Aktuální číslo:

2026/5

Téma měsíce:

Vlákno

Obálka čísla

Transgenní rostliny pro lidské zdraví

 |  5. 11. 1999
 |  Vesmír 78, 657, 1999/11

Transgenoze umožňuje vytvářet nové, zdravější odrůdy kulturních rostlin. Spojeným úsilím sítě vědeckých pracovišť byla vytvořena transgenní rýže s vysokým obsahem vitaminu A, vysokým obsahem železa a umožňující účinnější využití fosforu. Přírodní rýže neobsahuje žádný vitamin A ani β-karoten, který se na vitamin A mění v lidském těle. Do této rýže byly včleněny tři transgeny, které mění přítomný prekurzor na β-karoten. Geny pro dva enzymy byly klonovány z genomu narcisu a jeden z bakteriálního genomu. Syntéza a ukládání β-karotenu v obilkách se projevovaly velmi výrazně – zatímco endosperm běžných obilek rýže je bílý, tento byl žlutý. Transgenozí byla dále vytvořena nová linie rýže, jejíž konzumace by měla lidem zvyšovat množství přijímaného železa a  fosforu. Ta obsahuje tři transgeny. První z nich kóduje enzym fytázu. Rostliny schraňují fosfát v semenech ve formě fytátu, což je molekula, která obsahuje šest fosfátových skupin připojených k pozměněné glukóze. Odbourávání fytátu v trávicím traktu člověka není příliš účinné, ale enzym fytáza mu pomáhá. Druhý transgen kóduje protein, který váže železo, a třetí kóduje protein bohatý na síru, který přispívá k vstřebávání železa v  trávicím traktu. Linie s vysokým obsahem vitaminu A pak byla nakřížena s linií, která zvýšeně dodává lidskému organizmu železo a fosfor a hybrid tyto vlastnosti kombinuje. Zdá se, že byla získána nová plodina, která možná pomůže překonat podvýživu u milionů lidí třetího světa. Nedostatek vitaminu A postihuje asi 400 milionů lidí na světě a působí oslepnutí milionů dětí. Anemie z nedostatku železa je ve státech, kde je rýže hlavní potravou, ještě rozšířenější. V poslední době byla získána transgenní linie rýže, která má snížený obsah cholesterolu. Dále transgenoze slibuje možnost zvýšení aktivity vitaminu E v rostlinách. Vitamin E působí jako antioxidant, a tedy je mimo jiné schopen snižovat výskyt nádorových onemocnění. V lidské výživě je ho méně, než by bylo třeba. Nadějné experimenty s transgenozí v tomto směru byly provedeny zatím na modelové rostlině Arabidopsis thaliana. Uznání odpovídajících kulturních odrůd je věcí blízké budoucnosti. Transgenní plodiny tedy nepřinášejí jen zvýšení výnosu, ale jsou schopny zásadním způsobem přispět k zdravější lidské výživě.

Viz také článek Fatimy Cvrčkové, Vesmír 78, 657, 1999/11

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Miloš Ondřej

Doc. RNDr. Miloš Ondřej, DrSc., (*1940) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na Biologické fakultě Jihočeské univerzity se zabývá transgenozí rostlin.

Doporučujeme

Příliš otevřené dveře

Příliš otevřené dveře

Jan Vevera  |  1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu

Tranzistor na bázi bismutu uzamčeno

Lukáš Tabery  |  1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Život na hraně

Život na hraně uzamčeno

Jan Černý  |  1. 6. 2026
Zvládnou přežít globální zalednění, masivní vulkanismus nebo změnu složení atmosféry. Odolným formám života se daří uspět většinou díky značné...