Čistší ovzduší i doma
Před 8 lety, když federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek prosazoval limity ochrany ovzduší na úrovni Evropské unie, našlo se jen málo optimistů, kteří věřili, že je česká energetika a průmysl splní do 31. 12. 1998. Česká ekonomika, zděděná z období centrálního plánování, se vyznačovala vysokou energetickou náročností a vysokým měrným znečištěním životního prostředí na jednotku produkce. Obdobně tomu bylo v Polsku a bývalé NDR. Porovnání těchto parametrů se státy OECD bylo jasným důkazem neefektivnosti centrálně plánované ekonomiky a neschopnosti řešit nejen ekonomické, ale také ekologické problémy. Dnes můžeme konstatovat, že v průběhu posledních 8 let se významně snížily zejména emise oxidu siřičitého, tuhých látek a oxidů dusíku.
Emise oxidu siřičitého
Během 10 let (1985–1997) poklesly emise SO2 o 69 %.![](/images/gallery/archiv/1999/5/cistsi-ovzdusi-i-doma/page/s_1999_272_01.gif)
Tato čísla dokazují „ekologické“ chování především energetiky a průmyslu. Mezi nejúspěšnější se řadí členové České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (CzBCSD). Např. Koramo Kolín díky přechodu na využití zemního plynu emise SO2 téměř vyloučilo, a to při evidovaném poklesu z 1951 tun v r. 1989 na 0,46 tun v r. 1997. K obdobnému vývoji došlo i v JIP-Papírny Větřní, kde ve stejném období poklesly emise z 4340 tun na 24,9 tuny. Díky instalaci moderní účinné technologie se sníží i emise z velkých energetických zdrojů, např. Chemopetrolu, a. s., na méně než 10 % úrovně počátku 90. let. Objemově nejvýznamnější odsiřovací program uskutečňuje ČEZ, a. s. Emise jak oxidu siřičitého, tak tuhých látek se podle jeho strategie sníží do r. 2000 v porovnání s r. 1993 o 90 %.
Emise tuhých látek
Tuhé látky jsou pro lidské zdraví rizikovější než oxid siřičitý, který snášíme i ve vysokých koncentracích, pokud ovšem působí izolovaně. Například známé zvýšení úmrtnosti během smogové situace v Londýně r. 1952 se připisuje společnému účinku vysokých koncentrací polétavého prachu a oxidu siřičitého. Pro snížení negativních dopadů znečištěného ovzduší na lidské zdraví je proto velice významné, že emise tuhých látek v letech 1985-1997 poklesly o 87 %.![](/images/gallery/archiv/1999/5/cistsi-ovzdusi-i-doma/page/s_1999_272_03.jpg)
Emise oxidů dusíku
Emise oxidů dusíku se snížily z 816 kilotun v r. 1987 na 423 kilotun v r. 1997. Zároveň však podíl velkých zdrojů na produkci tohoto znečištění celostátně poklesl z 64,2 % v r. 1992 na 44,3 % v r. 1997, to znamená, že v současné době v tvorbě této znečišťující látky převažují mobilní zdroje. V Praze činí podíl mobilních zdrojů již 71 %. Za 5 let klesly emise NOx z velkých zdrojů celkem o 64 %.Mnoho podniků dokonce splnilo limity ochrany ovzduší mnohem dříve, než nabyly účinnosti nové, významně přísnější standardy ochrany ovzduší. Čemu za to vděčíme? Pevná paliva s vysokým obsahem síry byla nahrazena kvalitnějším uhlím, jinde se pevná paliva přestala používat úplně a nahradila se plynem. Instalovala se mnohá odsiřovací zařízení, postavily se fluidní kotle a zvýšila se účinnosti využití energie (tabulka).
![](/images/gallery/archiv/1999/5/cistsi-ovzdusi-i-doma/page/s_1999_272_05.gif)
Podle zprávy OECD (Towards Sustainable Development – Environmental Indicators, 1998) se za 15 let (1980–1995) podařilo snížit emise SO2 o 75 % a více pouze Finsku, Norsku, Rakousku a Švédsku. Předpokládá se, že u nás emise této škodliviny poklesnou za 14 let (1985–1999) o 82 % (tabulka). Porovnáme-li výsledky odsiřovacího programu na základě ekonomického potenciálu vyjádřeného HDP (tabulka), vynikne postavení naší republiky ještě výrazněji.
Předpokládá se, že v měrných emisích SO2 budeme již letos na průměru států OECD. Stále ještě nebudeme na úrovni vyspělých států v měrném znečištění na jednotku HDP (tabulka). Je zřejmé, že dalším krokem musí být zvyšování energetické účinnosti naší ekonomiky.
Vítězství nejen sportovní
![](/images/gallery/archiv/1999/5/cistsi-ovzdusi-i-doma/page/s_1999_272_06.gif)
Je zarážející porovnat prostor věnovaný domácí problematice dotýkající se bezprostředně každého z nás a např. ovzduší v Asii (viz MF Dnes 26. 1. 1999: V indickém Dillí se již nedá dýchat, Téměř všechna velkoměsta Asie se dusí) a mafiím (Za neapolskými fasádami třímají žezlo v rukou gangy Camorry).
Dalším pro mne nepochopitelným rysem je zpochybňování dosažených výsledků poukazováním na pokles ekonomiky. Zaprvé příroda nerozlišuje ve své reakci, jaká je příčina změny, a za druhé pokles HDP i průmyslové produkce jsou řádově menší než pokles emisí (v r. 1998 97,2 %, resp. 87,3 % úrovně r. 1990).
Občan tohoto státu je proto ze všech stran zasypáván informacemi o katastrofách, a potom se divíme, že máme mizernou náladu. Je těžké uvěřit, že nás naše úspěchy nezajímají a netěší. Oslava vítězství našich hokejistů v Naganu svědčí o pravém opaku. A dostat se po desetiletích, kdy jsme patřili mezi největší znečišťovatele ovzduší v Evropě, na současnou úroveň, je podle mého názoru ještě významnější úspěch.
Ke stažení
DATA A SOUVISLOSTI - Atmosféra Země [1,18 MB]
Článek ve formátu PDF [104,98 kB]