) působí proti mikroorganizmům a mnohobuněčným parazitům kolonizujícím povrchy sliznic a mezibuněčné prostory. Cytokinové produkty TH1-buněk brzdí vývoj TH2-buněk a naopak – rozběhne-li se reakce jedním směrem, má tendenci stabilizovat a potlačit alternativní způsob odpovědi. To dává smysl (je třeba se držet správné cesty a nesejít z ní, pokud k tomu není opravdu silný důvod) a většinou to funguje.

Každá mince má však líc i rub a také obranné imunitní mechanizmy někdy nadělají víc škody než užitku. Známe řadu autoimunitních chorob, při nichž se zbraně imunitního systému obracejí proti vlastním tkáním a poškozují je. Mnohé z nich jsou způsobeny chronickými zánětlivými procesy, které pravděpodobně začaly v souvislosti s likvidací skutečných patogenů, ale pak se obrátily nesprávným směrem. Takovou vážnou autoimunitní chorobou je např. jeden druh „cukrovky“ – juvenilní diabetes I. typu. Postihuje hlavně děti a adolescenty s určitými genetickými predispozicemi. Chronický zánětlivý proces způsobený autoreaktivními TH1-lymfocyty při něm ničí β-buňky v Langerhansových ostrůvcích slinivky břišní, tj. jediné buňky v těle, které jsou schopny produkovat inzulin. Zajímavé je, že juvenilní diabetes I. typu se vyskytuje poměrně často v ekonomicky vyspělých zemích, zatímco v rozvojových zemích je velkou vzácností. Laboratorní model této choroby představuje myší kmen NOD (non-obese diabetic), u nějž spontánně vzniká velmi podobné autoimunitní onemocnění. Nedávno bylo zjištěno, že k vzniku choroby u těchto myší nedojde, pokud jsou infikovány motolicí Schistosoma mansoni. Tímto parazitem je infikováno v tropických zemích více než 200 milionů lidí, z nichž zhruba 20 tisíc ročně na tuto infekci umírá a podstatně víc jich trpí vážnými poruchami funkce jater a močových cest.

Pozoruhodné je, že ochranný efekt u NOD-myší má nejen infekce živými parazity, ale i vakcinace extrakty z dospělých motolic nebo vajíček. Tento efekt velmi dobře souhlasí s oním základním imunologickým dogmatem – imunitní reakce proti mnohobuněčným parazitům má totiž charakter odpovědi druhého, „protilátkového“ typu (TH2-lymfocyty, produkce IgE­protilátek, eozinofily a žírné buňky). Taková silná odpověď potlačuje zánětlivé reakce – proto zřejmě nedojde ani k spontánní autoimunitní zánětlivé reakci zaměřené proti pankreatickým buňkám sekretujícím inzulin. Je tedy naděje, že imunizace antigeny z motolic by mohla u dětí s genetickým rizikem zabránit vzniku onemocnění. Problém ovšem je, že takový postup nepomůže pacientům, u nichž už onemocnění propuklo. Ti totiž mají v okamžiku diagnózy již téměř všechny β-buňky nevratně zničené. Naděje by spočívala v kombinaci vakcinace potlačující zánětlivou reakci s použitím kmenových buněk, které by byly schopny dát vzniknout novým β-buňkám.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Václav Hořejší

Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., který v letech 2005-2017 řídil a kde je vedoucím oddělení molekulární imunologie, se zabývá povrchovými a signalizačními molekulami buněk imunitního systému. Přednáší imunologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze.
Hořejší Václav

Doporučujeme

Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...
Je na obzoru fit pilulka?

Je na obzoru fit pilulka? uzamčeno

Stanislav Rádl  |  2. 12. 2024
U řady onemocnění se nám kromě příslušné medikace od lékaře dostane také doporučení zvýšit svoji fyzickou aktivitu. Lze ji nahradit „zázračnou...