Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Výzkum DNA: musíme přidat!

 |  5. 12. 2002
 |  Vesmír 81, 667, 2002/12

V článku „Výzkum DNA: není kam spěchat“ (Lidové noviny 4. 10. 2002) předkládá Jiří Šimek svůj pohled na možné problémy spojené se znalostí lidského genomu. Vyvrací dosti rozšířený názor, že genom jednoznačně určuje všechny vlastnosti organizmu, a poukazuje na roli prostředí. Zároveň upozorňuje na riziko zneužití získané genetické informace a na její zjednodušenou interpretaci – uvádí příklad žen, které si nechaly amputovat prsy, když jim byl zjištěn mutovaný gen, který zvyšuje riziko rakoviny prsu. Dále vyjadřuje obavy z nezodpovědných zásahů do genetické výbavy člověka a varuje před nabídkami komerčně zainteresovaných firem. Doporučuje, aby byl komerční výzkum DNA regulován a aby probíhal pomaleji, neboť se obává svévole ne dosti odpovědných vědců.

Plně souhlasím s autorem v tom, že je přečtení lidského genomu triumfem vědy a technologie 20. století, i v tom, že praktické využití většiny získaných informací je zatím vzdálené. Není lehké popularizovat nejnovější vědecký výzkum, ale přesto považuji za nutné korigovat některé autorovy údaje, názory a závěry. Na několika místech došlo k záměně termínu „genom“ za „genetický kód“. Dále autor tvrdí, že člověk má v porovnání s nižšími organizmy překvapivě málo genů, a pokouší se vysvětlit rozdíl mezi člověkem a ostatními tvory diskutabilním tvrzením, že lidské geny mohou vést na rozdíl od genů jednoduchých organizmů k více proteinům. Původní odhad počtu lidských genů (sto tisíc) pochází od W. Gilberta, nositele Nobelovy ceny za objev chemické metody sekvencování DNA. Nynější číslo – třicet pět tisíc – stále nemusí být konečné, zvláště pokud zahrneme i krátké geny hrající významnou úlohu v regulaci biochemických pochodů. Navíc počet genů neodráží komplexitu organizmů lineárně, genom profesora Karlovy univerzity (35 000 genů) není jen 2,5krát komplexnější než genom octomilky (13 600 genů). Pokud zvážíme nejjednodušší model – exprese genu buď probíhá, nebo neprobíhá – dostáváme pro N genů 2N možných stavů. Dovedeme-li výpočet do konce, vychází nám genom profesora 221 400krát komplexnější. Též není možné souhlasit s autorovým tvrzením o tom, že lidské geny mohou vést až ke třem různým proteinům na rozdíl od genů jednodušších tvorů. Právě organizmy omezené krátkým genomem často využívají překrývající se geny pro expresi několika různých proteinů. Vyšší organizmy mají k dispozici škálu posttranslačních modifikací a alternativní sestřih.

Autor se obává geneticko-sociálního inženýrství. Ano, lidstvo má dvojsečný talent využít vědu jak k pokroku, tak k destrukci. To se ale týká všech disciplín, například rozvoj chemie může vést k vývoji nebezpečných bojových látek, rozvoj nanotechnologií umožní miniaturizaci zbraní atd. Není tedy možné používat tento argument pro zpomalení pouze výzkumu DNA. Právě tento výzkum umožní vývoj léků šitých na míru genetické výbavě pacienta, a tím bude možné předejít vážným vedlejším účinkům. Komerční výzkum a aplikace DNA technologií se v České republice teprve rodí. Místo vytváření atmosféry obav a svazujících regulací je třeba volat po podpoře a rozvoji těchto biotechnologií, nechceme-li pouze pozorovat pokrok dosažený v zahraničí. Proto bychom měli výzkum DNA veřejnosti realisticky vysvětlovat, aniž bychom zabíhali do stylu science fiction.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Michael J. Štorek

Michael Storek (*1973) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě UK. Od roku 1996 žije v USA, kde získal doktorát z chemické biologie na Harvard University. Nyní se zabývá biotechnologiemi.

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné