Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Biologickým bojem proti chráněným rostlinám?

 |  5. 2. 1998
 |  Vesmír 77, 66, 1998/2

Biologický boj je založen na principu jednoduchého potravního řetězce: buď živočich požírající rostliny (herbivor) redukuje populaci nežádoucích rostlin, nebo  dravý cizopasník (parazitoid) usmrcuje svého hostitele žeroucího chráněné či užitečné rostliny. Takto prováděný biologický boj je výhodný za předpokladu, že je alespoň občas úspěšný. Je to levnější a k lidem ohleduplnější než chemická likvidace. Problematické bylo donedávna pouze nákladné vypěstování dostatečného množství živočichů žeroucích nežádoucí floru či faunu a jejich přemístění do postižených oblastí.

Ve skutečnosti není situace zdaleka tak jednoduchá. Například 32 % ze 115 dravých cizopasníků dovezených na Havaj napadá i příslušníky domácí fauny. Odobně se chová 16 % z 313 druhů vysazených v USA.

Dobře dokumentován je případ nosatce Rhinocyllus conicus. Larvy tohoto euroasijského brouka se vyvíjejí v květním lůžku pcháčů (hvězdnicovitých rostlin rodu Cirsium). Nosatec se od r. 1968 opakovaně dovážel do USA a Kanady, aby potlačil některé jihoevropské druhy pcháčů, které Ameriku zaplevelily. Bohužel se zjistilo, že mu stejně dobře chutnají i domácí americké pcháče, včetně chráněných Cirsium canescens a C. undulatum. Nejde o nic překvapivého, i v jižní Evropě se nosatec vyvíjí na řadě druhů pcháčů.  Státní instituce i soukromé skupiny v USA však dosud nosatce rozšiřují do dalších oblastí.

Problémy s nosatcem odkryly slabá místa biologického boje, především nedokonalou znalost okruhu předpokládaných živných rostlin nebo nepředpokládatelný posun spektra hostitelských rostlin v místě vysazení herbivora. Přestože biologický boj zůstává důležitou složkou regulace škodlivých druhů, je třeba pokaždé zvážit, jestli je škodlivý druh opravdu takovým problémem, že je nutno zakročit. Nejsou jiné možnosti nápravy než použití dalšího cizího druhu? Bude takový zásah výhodný z ekonomického i ekologického hlediska? (Science 277, 1058–1059, 1997)

Citát

Martin Buber: Názory, Nakl. Franze Kafky, Praha 1996, s. 32

Pojem odpovědnosti je třeba přenést z oblasti výlučné etiky, onoho ve vzduchu se volně snášejícího „musím“, zpět do oblasti žitého života. Pravá zodpovědnost je jen tam, kde jsou skutečné odpovědi. Odpovědi na co?

Na to, co se člověku děje, co vidí, slyší a cítí.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Glosy

O autorovi

Aleš Bezděk

Ing. Aleš Bezděk, Ph.D. (*1970) vystudoval fytotechnický obor na VŠZ Brno, v Entomologickém ústavu AV ČR se zabývá ekologií a taxonomií brouků.

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.