Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Všechny cesty vedou do Afriky

Vlaštovka je ohroženým druhem
 |  5. 9. 2000
 |  Vesmír 79, 513, 2000/9
 |  Seriál: Ptáci, 9. díl (PředchozíNásledující)

Pozdní léto je dobou houfování a odletu tažných ptáků do teplých zimovišť. Asi nejvíce se do povědomí člověka dostala vlaštovka obecná (Hirundo rustica). K všedním jevům v české krajině patřily tisíce vlaštovek posedávajících na drátech elektrického vedení jako na notových linkách a v podvečer za hlučného švitoření odlétajících nocovat do rákosin. Jedné noci pak rázem všechny zmizely. Ještě před dvěma třemi desetiletími se na některá velká tradiční nocoviště v jižních Čechách nebo v Polabí na Pardubicku slétalo více než 100 000 vlaštovek. Kdo by si tenkrát pomyslel, že se za pár desetiletí stane vlaštovka ohroženým druhem v celé Evropě!

Příčin poklesu stavu vlaštovek u nás i v ostatních státech Evropy je několik. Jsou to některé biologické vlastnosti vlaštovky, nepříznivé faktory ovlivňující hnízdění a negativní zásahy člověka v zemích, kterými vlaštovky protahují, i v afrických zimovištích.

Jaké nové poznatky přineslo cílevědomé kroužkování vlaštovek? Byla prokázána jejich silná vazba na hnízdiště, a to nejen u starých ptáků, ale v následujících letech i u mladých jedinců. Máme několik set nálezů a kontrolních odchytů kroužkovaných vlaštovek a z tohoto počtu byli staří ptáci v době hnízdění kontrolováni vesměs na témže místě, většinou dokonce na stejném hnízdě. Mláďata kroužkovaná na hnízdě většinou v dalších letech hnízdila také v místě rodiště, jen asi 3 % ptáků se prokazatelně usídlila ve vzdálenosti větší než 50 km od místa vylíhnutí. Zcela výjimečný je případ mladé vlaštovky, která byla kroužkována v hnízdě na Kutnohorsku a o rok později kontrolována při hnízdění u Schwerinu v SRN, 420 km od rodiště. Nadobyčej velká konzervativnost a soudržnost místních populací je bezesporu výhodnou strategií při hnízdění, avšak přináší i značná rizika během migrace a v zimovišti, kde může mnoho vlaštovek zahubit nepříznivé počasí nebo je uloví domorodci.

Během migrace do zimovišť nemají vlaštovky na růžích ustláno. V celém Středomoří jim stále hrozí nebezpečí od vášnivých lovců, zvláště v jižní Itálii, Řecku, Španělsku a na všech středomořských ostrovech. Naše vlaštovky naštěstí létají do afrických zimovišť velmi rozdílnými cestami - od jihovýchodního směru přes balkánské země a Malou Asii až po jihozápadní cestu přes Francii a Španělsko, značně zastoupen je i jižní směr přes Itálii a Maltu. Všechny tyto cesty směřují do rovníkového pásma Afriky - od Nigérie, Kamerunu, Zaire až po Keňu ve východní Africe. Do Afriky letí všechny evropské a zčásti i asijské vlaštovky. Obsazování zimovišť jejich jednotlivými populacemi není nijak chaotické, jak by se mohlo zdát, četné výsledky kroužkování prokázaly dodržovaný řád. Západoevropské populace zimují v západní Africe až po Nigérii a Kongo, severoevropské táhnou nejdále, minou zimující středoevropské populace a doletí až do jižní Afriky, vlaštovky z asijské části Ruska přečkávají zimu v jihovýchodní Africe.

Úbytek vlaštovek


Nepříznivých faktorů, které se podílejí na úbytku vlaštovek, je několik. Primárním problémem je nedostatek hnízdních příležitostí. Ve městech s novou výstavbou sídlišť mají vlaštovky mizivou šanci, že své hnízdo umístí. Rozšiřováním zástavby se jim navíc neúnosně vzdalují loviště hmyzu, a jsou proto odkázány víceméně jen na okrajové čtvrti, ani ty však mnoho příležitostí nenabízejí. Zaznamenali jsme dokonce umístění hnízda ve strojovně výtahu na střeše osmipatrového panelového domu periferního pražského sídliště. O nic lepší není situace v menších městech a vesnicích, z nichž zcela vymizely zemědělské usedlosti. Jen družstevní kravíny a vepříny do jisté míry vlaštovkám nahrazovaly dřívější bezpočet chlévů.

F++S

Máme rádi vlaštovky?


Obraz české vesnice se od základu změnil. Zemědělské usedlosti si lidé přeměnili na rekreační chalupy ožívající jen o víkendech. V posledních letech, kdy se řada družstev a státních statků rozpadla, se z kravínů staly opuštěné studené ruiny, které vlaštovky zdaleka tak rády nevyhledávají jako dřívější teplé kravíny plné much, jež jim dovolovaly přežít studené deštivé počasí. Změnil se i vztah lidí k vlaštovkám - dříve bývala vlaštovka ve stavení vítána, dnes je pro mnohé chalupáře a obyvatele rodinných vil nevítaným hostem. Také potravní nabídka v zemědělské krajině je mnohem chudší než dříve, ve vesnicích obklopených rozlehlými lány chemicky ošetřovaných kultur létající hmyz skoro chybí.

F++S

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorech

Jiří Formánek

Jaroslav Škopek

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...