Rekonstrukce konstrukce

Představte si dům. Máte to? Tak kolik má oken? A vedou k zadnímu vchodu schody? Při každé takové otázce musíme naši představu pozměnit, doplnit. Musíme svou konstrukci rekonstruovat. František Lesák rekonstruoval takto dům podle popisu v Robbeově-Grilletově románu Žárlivost. A na třetí stránce obálky je jiná rekonstrukce: rekonstrukce kresby podle jejího popisu, kresba podle (popisu) kresby, Nachzeichnung nach einer Zeichnung. Vyšel z dosti detailního (asi půlstránkového) popisu nedávno objevené studie dvou stromů od Caspara Davida Friedricha z r. 1812. Kresbu nikdy neviděl, dokonce potlačil svou zvědavost a odsunul své očekávání a nepodíval se na ni, dokud obojí – původní kresba i její rekonstrukce – nebyly reprodukovány spolu s Lesákovým textem ,Domněnka a skutečnost‘ ve spise na počest Wilfrieda Skreinera (,Kontinuität und Identität‘, uspořádal Peter Weibel, Graz 1994).

František Lesák dělal nejen rekonstrukce konstrukcí podle popisů, ale také podle obrazů – rekonstrukce obrazů. V r. 1985 realizoval projekt Bonjour, Monsieur Courbet: podle slavného Courbetova obrazu udělal rozsáhlou sérii kreseb, rekonstruujících výjev z různých úhlů pohledu nejen prostorových, ale i časových, včetně osamocených předmětů na obraze: vycházkových holí, klobouků, psa. (Mimochodem: jak se vám rekonstruuje podle takového mého popisu?) Otázkou v pozadí bylo: Jak realistický je Courbetův realizmus?

Další takovou studií byl projekt Ráno, poledne, večer (1992) podle obrazů Clauda Moneta, který v Giverny namaloval 15 obrazů s kupkami sena (a dalších 30 se stohy slámy): tentokrát šlo nejen o prostorové rekonstrukce (sochařské), ale i o rekonstrukce barevnosti a jemné struktury povrchu kupek sena.

Tato povrchová struktura – tentokrát rovně zastřižených stromů a keřů v bludištích francouzských parků – je předmětem i další instalace, která existuje dosud v modelu a jejíž detail reprodukujeme na poslední stránce obálky. Jde o čtyři bloky se stranami v poměru 3:4, rozmístěné tak, že vytvářejí čtverec s průchody mezi bloky, nikoli však průhledy. Stěny bloků jsou pokryty jemnou strukturou listoví – ale tak, že po jedné ruce máme strukturu jemnou, po druhé touž strukturu zvětšenou.

A v Městském parku ve Vídni uskutečnil projekt, nazvaný Strom maskovaný jako strom: jeden ze stromů maskoval vojenskými maskovacími sítěmi tak, aby vypadal jako strom.

Lesákova otázka po rekonstrukci konstrukce, po domněnce a skutečnosti, je současně i jednou ze základních otázek filozofie vědy. Vědecké teorie jsou domněnky, hypotézy, konstrukce. Jsou podrobovány testům, jsou aplikovány. Ale slibovaná rekonstrukce těchto konstrukcí, ucelený ,vědecký obraz světa‘, se nějak stále odkládá. Možná je to i dobře, mohli bychom se namísto orbis pictus dočkat orbis fictus: světa maskovaného jako svět.