Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Ze starších ročníků Vesmíru

5. 10. 1997
 |  Vesmír 76, 598, 1997/10

Brouk jako koření. V Peru upotřebují broučka Elmis condimentarius jako koření do polévek, omáček a různých jídel. Rod jeho jest zastoupen dvěma druhy také u nás. Broučci ti žijí ponejvíce v čistých potocích, zejména ve vodě pod kameny. A taktéž řečený druh z Peru jest broukem vodním a nalézá se ve vlasti své po tisících na klidných místech řek a potoků. Jest černě lesklý a jen 4 mm velký. Nasbírané množství brouků uhněte se v jakési těsto, které pod jménem Chiche známo jest. Aby však tato hmota čista a všelijakých příměsí prosta byla, k tomu se mnoho nehledí [...].

Vesmír 1. října 1897, str. 283

Z musea. Dr. Ant. Frič, který byl zemským výborem vyslán, aby prohlédl zařízení čelnějších museí v Německu, Anglii a Francii, vrátil se z cesty této s bohatými zkušenostmi. Navštívil především Drážďany, kde skříně železné se shotovují, pak prohlédl v Berlíně nové universitní museum. [...] V Kielu navštívil prof. Moebia a prohlédl vzorné museum se svrchním osvětlením. V Hamburku, kde se právě dostavuje skorem zcela železné museum, měl příležitost prozkoumati vzorky železných skříní, pro toto museum shotovené. Prostudovav museum v Brémách odebral se do Anglie, kde navštívil musea v Leedsu, Manchestru a Liverpoolu, načež pobyl delší dobu v Londýně [...] a učiniv výlet do města Cambridge, kde je krásné museum pro srovnávací anatomii, vrátil se na pevninu, aby seznal museum v Brusselu a zoologické museum v Jardin des Plantes v Paříži.

Vesmír 1. října 1887, str. 282

O teplotách v různých půdách. Guillame při hospodářské škole „la Tromblaine“ u Nanc uveřejnil pojednání, z něhož jde na jevo, že je půda rašelinná nejteplejší, písčitá pak nejstudenější. Za to podroben jest písek rychlejším změnám teploty vzduchové, nežli rašelina, půda vápenitá a jiné; jest velmi teplý za dne, velmi studený v noci a podporuje tedy jarní mrazy. Celkem lze říci, že v půdě obsažená voda je regulátorem její teploty; půda záležející ze součástek vegetabilních a podobající se rašelině, zadržuje vlhkosť lépe nežli jiná, čímž změny teploty značně se zvolňují.

Vesmír 1. října 1887, str. 283

Havraní pouště. Z havranů rozšířeny jsou na poušti tři druhy, totiž Corvus corax, Corvus umbrinusCorvus afinis; všechny tři nazývají Arabové Ghorab. Hlavní jejich potravou jsou plazi a hmyz, přece však bývají přivábeni každým zdechlým anebo dokonávajícím zvířetem. Arabská pověst připisuje první myšlénku k pochování havranu. Když Kain ze záští zabil bratra svého Abela, nevěděl, co by měl s mrtvolou začíti. Konečně uviděl dva havrany, kteří na smrt spolu zápasili. Když jeden byl mrtev, druhý vyhrabal v zemi díru a zahrabal ho. Kain pochopil toto vnuknutí a provedl první pohřeb, jako spáchal první vraždu.

Vesmír 15. října 1897, str. 11

Kterak věští rostliny povětrnosť. V příčině té bylo užito mnohých částí rostlinných, jejichž vlákna, jsouce vlahovidna čili hygroskopická, svými pohyby změnu povětrnosti označují. Z nejstarších prostředků známa jsou semena kavilová, čapího nůsku a podobná. „Oestereichische botanische Zeitschrift“ zmiňuje se o prostředku, jehož prý se užívá na Šumavě jakožto „barometru“ v selských chatrčích. K účelu tomu uřízne se od mladé smrčky poslední přeslen a z toho všechny větve až na jednu, vše se pak oloupe a přibije obráceně na zeď. Za krásného počasí vzpřimuje prý se zůstalá větev vzhůru [...]

Vesmír 1. října 1887, str. 283

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné