Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Jsme dědici Chórezmu?

(ad Odpověď na každou otázku, Vesmír 81, 493, 2002/9)
 |  5. 12. 2002
 |  Vesmír 81, 666, 2002/12

Připojuji se k odpovědi V. Matouška, neboť se mi zdá, že na otázky P. Vreciona tak docela neodpověděl. 1) P. Vrecion patrně zaměnil středoazijský Chórezm (s centrem v dnešním Uzbekistánu, resp. Karakalpakstánu) s Chazarskem, které leželo při Kaspickém moři a na dolním toku Volhy. Jeho hlavní město Itil leželo při pravém břehu ramene Volhy a bylo zničeno proudem řeky. Dnes po něm není téměř ani stopy. Před Itilem byl hlavním městem Semender na západním břehu Kaspiku. Chazarská říše existovala zhruba od roku 650 do roku 965; potomky Chazarů jsou hlavně různí předkavkazští kozáci, kteří vznikli smíšením zbytků Chazarů s ruskými uprchlíky. Vzhledem k době existence říše, v níž byl kupodivu státním náboženstvím judaizmus, neměli Chazaři na Slovany přímý vliv. Za nepřímý vliv je možné označit to, že územím kolem Kaspického moře procházeli kdysi Hunové, Avaři a další kmeny turkické i uralské, např. předkové Maďarů, kteří měli ve své době vliv na historii celé Evropy. Slované se objevují ve svých současných sídlech až od 5.– 6. století (Sámova říše zhruba 623–658). Rané dějiny Slovanů jsou tedy s dějinami Chazarů časově souběžné (ostatně Konstantin a Metoděj působili v letech 861–862, tj. před odchodem na Velkou Moravu, právě v Chazarsku). Chazarská říše byla vyvrácena tažením ruského knížete Svjatoslava Igoreviče r. 965. Teprve po r. 977 byla část Chazarska (včetně Itilu) okupována výše zmíněným Chórezmem, který byl poté po staletích vyvrácen Čingischánem. Chórezmská říše v různém rozsahu existovala cca od 4. století; do dějin Slovanů však nezasáhla.

Nezdá se, že by Slované čímkoli převyšovali své předchůdce, žádnou zvláštní technologickou vyspělostí se zřejmě nevyznačovali. Měli prostě to štěstí, že přišli v pravou dobu a v případě českých zemí do poloopuštěné krajiny (z odcházejících Markomanů vznikli posléze Bavoři), kterou bez zvláštních bojů postupně obsadili (s přežívajícími zbytky Keltů patrně brzy splynuli). Úspěchu pak dosáhli svým počtem a přiměřenou agresivitou (viz dějiny Sámovy říše). Otázka „proč nezůstali tam, kde byli“, je trochu zavádějící, protože se vlastně neví, kde přesně byli, víme jen, že mezi Vislou a Dněprem. Není však známo, že by někdy v doložitelné době sídlili u Kaspického moře. Kaspické události proběhly v jiné době než příchod Slovanů na naše území (Kaspické moře se zvedlo dvakrát, poprvé v 10. století o 3 metry, podruhé ve 13. až 14. století o 10 metrů) a naše země mohly ovlivnit pouze nepřímo – nájezdy kočovných Maďarů, které přispěly k rozvratu Velkomoravské říše.

Poznámky

1) Pozn. red.: P. Vrecion upozornil, že původní otázka měla být lépe položena takto: Co bylo příčinou úspěchu Slovanů? Byla to technologická vyspělost? Pokud ano, kde se vzala? Proč Slované nezůstali tam, kde byli? Co je vyhnalo? Byla to válka, ekologicka krize, jako je například zaplavení území Kaspikem? L. Mojdl reaguje i na tyto doplňující otázky.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Lubor Mojdl

Ing. Lubor Mojdl (*1944) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval v několika pivovarech, kromě jiného i v Etiopii. Od roku 1990 se věnuje technické a poradenské činnosti v nápojovém průmyslu. Zajímá se o obecnou a srovnávací lingvistiku, slavistiku, austronesistika aj. E-mail: lubor.mojdl@volny.cz

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...