Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

O katastrofách malých a velkých

(D. Storch, Vesmír 77, 558, 1998/10)
 |  5. 1. 1999
 |  Vesmír 78, 12, 1999/1

David Storch je jistě brilantní pisatel a nepochybuji, že i zkušený badatel. Právě proto bych si od něj rád nechal vysvětlit některé nejasnosti, které jsem našel v jeho glose.

Rád bych se zeptal na to, zda si opravdu myslí, že disturbance nízké intenzity nemohou zasáhnout velkou plochu, a naopak že disturbance na malé ploše nemohou mít vysokou intenzitu. Dovedu si živě představit velikou plochu „postiženou“ velmi mírnou (málo intenzivní) disturbancí, a naopak malou plochu změněnou intenzivní disturbancí oproti původnímu stavu k nepoznání. Možná že jsem jenom něco přehlédl, nebo vinou nedostatku prostoru David Storch něco zapomněl doplnit. Rozhodně mi v tom jednoduchém vztahu intenzity a plochy něco nehraje.

A ještě k nenápadné glose o nemožnosti srovnávat „kůrovcové“ disturbance na Šumavě a v Bavorském lese. Proč ne? Kde je míra velké a malé plochy? Pokud by si autor článečku vylezl na kopec Luzný, s podivem by možná zjistil, že i dle vlastních prostorových měřítek může dost dobře srovnávat. Rozloha lesů poškozených lýkožroutem není na bavorské straně nic, co by se dalo z lesnického i ekologického hlediska považovat za „malé plochy“. Rozdíl v disturbancích tu však skutečně je možno nalézt. V našich lesích se po ataku „brouka“ pouští do další fáze disturbance vyspělá lesnická technologie, která ve většině případů odklidí z lesa „napadenou“ dřevní hmotu (tedy biomasu), podpoří erozi těžkou mechanizací, popřípadě pozmění na velkých těžených plochách jak půdní pokryv, tak pravděpodobně i mikroklimatické podmínky. Pak se do uvolněných a upravených míst lidskou rukou vsazují malé sazenice stromků. Z tohoto pohledu je tedy disturbance na Šumavě (na větší ploše) skutečně intenzivnější než na druhé straně hranice. S přírodními procesy to ale nemá mnoho společného. Srovnávat ve smyslu chtít vidět stejné nebo podobné se tedy skutečně nedá. Srovnávat v badatelském slova smyslu však pochopitelně ano.

Soudím, že studium vzájemného vztahu intenzity disturbancí a prostoru, na nichž se odehrávají, nepřinese (a nepřináší) rozhodně jednoduchou přímou či nepřímou úměrnost (korelaci, asociaci…) tak, jak z dotyčného příspěvku vyplývá. Příroda je totiž mocná čarodějka.

Martin Braniš


Odpověď autora

K první poznámce: Může se samozřejmě stát, že v konkrétních případech zasáhne disturbance nízké intenzity velkou plochu a naopak, příroda (zvláště ta živá) se neřídí striktními pravidly. Hovořil jsem ale o celkovém trendu, který je spíše pravděpodobnostní povahy. Obecně skutečně platí, že disturbance o malé intenzitě s větší pravděpodobností zničí spíš menší plochu a naopak, nicméně v konkrétních případech tomu může být jakkoli, záleží na typu prostředí a typu disturbance. A je také pravda, že právě ty konkrétní případy by nás měly zajímat především, pouze porozumění jednotlivostem znamená skutečné porozumění přírodě. Ale nic naplat, psal jsem obecně o disturbancích, popisoval jsem tedy pouze obecný trend. Korelace jakožto čistě statistická záležitost tam opravdu je.

K druhé poznámce: Možná jsem nezvolil nejvhodnější příklad, děkuji za upřesnění. Považoval jsem za důležité zdůraznit, že stačí i pouhá změna prostorového měřítka na to, aby se zásadně změnila dynamika rozhodujících ekologických procesů, a že je nebezpečné vyvozovat na základě procesů probíhajících v jednom měřítku závěry pro jiná měřítka, nic víc.

David Storch

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorech

Martin Braniš

David Storch

Doporučujeme

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Když se rodí nová země: příběh ostrova Surtsey

Petr Brož  |  14. 6. 2019
Když jednoho listopadového rána 1963 spatřila posádka rybářské lodě nedaleko Islandu stoupat nad horizontem černý kouř, domnívala se, že má co...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné