Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Biologickým bojem proti chráněným rostlinám?

 |  5. 2. 1998
 |  Vesmír 77, 66, 1998/2

Biologický boj je založen na principu jednoduchého potravního řetězce: buď živočich požírající rostliny (herbivor) redukuje populaci nežádoucích rostlin, nebo  dravý cizopasník (parazitoid) usmrcuje svého hostitele žeroucího chráněné či užitečné rostliny. Takto prováděný biologický boj je výhodný za předpokladu, že je alespoň občas úspěšný. Je to levnější a k lidem ohleduplnější než chemická likvidace. Problematické bylo donedávna pouze nákladné vypěstování dostatečného množství živočichů žeroucích nežádoucí floru či faunu a jejich přemístění do postižených oblastí.

Ve skutečnosti není situace zdaleka tak jednoduchá. Například 32 % ze 115 dravých cizopasníků dovezených na Havaj napadá i příslušníky domácí fauny. Odobně se chová 16 % z 313 druhů vysazených v USA.

Dobře dokumentován je případ nosatce Rhinocyllus conicus. Larvy tohoto euroasijského brouka se vyvíjejí v květním lůžku pcháčů (hvězdnicovitých rostlin rodu Cirsium). Nosatec se od r. 1968 opakovaně dovážel do USA a Kanady, aby potlačil některé jihoevropské druhy pcháčů, které Ameriku zaplevelily. Bohužel se zjistilo, že mu stejně dobře chutnají i domácí americké pcháče, včetně chráněných Cirsium canescens a C. undulatum. Nejde o nic překvapivého, i v jižní Evropě se nosatec vyvíjí na řadě druhů pcháčů.  Státní instituce i soukromé skupiny v USA však dosud nosatce rozšiřují do dalších oblastí.

Problémy s nosatcem odkryly slabá místa biologického boje, především nedokonalou znalost okruhu předpokládaných živných rostlin nebo nepředpokládatelný posun spektra hostitelských rostlin v místě vysazení herbivora. Přestože biologický boj zůstává důležitou složkou regulace škodlivých druhů, je třeba pokaždé zvážit, jestli je škodlivý druh opravdu takovým problémem, že je nutno zakročit. Nejsou jiné možnosti nápravy než použití dalšího cizího druhu? Bude takový zásah výhodný z ekonomického i ekologického hlediska? (Science 277, 1058–1059, 1997)

Citát

Martin Buber: Názory, Nakl. Franze Kafky, Praha 1996, s. 32

Pojem odpovědnosti je třeba přenést z oblasti výlučné etiky, onoho ve vzduchu se volně snášejícího „musím“, zpět do oblasti žitého života. Pravá zodpovědnost je jen tam, kde jsou skutečné odpovědi. Odpovědi na co?

Na to, co se člověku děje, co vidí, slyší a cítí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Aleš Bezděk

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D. (*1970) vystudoval fytotechnický obor na VŠZ Brno, v Entomologickém ústavu AV ČR se zabývá ekologií a taxonomií brouků.

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...