Všechny cesty vedou do Afriky

Pozdní léto je dobou houfování a odletu tažných ptáků do teplých zimovišť. Asi nejvíce se do povědomí člověka dostala vlaštovka obecná (Hirundo rustica). K všedním jevům v české krajině patřily tisíce vlaštovek posedávajících na drátech elektrického vedení jako na notových linkách a v podvečer za hlučného švitoření odlétajících nocovat do rákosin. Jedné noci pak rázem všechny zmizely. Ještě před dvěma třemi desetiletími se na některá velká tradiční nocoviště v jižních Čechách nebo v Polabí na Pardubicku slétalo více než 100 000 vlaštovek. Kdo by si tenkrát pomyslel, že se za pár desetiletí stane vlaštovka ohroženým druhem v celé Evropě!

Příčin poklesu stavu vlaštovek u nás i v ostatních státech Evropy je několik. Jsou to některé biologické vlastnosti vlaštovky, nepříznivé faktory ovlivňující hnízdění a negativní zásahy člověka v zemích, kterými vlaštovky protahují, i v afrických zimovištích.

Jaké nové poznatky přineslo cílevědomé kroužkování vlaštovek? Byla prokázána jejich silná vazba na hnízdiště, a to nejen u starých ptáků, ale v následujících letech i u mladých jedinců. Máme několik set nálezů a kontrolních odchytů kroužkovaných vlaštovek a z tohoto počtu byli staří ptáci v době hnízdění kontrolováni vesměs na témže místě, většinou dokonce na stejném hnízdě. Mláďata kroužkovaná na hnízdě většinou v dalších letech hnízdila také v místě rodiště, jen asi 3 % ptáků se prokazatelně usídlila ve vzdálenosti větší než 50 km od místa vylíhnutí. Zcela výjimečný je případ mladé vlaštovky, která byla kroužkována v hnízdě na Kutnohorsku a o rok později kontrolována při hnízdění u Schwerinu v SRN, 420 km od rodiště. Nadobyčej velká konzervativnost a soudržnost místních populací je bezesporu výhodnou strategií při hnízdění, avšak přináší i značná rizika během migrace a v zimovišti, kde může mnoho vlaštovek zahubit nepříznivé počasí nebo je uloví domorodci.

Během migrace do zimovišť nemají vlaštovky na růžích ustláno. V celém Středomoří jim stále hrozí nebezpečí od vášnivých lovců, zvláště v jižní Itálii, Řecku, Španělsku a na všech středomořských ostrovech. Naše vlaštovky naštěstí létají do afrických zimovišť velmi rozdílnými cestami - od jihovýchodního směru přes balkánské země a Malou Asii až po jihozápadní cestu přes Francii a Španělsko, značně zastoupen je i jižní směr přes Itálii a Maltu. Všechny tyto cesty směřují do rovníkového pásma Afriky - od Nigérie, Kamerunu, Zaire až po Keňu ve východní Africe. Do Afriky letí všechny evropské a zčásti i asijské vlaštovky. Obsazování zimovišť jejich jednotlivými populacemi není nijak chaotické, jak by se mohlo zdát, četné výsledky kroužkování prokázaly dodržovaný řád. Západoevropské populace zimují v západní Africe až po Nigérii a Kongo, severoevropské táhnou nejdále, minou zimující středoevropské populace a doletí až do jižní Afriky, vlaštovky z asijské části Ruska přečkávají zimu v jihovýchodní Africe.