Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Inženýři živých věcí

 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 603, 1995/11

V minulém čísle jsme se dozvěděli, co všechno lidé v laboratořích dovedou dělat s molekulami nukleových kyselin: nejen je podle promyšleného plánu sešívat, střihat, lepit a záplatovat, ale i umožnit takto vymodelovaným molekulám, aby se samy šíleným tempem množily1) Pravda, v popsaném případě byl cíl užitečný (namíchat ve zkumavce počítač) a navíc téměř nedostupný, avšak uvědomíme-li si, že jde o stejný typ molekul, jaké příroda vybrala k určování, přenášení a množení vlastností, schopností, vzhledu a chování živých organizmů – nás nevyjímaje –, neubráníme se lehkému mrazení v zádech.

V tomto čísle píše Zuzana Storchová (Vesmír 74, 605, 1995/11) o sporech, zda mutace, ony nenápadné změny v genetickém kódu, které mají nápadné následky a jimž asi i já vděčím za to, že se liším od bakterie, – zda tyto mutace jsou dílem náhody, anebo zda si je organizmus moudře ordinuje sám. A hleďme, máme i třetí možnost: že jim je bude ordinovat člověk, velký inženýr živých věcí.

Mám na stole pěknou zelenou brožuru s apelativním názvem „Potřeba většího usměrnění a regulace genetického inženýrství“ s podtitulem "Prohlášení vědců znepokojených současnými trendy v nové biotechnologii" 2). Těch vědců je 25 a jsou mezi nimi renomovaní molekulární biologové, mikrobiologové, teoretičtí biologové, biofyzici, ekologové a agronomové. A jak to tak čtu, znovu se nemohu ubránit mrazení.

V porovnání se všemi dosavadními necitlivými zásahy člověka do jemného přediva přírody, ať už se mu vymstily anebo teprve vymstí a ať už se to dělo pod praporem vědy nebo ne, manipulace s geny je, dovídám se, nekonečně nebezpečnější. Geneticky zkonstruované organizmy vypuštěné nebo uniknuvší do přírody mohou migrovat, dále mutovat a rozmnožovat se nekontrolovatelným způsobem. Ve volné přírodě pak mohou být nenápadně vtaženy do mechanizmu přirozeného výběru, z něhož vystoupí v nové, dokonalejší a k přežití přizpůsobené podobě (a všechny nás sežerou, což se už v prohlášení znepokojených vědců neuvádí).

Žádná legrace, však. Je jisté, že třeba vedle radioaktivního zamoření, které má koneckonců přece jen svůj známý, i když dlouhý poločas, jsou následky našeho hraní si s genomy podstatně méně předvídatelné a jediné, co víme, je, že mohou mít autokatalyticky lavinovitý průběh.

Situace je horší i tím, že některé bioinženýrské produkty, zejména ty, které se týkají zemědělských plodin, mohou být (a již jsou) komerčně velmi zajímavé. A tam, kde se otevírají měšce, jde veškerá střízlivost a pozornost k budoucím generacím stranou. I ve financování vědy se to projevuje: granty na výzkum ve vědách o živé přírodě se přesouvají do komerčně potenčních směrů, především genetického inženýrství, na úkor šířeji pojatých, holistických a integrujících projektů.

Čtu dál, mrazí mě, ale po chvíli zjišťuji, že mé mrazení má – paradoxně – opačný zdroj. Co že tito znepokojení vědci hodlají dělat? Chtějí „uvědomit relevantní národní a mezinárodní institucionální autority o potřebě strategií a opatření k monitorování a regulaci aktivit v oblasti genetického inženýrství“ (cituji i s napodobením úředního stylu jazyka).

Tak a máme to. Ať válčí inženýři s autoritami! Kam se však přidají vědci? To je zajímavá věc: Vědci budou na obou stranách. Jedni, uchváceni svým uměním manipulovat s geny, budou hájit svobodu vědeckého bádání, a to s jistotou, že jejich věda ví, co je lidstvu a přírodě prospěšné. Druzí, zděšeni svými odhady možných následků činnosti prvních, budou prosazovat vědecky podložená moratoria na vytipované směry výzkumu, a to s jistotou, že jejich věda ví, co je lidstvu a přírodě škodlivé.

Myslím, že nikdo, opakuji nikdo, neví, co je lidstvu a přírodě prospěšné a co škodlivé. Pokud se neomezíme jen na ten nejužší horizont kolem nás a před námi, nevíme ani, co je to prospěšnost a co škodlivost. Definujte mi někdo, prosím, co je to plevel a co je to škůdce, řekněte mi, zda biodiverzita je prostředek nebo cíl, poučte mě, zda druh, který vytlačuje jiné druhy, je lepší nebo horší. Zda člověk, který vytváří nové druhy, je lepší nebo horší.

Poznámky

1) Viz M. Babincová, P. Babinec: Výpočty pomocou nukleových kyselín, Vesmír 74, 545, 1995/10, a můj úvodník v témže čísle.
2) The Need for Greater Regulation and Control of Genetic Engineering. Third World Network, Penang, Malaysia 1995.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená myslZjitřená mysl a kouzelný svět. (Soupis významnějších publikací)
Havel Ivan M.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...