Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Všechny cesty vedou do Afriky

Vlaštovka je ohroženým druhem
 |  5. 9. 2000
 |  Vesmír 79, 513, 2000/9
 |  Seriál: Ptáci, 9. díl (PředchozíNásledující)

Pozdní léto je dobou houfování a odletu tažných ptáků do teplých zimovišť. Asi nejvíce se do povědomí člověka dostala vlaštovka obecná (Hirundo rustica). K všedním jevům v české krajině patřily tisíce vlaštovek posedávajících na drátech elektrického vedení jako na notových linkách a v podvečer za hlučného švitoření odlétajících nocovat do rákosin. Jedné noci pak rázem všechny zmizely. Ještě před dvěma třemi desetiletími se na některá velká tradiční nocoviště v jižních Čechách nebo v Polabí na Pardubicku slétalo více než 100 000 vlaštovek. Kdo by si tenkrát pomyslel, že se za pár desetiletí stane vlaštovka ohroženým druhem v celé Evropě!

Příčin poklesu stavu vlaštovek u nás i v ostatních státech Evropy je několik. Jsou to některé biologické vlastnosti vlaštovky, nepříznivé faktory ovlivňující hnízdění a negativní zásahy člověka v zemích, kterými vlaštovky protahují, i v afrických zimovištích.

Jaké nové poznatky přineslo cílevědomé kroužkování vlaštovek? Byla prokázána jejich silná vazba na hnízdiště, a to nejen u starých ptáků, ale v následujících letech i u mladých jedinců. Máme několik set nálezů a kontrolních odchytů kroužkovaných vlaštovek a z tohoto počtu byli staří ptáci v době hnízdění kontrolováni vesměs na témže místě, většinou dokonce na stejném hnízdě. Mláďata kroužkovaná na hnízdě většinou v dalších letech hnízdila také v místě rodiště, jen asi 3 % ptáků se prokazatelně usídlila ve vzdálenosti větší než 50 km od místa vylíhnutí. Zcela výjimečný je případ mladé vlaštovky, která byla kroužkována v hnízdě na Kutnohorsku a o rok později kontrolována při hnízdění u Schwerinu v SRN, 420 km od rodiště. Nadobyčej velká konzervativnost a soudržnost místních populací je bezesporu výhodnou strategií při hnízdění, avšak přináší i značná rizika během migrace a v zimovišti, kde může mnoho vlaštovek zahubit nepříznivé počasí nebo je uloví domorodci.

Během migrace do zimovišť nemají vlaštovky na růžích ustláno. V celém Středomoří jim stále hrozí nebezpečí od vášnivých lovců, zvláště v jižní Itálii, Řecku, Španělsku a na všech středomořských ostrovech. Naše vlaštovky naštěstí létají do afrických zimovišť velmi rozdílnými cestami - od jihovýchodního směru přes balkánské země a Malou Asii až po jihozápadní cestu přes Francii a Španělsko, značně zastoupen je i jižní směr přes Itálii a Maltu. Všechny tyto cesty směřují do rovníkového pásma Afriky - od Nigérie, Kamerunu, Zaire až po Keňu ve východní Africe. Do Afriky letí všechny evropské a zčásti i asijské vlaštovky. Obsazování zimovišť jejich jednotlivými populacemi není nijak chaotické, jak by se mohlo zdát, četné výsledky kroužkování prokázaly dodržovaný řád. Západoevropské populace zimují v západní Africe až po Nigérii a Kongo, severoevropské táhnou nejdále, minou zimující středoevropské populace a doletí až do jižní Afriky, vlaštovky z asijské části Ruska přečkávají zimu v jihovýchodní Africe.

Úbytek vlaštovek


Nepříznivých faktorů, které se podílejí na úbytku vlaštovek, je několik. Primárním problémem je nedostatek hnízdních příležitostí. Ve městech s novou výstavbou sídlišť mají vlaštovky mizivou šanci, že své hnízdo umístí. Rozšiřováním zástavby se jim navíc neúnosně vzdalují loviště hmyzu, a jsou proto odkázány víceméně jen na okrajové čtvrti, ani ty však mnoho příležitostí nenabízejí. Zaznamenali jsme dokonce umístění hnízda ve strojovně výtahu na střeše osmipatrového panelového domu periferního pražského sídliště. O nic lepší není situace v menších městech a vesnicích, z nichž zcela vymizely zemědělské usedlosti. Jen družstevní kravíny a vepříny do jisté míry vlaštovkám nahrazovaly dřívější bezpočet chlévů.

F++S

Máme rádi vlaštovky?


Obraz české vesnice se od základu změnil. Zemědělské usedlosti si lidé přeměnili na rekreační chalupy ožívající jen o víkendech. V posledních letech, kdy se řada družstev a státních statků rozpadla, se z kravínů staly opuštěné studené ruiny, které vlaštovky zdaleka tak rády nevyhledávají jako dřívější teplé kravíny plné much, jež jim dovolovaly přežít studené deštivé počasí. Změnil se i vztah lidí k vlaštovkám - dříve bývala vlaštovka ve stavení vítána, dnes je pro mnohé chalupáře a obyvatele rodinných vil nevítaným hostem. Také potravní nabídka v zemědělské krajině je mnohem chudší než dříve, ve vesnicích obklopených rozlehlými lány chemicky ošetřovaných kultur létající hmyz skoro chybí.

F++S

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie

O autorech

Jiří Formánek

Jaroslav Škopek

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné