JMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTopJMP2023VanoceTop

Aktuální číslo:

2023/11

Téma měsíce:

Zapomínání

Obálka čísla

Co se děje s informací o genomech

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 271, 1996/5

V dnešní době biologii ovládají genomové projekty, jejichž cílem je přečíst dědičnou informaci studovaného organizmu. Největší úsilí se ovšem vynakládá na řešení projektu lidský genom. Ne nejméně důležitým důvodem je i možnost na informaci o lidských genech vydělat. Proto i různé farmaceutické a biotechnologické firmy jednak poskytují finance na tento projekt univerzitám a státním laboratořím, ale také organizují „čtení“ dědičné informace vybraných úseků lidského genomu ve vlastních výzkumných střediscích. A nemusí to být vždy jen lidský genom, o nějž se firmy zajímají.

Ačkoliv většina těchto firem tvrdí, že poskytuje údaje z genomových projektů do veřejně přístupných databází, občas se „provalí“, že tomu tak není a že si údaje (sled písmen genetické abecedy neboli nukleotidovou sekvenci DNA) nechávají pro sebe.

Velký zájem je např. o nukleotidovou sekvenci bakterie Helicobacter pylori, jež je podezřelá z toho, že vyvolává vznik žaludečních vředů a rakovinu žaludku (viz Vesmír 70, 465, 1991/8; 72, 534, 1993/9).

Ví se o tom, že sled nukleotidů genomu této bakterie o celkovém počtu 1,8 milionu nukleotidů stanovila americká firma Genome Therapeutics Corporation (GTC) a že tato firma celou genetickou informaci prodala za 22 milionů dolarů švédské farmaceutické firmě Astra, specializující se na výrobu farmak léčících žaludeční vředy.

Obě firmy jsou ochotny informaci uložit do veřejně přístupné databáze, ale pouze za příslib, že budou mít přednostní právo komerčně využít informace z jiných genomových projektů. Pro většinu vědců je to nepřijatelné jednak z důvodů principiálních, jednak proto, že mnozí sami pomýšlejí na využití svých výsledků.

Představitelé GTC a Astra argumentují povinnostmi k akcionářům a tím, že do projektu genom Helicobacter pylori investovali značné prostředky. Zapomínají na to, že jejich výzkumná střediska pracují na genomových projektech jen díky tomu, že používají informace a metody publikované ve vědeckých časopisech, a tedy veřejně přístupné.

Zajímavé je, jak firmy své genomové projekty organizují. Glaxo-Wellcome si např. nechá sekvenační projekt navrhnout ve slavné Laboratoři molekulární biologie britské Lékařské výzkumné rady v Cambridži a realizovat v laboratořích v Singapuru. Pokud taková nukleotidová sekvence není publikována, ale je jasné, že je již známa, těžko lze čekat, že grantové agentury nebo jiné veřejné zdroje budou duplicitní projekt financovat.

Tento problém je třeba brzo vyřešit, protože např. firma GTC získala podporu Národních ústavů zdraví (NIH) v USA na sekvenaci genomu mykoplazmy působící lepru a jiné mykoplazmy působící tuberkulózu. Jak bude se získanými informacemi naloženo?

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Václav Pačes

Prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc., (*1942) vystudoval biochemii na Přírodovědecké fakultě v Praze. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR. (e-mail: vaclav.paces@img.cas.cz)

Doporučujeme

Toto jsme my

Toto jsme my

Ondřej Vrtiška  |  30. 10. 2023
Z kolika buněk je tvořeno lidské tělo? A jaký je podíl jednotlivých buněčných typů? Odpovědět na tyto otázky není z řady důvodů snadné a jakákoli...
Jak si  pamatovat  10 000 fotek

Jak si pamatovat 10 000 fotek uzamčeno

Filip Děchtěrenko  |  30. 10. 2023
Ke schopnosti rozlišit pravdu od lži potřebujeme dobře fungující paměť. Podněty z okolního světa do ní ukládáme pro okamžité nebo pozdější...
Proč je  špatná paměť  dobrá

Proč je špatná paměť dobrá

Radkin Honzák  |  30. 10. 2023
Nedávno mi kamarádka poslala článek, v němž jakási profesorka s nádherným křestním jménem Lorraine (příjmení jsem zapomněl) vysvětluje zhoršené...