Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

DONELLA H. MEADOWSOVÁ, DENNIS L. MEADOWS a JORGEN RANDERS: Překročení mezí

Argo, Praha 1995. Z angl. originálu Beyond the Limits (1992) přeložili P. Polechová a L. Zvolánek; 320 stran, 119 Kč, náklad neuveden
 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 283, 1996/5

V 50. letech se americko-evropská civilizace ještě vzpamatovávala z 2. světové války. 60. léta již byla ve znamení svobody, optimizmu a tvořivosti. Ekonomický a technický růst otevíral dveře do šťastné globální budoucnosti, jejíž očekávání pro nás skončilo jedné srpnové noci a pro západ po sérii rasových a sociálních bouří a po důsledném varování Meadowsových „Mezí růstu“ (1972). Byla to kniha, jakkoliv zpochybňovaná, jež ovlivnila generace ekologů, politiků a odborníků zabývajících se zemským systémem.

Záhy byla přeložena do češtiny a jako důvěrný studijní materiál, jako zvláštní „samizdat“ zběhlý ze stolu plánovačů pětiletek, pronikala do ekologických kroužků, kde působila nejenom zcela vážné obavy o osud světa, ale také úvahy o tom, zda náhodou Sovětský svaz se svými obrovskými rezervami nepřežije kapitalizmus. Byly to zvláště neveselé roky. Postupem doby se ukázalo, že modelům „Mezí růstu“ nelze příliš věřit, ale že základní motiv knihy – tedy možnost, že se globální stroj zastaví poté, co spotřebuje většinu zdrojů – je reálný. V každém případě stáli Meadowsovi u zrodu globálního myšlení. A teď se po dvaceti letech vracejí a zkoumají svá bývalá východiska. A dospívají k následujícím závěrům:

1. (1972): Bude-li trvat současná tendence růstu světové populace, industrializace, znečišťování, produkce potravin a vyčerpávání přírodního bohatství, bude někdy v průběhu příštích sta let na této planetě dosaženo mezí růstu. Nejpravděpodobnějším důsledkem bude náhlý a nekontrolovatelný pokles populace i průmyslové kapacity.

1. (1992): Využívání životně důležitého přírodního bohatství i predikce mnoha druhů znečisťujících látek lidmi již překročilo míru, která je fyzicky udržitelná. Bez významného omezení toků materiálů a energie nastane v nadcházejících desetiletích nekontrolovatelný úpadek produkce potravin, využívání energie a průmyslové produkce na jednoho člověka.

2. (1972): Tuto tendenci je možné změnit a je možné připravit podmínky ekologické a ekonomické stability, které by byly udržitelné daleko do budoucnosti. Stav globální rovnováhy lze navrhnout tak, aby byly uspokojeny základní materiální potřeby každého člověka na Zemi a aby každý člověk měl stejnou možnost uplatnění své individuální schopnosti.

2. (1992): Tento úpadek není nevyhnutelný. Aby bylo možné se mu vyhnout, jsou nezbytné dvě změny. První je komplexní revize politiky a praktik, které vedou k trvalému růstu materiální spotřeby a populace. Druhá představuje rychlý, drastický vzrůst efektivity, využívání materiálů a energie.

3. (1972): Jestliže se lidstvo rozhodne usilovat o uskutečnění druhého bodu místo prvního, je jeho šance na úspěch tím větší, čím dříve začne pracovat na jeho dosažení.

3. (1992): Trvale udržitelná společnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přitažlivější než společnost, která se pokouší řešit své problémy neustálou expanzí. Přechod k trvale udržitelné společnosti vyžaduje pečlivé vyvážení dlouhodobých a krátkodobých cílů a důraz na přiměřenost, spravedlivost a kvalitu života, místo na velikost produktu. Tento přechod vyžaduje více než zvýšenou produktivitu a více než změnu technologie. Vyžaduje také zralost, soucit a moudrost.

Hlavní část knihy se soustřeďuje na analýzu důležitých problémů, jako jsou energetika, potraviny, růst populace, stav zásob a klimatické změny. Podobně jako v první knize jde o celkem průměrný výčet problémů, kde má člověk pocit, že jsou volena spíš horší data než ta reálná. Jako příklad mohu uvést kapitolu o lesích, kde se píše: „V Evropě v podstatě nezůstaly žádné primární lesy. Ubývající lesy představují řízené pěstění pouze několika komerčních druhů stromů.“ Panenských pralesů je jistě v Evropě pomálu, ale solidní přirozené lesy stále tvoří 20 – 30 % plochy evropského lesa, ale kdybychom připočítali severské a ruské lesy, bylo by to číslo ještě podstatně větší. Nechci však hlavní témata rozmělňovat v detailech. Skutečně důležité je hlavní ladění knihy.

Tím je upozornění, že žijeme nad poměry, že spotřebováváme příliš mnoho zdrojů (průměrná spotřeba papíru v USA je 317 kg na osobu a rok) a že nejenom exponenciálního, ale i lineárního růstu dosáhneme během několika desetiletí a také, že jsou země, které již meze růstu překročily (subsaharská Afrika). Zatím se snažíme meze oddálit. Systémová analýza nám však říká, že když v konečném a složitém světě odstraníte jednu mez a pokračujete v růstu, střetnete se s jinou. Čím úspěšněji setkání s limitem odkládáte, tím pravděpodobněji v budoucnu narazíte na několik z nich zároveň. Mnoha systémům nedojde půda či potraviny, ale dojde jim schopnost zvládat situaci. Obecně řečeno, schází nám čas – doba mezi odezvou a reakcí je tak dlouhá, že problém dozraje příliš náhle a systém se zastaví. Je ovšem rozdíl, říká Meadows, jestli automobil zastavíte brzdami nebo ranou do zdi.

Signály trhu, jako je cena ropy, jsou příliš zkresleny šumem, příliš zesíleny spekulacemi a příliš zpracovány zájmovými skupinami, než aby mohly zřetelně oznámit, že se blíží mezím. Trh je slepý k vzdálenější budoucnosti.

Navíc tu je otázka účelu, jemuž technologie a trhy slouží. Jsou to jen nástroje. Nemají v sobě víc moudrosti, sebeovládání nebo soucitu, než má lidský systém, který je uvedl v život. Bude-li se po nich chtít, aby sloužily nesplnitelným cílům, jakým je neustálá expanze, nakonec selžou. Budou-li vyzvány k službě možným cílům, mohou dosáhnout udržitelné společnosti.

Poznámky

1) Pozn. red.: Před 16 lety se Paul Ehrlich vsadil o 1 000 dolarů s pravicovým ekonomem Julianem Simonem, apoštolem rostoucího bohatství, že ceny 5 klíčových kovů porostou tak, jak rostoucí populace bude vyčerpávat jejich zdroje. Ceny klesly a Simon vyhrál sázku. Nyní Ehrlich spolu s katastrofistou S. Schneiderem nabízejí další sázku o 1 000 dolarů na každý z 15 indikátorů stavu světa. Domnívají se, že se všechny indikátory budou zhoršovat. Kdyby Simon sázku přijal, rozhodoval by o výsledku sázky roku 2005 panel jmenovaný prezidentem Akademie věd (NAS). Simon zatím říká, že Ehrlich se Schneiderem nevybrali přijatelné trendy, o něž by bylo možné se vsadit. New Sci. 146, No. 1980, str. 5

Citát

D. H. MEADOWSOVÁ, et al.: Překročení mezí, str. 207

Ekolog Paul Ehrlich 1) jednou vyjádřil před japonským novinářem překvapení nad tím, že by japonský velrybářský průmysl vyhubil samotný zdroj svého bohatství. Novinář odpověděl: „Vy si představujete velrybářský průmysl jako organizaci, která má zájem na chování velryb. Ve skutečnosti je lépe na něj pohlížet jako na obrovské množství (finančního) kapitálu, který se snaží o nejvyšší možnou návratnost. Bude-li moci vyhubit velryby v deseti letech s patnáctiprocentním ziskem, nebo vydělat pouze deset procent při udržitelném odlovu, pak velryby za deset let vyhubí. Potom se peníze přesunou na vyčerpání nějakého jiného zdroje. (Náš přítel slyšel podobný argument od firmy těžící tropické dřevo v Sabahu.)

Překročení mezí

Uvádíme zde některé obvyklé předsudky a zjednodušení, slovní léčky, nepravdy, na něž často narážíme při diskusích o mezích růstu. Myslíme si, že má-li se tu vůbec někdy jasně uvažovat o lidské ekonomice a o jejích vztazích k Zemi, je třeba na ně upozorňovat a neopakovat je.

Ne: Varování týkající se budoucnosti je předpovědí zkázy.

Ale: Varování o budoucnosti je doporučením sledovat jinou cestu.

Ne: Životní prostředí je luxus, konkurenční požadavek nebo zboží, které si lidé koupí, až si to budou moci dovolit.

Ale: Životní prostředí je zdrojem všeho života a každé ekonomiky.

Ne: Změna je obětí.

Ale: Změna je výzvou a je nezbytná.

Ne: Zastavení růstu uzavře chudé v jejich bídě.

Ale: Současné způsoby růstu uzavírají chudé v jejich chudobě; chudí potřebují růst speciálně zaměřený k jejich potřebám.

Ne: Každý by se měl dostat na materiální úroveň nejbohatších zemí.

Ale: Všechny lidské materiální potřeby by se měly uspokojit materiálním způsobem a všechny nemateriální potřeby nemateriálním způsobem.

Ne: Každý růst je dobrý, bez zpochybňování, rozlišování nebo zkoumání.

A také ne: Každý růst je špatný.

Ale: To, co je potřeba, není růst, ale rozvoj. Pokud rozvoj vyžaduje fyzickou expanzi, měla by být nestranná, únosná a dobře promyšlená.

Ne: Technologie vyřeší všechny problémy, nebo technologie nedělá nic jiného, než že působí problémy.

Ale: Jaké technologie sníží průtoky, zvýší účinnost, obohatí zdroje, zlepší signály, skoncují s bídou, jakým způsobem je společnost může podpořit?

A také: Jakého přínosu v našich problémech jsme jako lidské bytosti schopni kromě způsobilosti produkovat technologie?

Ne: Tržní systém nám automaticky přinese budoucnost, kterou chceme.

Ale: Jak využijeme trhu, společně s mnoha jinými organizačními prostředky, k tomu, aby nám přinesl budoucnost, kterou chceme?

Ne: Průmysl je příčinou všeho, nebo lékem na všechny problémy.

Ani: Vláda je příčinou nebo lékem.

Ani: Ekologičtí aktivisté jsou příčinou nebo lékem.

Ani: Jakákoli jiná skupina (napadají nás ekologové) je příčinou nebo lékem.

Ale: V rozsáhlé systémové struktuře hrají všichni lidé a instituce svou roli. V systému, který je strukturován k překmitu, budou všichni aktéři záměrně nebo nechtěně přispívat k tomuto překmitu. V systému, který je strukturován pro trvalou udržitelnost, budou průmysl, vlády, ekologičtí aktivisté, a zejména pak ekonomové podstatným způsobem přispívat k trvalé udržitelnosti.

Ne: Nezměrný pesimizmus.

A také ne: Bujný optimizmus.

Ale: Odhodlání najít a říci pravdu o úspěších a nezdarech současnosti a o možnostech a překážkách budoucnosti.

A především: Odvaha připustit a nést bolesti současného světa, a přitom mít stále na očích vizi lepší budoucnosti.

D. H. MEADOWSOVÁ, et al.: Překročení mezí, str. 247 – 249

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem nebo spoluautorem četných úspěšných knih. Z posledních let např. Co se děje se světem (2016), Evropa, náš domov (2018), Krajiny srdce (2016), Podzemní Čechy (2015), Poutník časem chaosu (2017), V síti paměti uvízl, slunce se ptal (2016), Nové počasí (2014) a mnohé další.
Cílek Václav

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...