Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Biologickým bojem proti chráněným rostlinám?

 |  5. 2. 1998
 |  Vesmír 77, 66, 1998/2

Biologický boj je založen na principu jednoduchého potravního řetězce: buď živočich požírající rostliny (herbivor) redukuje populaci nežádoucích rostlin, nebo  dravý cizopasník (parazitoid) usmrcuje svého hostitele žeroucího chráněné či užitečné rostliny. Takto prováděný biologický boj je výhodný za předpokladu, že je alespoň občas úspěšný. Je to levnější a k lidem ohleduplnější než chemická likvidace. Problematické bylo donedávna pouze nákladné vypěstování dostatečného množství živočichů žeroucích nežádoucí floru či faunu a jejich přemístění do postižených oblastí.

Ve skutečnosti není situace zdaleka tak jednoduchá. Například 32 % ze 115 dravých cizopasníků dovezených na Havaj napadá i příslušníky domácí fauny. Odobně se chová 16 % z 313 druhů vysazených v USA.

Dobře dokumentován je případ nosatce Rhinocyllus conicus. Larvy tohoto euroasijského brouka se vyvíjejí v květním lůžku pcháčů (hvězdnicovitých rostlin rodu Cirsium). Nosatec se od r. 1968 opakovaně dovážel do USA a Kanady, aby potlačil některé jihoevropské druhy pcháčů, které Ameriku zaplevelily. Bohužel se zjistilo, že mu stejně dobře chutnají i domácí americké pcháče, včetně chráněných Cirsium canescens a C. undulatum. Nejde o nic překvapivého, i v jižní Evropě se nosatec vyvíjí na řadě druhů pcháčů.  Státní instituce i soukromé skupiny v USA však dosud nosatce rozšiřují do dalších oblastí.

Problémy s nosatcem odkryly slabá místa biologického boje, především nedokonalou znalost okruhu předpokládaných živných rostlin nebo nepředpokládatelný posun spektra hostitelských rostlin v místě vysazení herbivora. Přestože biologický boj zůstává důležitou složkou regulace škodlivých druhů, je třeba pokaždé zvážit, jestli je škodlivý druh opravdu takovým problémem, že je nutno zakročit. Nejsou jiné možnosti nápravy než použití dalšího cizího druhu? Bude takový zásah výhodný z ekonomického i ekologického hlediska? (Science 277, 1058–1059, 1997)

Citát

Martin Buber: Názory, Nakl. Franze Kafky, Praha 1996, s. 32

Pojem odpovědnosti je třeba přenést z oblasti výlučné etiky, onoho ve vzduchu se volně snášejícího „musím“, zpět do oblasti žitého života. Pravá zodpovědnost je jen tam, kde jsou skutečné odpovědi. Odpovědi na co?

Na to, co se člověku děje, co vidí, slyší a cítí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Aleš Bezděk

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D. (*1970) vystudoval fytotechnický obor na VŠZ Brno, v Entomologickém ústavu AV ČR se zabývá ekologií a taxonomií brouků.

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné