Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Surrealistické východisko

 |  5. 11. 2000
 |  Vesmír 79, 658, 2000/11

Srpnem 1968 skočila druhá etapa surrealizmu v Československu. První období, kdy byla Praha po Paříži díky Karlu Teigovi, Vítězslavu Nezvalovi, Jindřichu Štyrskému a Toyen druhým hlavním městem surrealistického hnutí, ukončila známá roztržka mezi Vítězslavem Nezvalem a Karlem Teigem, roztržka mnohem hlubší než jen spor o moskevské stalinské procesy. Surrealistické hnutí jakožto permanentní revoluce ducha pokračovalo v podzemí během německé okupace a po krátkém svobodnějším poválečném nadechnutí bylo opět zatlačeno do ilegality. Inspirativní síla surrealizmu, kladoucí moc svobody ducha a tvořivosti proti násilné a rozkladné moci politické, zůstávala nejen neztenčena, ale vzrůstala: málokterý básník válečné a poválečné generace zůstal surrealizmem nedotčen. A ještě jedna věc, která mne vždy vzrušovala: byla jen dvě seskupení spisovatelů a básníků, kteří neuhnuli ani o píď před obludnostmi padesátých let: surrealisté a katolíci. Píší-li se dějiny třetího odboje, nemělo by se zapomínat na třetí odboj ducha.

V roce 1969 stačil ještě vyjít sborník Surrealistické východisko 19381968, který tvorbu tohoto druhého období souhrnně představil. Předznamenán byl dopisem pařížské surrealistické skupině „Krize vědomí a vědomí krize“ a poslední oddíl nesl dosti prorocký název „Surrealizmus bude i nebude mít tutéž tvářnost“. Když sborník vyšel, byla už část členů surrealistické skupiny v emigraci, další se připojili později a ostatní se ocitli v exilu vnitřním. Po pařížském Květnu a československém Srpnu 1968 se něco zásadního změnilo. Krize vědomí přerostla v krizi modernity. A to se nemohlo nedotknout surrealizmu, který s modernitou byl spjat. Pařížská skupina zanikla, v Československu surrealistická skupina pod vedením Vratislava Effenbergera sice pokračovala opět v ilegalitě, vydala ze sebe nepochybně pozoruhodná díla, uzavřela se však a její obecně inspirativní síla slábla. Po všech událostech konce šedesátých let se už na permanentní revoluce ducha (a společnosti atd.) a na modernitu přestalo prostě věřit. Jak napsal v této souvislosti krásně a jemně Stanislav Dvorský: „I nesmrtelné ideje, spolu se světem, prostě stárnou.“

Roman Erben je z těch, kteří dokázali původní inspiraci surrealizmem přetavit v mnohovrstevnaté a mnoharozměrné vyjádření „tajné paměti světa“ (Petr Král). K postsurrealistické aktivitě šedesátých let se svým vkladem připojil někdy kolem r. 1962. Většina mladších členů skupiny byla tehdy pozavírána v kasárnách, kde si odpykávali základní vojenskou službu. Za zdmi plzeňských kasáren jsem potkal Petra Krále (a nechali jsme si tam posílat vzácné knihy a opisy z Effenbergerovy knihovny – a četli to v až neskutečném dostatku času), a v tachovských kasárnách pak i Romana Erbena, který mi ukázal své básnické texty i výtvarné práce (a také fotografie). Bylo to jedno z těch šťastných setkání, na něž právě surrealizmus věřil. Okamžitě jsem nadšeně informoval Petra Krále, a pak už jsem jenom přihlížel, jak se Erbenovo dílo rozvíjí a houstne. Byla to „přirozená setkání“ (tak se také jmenovala společná výstava Paříž – Mnichov – Praha, která proběhla letos v létě v Písku). Kdyby to neznělo jako rouhání, řekl bych: Pochválena budiž základní vojenská služba!

Romanovi Erbenovi bylo letos v říjnu šedesát. Reprodukované obrazy, kresba a následující Romanova báseň nejsou jen upozorněním na pozoruhodné dílo, ale mým poděkováním za ona „přirozená setkání“.

Obrázky

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné