Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Abstraktní a konkrétní

 |  5. 6. 1997
 |  Vesmír 76, 358, 1997/6

Nebylo by možné pokládat za blud, kdyby nějaký člověk rozpoznal v nějaké kresbě portrét N.N. a zvolal: ,To je pan N.N.!‘ – ,Musel se zbláznit,‘ řekne se o něm, ,vidí kus papíru, na němž jsou černé čáry, a pokládá to za člověka‘. (Ludwig Wittgenstein, Poznámky o filosofii psychologie, I–965)

Co však má znamenat popis ,vidí kus papíru, na němž jsou černé čáry‘? Tento popis je totiž velmi složitá a teoretická věta, neboť obsahuje slovo ,papír‘, o němž nám například Příruční slovník naučný říká, že to jsou ,jemná vlákna, většinou rostlinná, zplstěná, slepená a usušená do tuhé vrstvy, zválcovaná nebo uhlazená do hladké plochy‘. Dokonce je to věta velmi ,abstraktní‘ – uvědomme si jen, od čeho všeho musíme odhlédnout, abstrahovat, abychom něco rozpoznali, viděli jako kus papíru.

O něco dále (I–981) říká Wittgenstein nikoli ,Jak mohu to, co vidím, popsat?‘, nýbrž ,Co nazýváme popisem viděného?‘ A odpověď na tuto otázku je: ,Velmi rozličné věci.‘ A na jiném místě (I-977): Začíná dítě tím, že něco vidí tak nebo tak dříve, než se naučí pokládat to za to nebo to?

Zkusím se zeptat: Vidí dítě kus papíru dříve, než se naučilo to za list papíru pokládat? Rozumějte: Vidí to jako kus papíru? Toto je pro nás nesmírně obtížné, patrně nemožné: Vidět, ale ne jako něco. Vidět to konkrétně a ne abstraktně. A vůbec: Můžeme vidět své vjemy? Ve Filosofických zkoumáních si Wittgenstein poznamenává: Vidění jako ... nepatří k vjemu. A proto je něčím jako vidění, a zase ne jako vidění.

Jsou výjimečné chvíle, kdy něco nerozpoznáváme (třeba proto, že je to nezvykle umístěno nebo osvětleno), tj. vidíme to jako něco jiného, a pak najednou to poznáme, tj. vidíme to jako to, co jsme vidět měli. V jakém smyslu je to první ,vidění jako‘ nesprávné? Je přece možné podržet to první ,vidění jako‘ za správné a přesvědčit o tom (o výhodnosti) jiné. Říkáme tomu pak pěkným českým slovem objev.

Tomu umění, kterému se říká ,abstraktní‘, říkali někteří z jeho zakladatelů ,konkrétní‘: malovali to, co malovali, a nikoli něco jiného, jako dřívější malíři, kteří ,malovali jako‘. (Z jiné oblasti umění zde připomeňme ,konkrétní‘ hudbu.)

,Vidění jako‘ je abstrakcí a touto abstrakcí vzniká to, co je tím, co vidíme jako. Abstrakce je tedy zvěcněním, reifikací. Je způsobem jak tvoříme svět, ,světatvorby‘ (právě teď vyšel překlad knihy Nelsona Goodmana Způsoby světatvorby). A abstrakce jako zvěcňování je jedním ze základních nástrojů vědy.

A teď, když se to, co se na počátku mohlo zdát být nezřetelně jasným, stalo zřetelně nejasným, si představte, že bych tento sloupek začal větou: Malířská tvorba Otakara Slavíka patří k abstraktnímu malířství s figurativními prvky...

Obrázky

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Jiří Fiala

Doc. RNDr. Jiří Fiala (*1939–2012) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Zabývá se filozofií matematiky a logiky. Přednáší analytickou filozofii a epistemologii na Západočeské univerzitě. Zde také vydal tři čítanky textů analytických filozofů. Kromě jiných textů přeložil řadu knih, například Karl Popper: Logika vědeckého bádání, Paul K. Feyerabend: Rozprava proti metodě, B. Mandelbrot: Fraktály, René Descartes: Regulae ad directionem ingenii – Pravidla pro vedení rozumu.

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...