Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

K čemu také může být dobrá žlutá rýže

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 657, 1999/11

Přece k odstranění nedostatku vitaminu A, odpoví čtenář příspěvku Miloše Ondřeje (Vesmír 78, 657, 1999/11). Ale také k tomu, abychom si uvědomili, jak daleká je cesta od  ušlechtilého záměru k jeho uskutečnění a co všechno nás na ní může potkat.

„Žlutá rýže“ obsahující karoten byla vyvinuta v rámci výzkumného projektu 5. rámcového programu Evropské komise, zaměřeného na zlepšování kvality života a využívání přírodních zdrojů, tedy především na aplikovaný, nikoli základní výzkum (viz tiskové prohlášení na 158.169.50.70/comm/dg12/press/1999/pr0308en...). Přesto sami autoři zdůrazňují, že ještě nějakou dobu potrvá, než se rýže obohacená karotenem dostane na talíř. Zbývá totiž vyřešit několik poměrně zásadních „maličkostí“:

  1. Od laboratorního transgenu je daleko k použitelné odrůdě. Jediná odrůda žluté rýže asi nebude vyhovovat podmínkám od podhůří Himálaje až po bažiny Mekongu. Vyvíjení celé řady „lokalizovaných“ odrůd klasickými šlechtitelskými metodami potrvá léta.
  2. Aby se vůbec dalo začít se šlechtěním, musí úřady dbající na bezpečnost genetických technologií pustit žlutou rýži ze skleníku na pole. Lze předpokládat, že se do příslušného – asi dost nákladného a zdlouhavého – řízení (a už určitě ne do šlechtění) nikdo nepustí, pokud žlutá rýže nebude podle platných předpisů přezkoumána z hlediska zdravotní nezávadnosti. Z analogie s nedávnou zkušeností s transgenními brambory můžeme čekat, že zkoušky budou spočívat ve sledování zdravotního stavu potkanů krmených výhradně buď obyčejnou, nebo transgenní rýží. Potkani budou asi chřadnout, protože rýžová dieta je poněkud jednostranná; a nebylo by překvapující, kdyby se ukázalo, že po (nešlechtěné) transgenní rýži chřadnou víc než po tradiční rýži, pečlivě a dlouhodobě šlechtěné a kupříkladu také bohatší na nejrůznější živiny.
  3. Součástí programu Evropské komise je i zajištění volné dostupnosti vyšlechtěných odrůd pro rolníky z rozvojových zemí. Ne každý, kdo vyvíjí „zdravé plodiny“, však může počítat s velkorysou finanční podporou, která to umožňuje. A ani sebelepší kulturní plodina nemá šanci na uplatnění, pokud je její dostupnost omezována vysokou cenou osiva nebo zákazem pěstování vlastní setby (jak tomu často bývá u transgenních, zpravidla patentovaných odrůd).

Je na čtenáři, aby posoudil, v jak blízké budoucnosti se dočkáme třeba uznaných kulturních odrůd obohacených vitaminem E, pokud máme zatím jen nadějné pokusy s A. thaliana a víru, že rýže se bude chovat stejně.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné