O čem psal Vesmír před lety

Těžiště země. Známo, že blízkosť mohutných hor, jako Alp, Kordiller Himalají, účinkuje na pohyby kyvadla, které jejich hmotě částečně podléhá. Rovněž není žádné pochybnosti, že většina pevniny rozložena na severní polokouli, kdežto na jižní nakupeny největší spousty vodstva oceanského. Bedlivějším výpočtem pohybů kyvadlových na obou polokoulích se sezanlo, že celkem se jeví jakýsi přírůstek na straně půlnoční proti jižní. H. S. Shaw přirovnává 7 stanic na stejné téměř zeměpisné šířce obapol rovníka a u rozdílu, který mezi délkou kyvadla v protilehlých zempisných šířkách lze znamenati, dovozuje, že rovník není kružnicí skutečného těžiště.

Vesmír 15. ledna 1897, str. 84

XII. Mezinárodní sjezd lékařský pod protektorátem velikého knížete Sergěja Alexandroviče konati se bude v Moskvě, dne 15. – 26. srpna 1897. Pro země koruny České zřízen samostaný organisační komitét, jehož předsedou je p. prof. Dr. Boh. Eiselt. Úkolem komitétu tohoto bude: pečovati o nejhojnější obeslání sjezdu ze zemí koruny České a o povznesení vědeckého významu jeho. Komitét vydá v případě dostatečných přihlášek i tištěného „Průvodce po Rusku“. Pokladník komitétu p. prof. Chodounský (Smíchov, č. 753) přijímá příspěvek členský, obnáší 10 rublů (či 25 fr., což asi rovná se 12 zl.). Řádnými členy jsou lékaři, mimořádnými skotoléčitelé, lékárníci, zubní lékaři a osoby s titulem vědeckým. Příspěvek pro mimořádné je týž.

Vesmír 1. ledna 1897, str. 72

Stanice u vodopádů Stanleyových na Kongu přepadena byla v srpnu Araby, kteří marně žádali za vydání otrokyně, jež se na stanici utekla. Náčelník stanice Angličan Deane bránil se po tři dny s třiceti vojáky; když však došlo střelivo, opustili tito až na 8 mužů stanici a odpluli po Kongu do stanice Bangoly, kamž přibyli 7. září. Zatím zapálil Deane budovy stanice, zničil děla, zbraně i jiné předměty a snažil se se soudruhem svým Duboisem uprchnouti. Oba spadli při tom do řeky, Deane se však zachránil a přijat byl vlídně domorodci z kmene Venga.

Vesmír 1. ledna 1887, str. 71

Šupinuška jako cizopasník u člověka. U jistého majitele statků shledány po návratu z cesty v létě 1891 četné parasity ve vlasech hlavy, které za vši držány a všeobecným prostředkem rtuťovou mastí zdánlivě s výsledkem dokonalým zhlazeny byly. Než příštího jara objevili se cizopasníci zase znovu, aby na podzim opět zmizeli [...] Od roku pak 1894 neomezilo se vyskytování parasitů pouze na vlasy. Parasit ovšem nezpůsobil žádného poškození, nýbrž byl jen obtížným svým pohybováním se. Z bezkřídlé této skupiny hmyzu šupinušek jest to dojista případ dosud neznámý, zvláště u člověka ojedinělý.

Vesmír 1. ledna 1897, str. 72

Pazourek. V pobřežních křídových skalách na Rujaně v Baltickém moři jest pazourek zarostlý ve vrstvách skoro zárovných. Tvary jeho jsou tu velice rozmanité, napodobují různé tvary živočišné, na př. ryby s otevřenou tlamou, chobotnice s nataženými rameny, sasanky se zataženými chápadly a j. Pěknou sbírku má v Sasnicích Trees; jenom že domněnka jeho, že jsou to zkamenělá zvířata, jest podivná. Obrovských tvarů prstencovitých užívají rybáři místo kotví. Miliony úlomků droboulinkých tvoří podstatnou část pobřežního písku mořského.

Vesmír 15. ledna 1897, str. 84