Aktuální číslo:

2021/6

Téma měsíce:

Fluor

Nepředmětnost a nejistota

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 363, 1994/7

Přečtete-li si v tomto čísle dva, v prvním pohledu nepříliš si podobné příspěvky, jeden o nepředmětném myšlení (z pera filozofa Ladislava Hejdánka – Vesmír 73, 383, 1994/7), druhý o ekonomické vědě (od systémového teoretika Jiřího Klíra – Vesmír 73, 387, 1994/7), možná, že si přece jen všimnete určitých souvislostí.

Vezměme například Klírovu větu „Pokud trváme na tom, že zjednodušené [ekonomické] modely dávají jisté a přesné předpovědi, ztrácíme vztah těchto předpovědí k reálnému světu“ a srovnejme ji s Hejdánkovou větou „Čím víc znalostí dovedou odborné disciplíny nashromáždit, tím méně jsou s to vypovídat o světě vcelku, tj. o světě, v němž skutečně žijeme.“ Jak první, tak i druhý autor poukazují na určitou tendenci, charakteristickou pro tradiční vědu a běžně považovanou za přednost, která je však v jiném, přirozeném kontextu povýtce problematická.

Takovou tendencí je dle Klíra touha po co největší přesnosti, určitosti či exaktnosti a sklon vytvářet axiomatické systémy a propracované abstraktní teorie (zde mu jde zejména o případ ekonomické vědy), dle Hejdánka je takovou tendencí omezování se na „vybrané skutečnosti určitého typu, a navíc jen na zvolený aspekt jejich předmětné stránky“, tedy metodické abstrahování (typické pro speciální vědy obecně).

Oním problematizujícím kontextem je u Klíra společenská realita se všemi relevantními aspekty, nejen ekonomickými, ale i politickými, sociálními, ekologickými, právními atd. U Hejdánka pak je to svět vcelku.

Klír vidí nápravu v povýšení nepřesnosti, nejistoty, nekonzistence a vágnosti na něco závažného, pozitivního a užitečného. Hejdánek razí nepředmětné myšlení, které dle něho nesmí a nebude redukovat skutečnosti na věci. 1) (Filozofu zajisté patří být obecnější, než je systémový vědec.)

Přečtete-li si oba články dobře, uvidíte, že žádný z nich není útokem na vědu (jak je dnes zvykem se plašit). Hejdánek mluví o „druhé velké epoše“ vědeckého myšlení, Klír může (díky menší obecnosti) být konkrétnější: mluví o změněné vědě, která pracuje s nejistotou, ale i o vědě, které se pojem nejistoty stal jejím vlastním předmětem (všimněte si, že zde se zpředmětnění neodmítá).

Jaká by tedy měla správná věda být? Jeden možný aspekt je poměrně snadno čitelný u obou našich autorů: ani jeden netouží po „uzavřených a úzkých disciplínách“ (Klír), které se „ve svém zkoumání omezují na vybrané skutečnosti určitého typu“ (Hejdánek). Čili, dá se soudit, pokud vůbec má být věda disciplinární, tak aspoň s předponou multi-, inter- nebo trans-. To je mé oblíbené téma, jež si nenechám ujít.

Když už jsou tu ty tři předpony, pokusme se snad o malé rozlišení. Multidisciplinární problém, téma nebo studium nechť je to, co připouští nebo vyžaduje spolupráci více odlišných vědních oborů, ty se však přitom nemusejí vzájemně mísit ani slučovat. Příklady multidisciplinárních témat: zeměkoule, zdraví, příroda, společnost, duše. Interdisciplinární obor nebo studium budiž především to, co vzniká mezi nebo na rozhraní nebo v průniku (typicky dvou) již dříve existujících oborů. Příklady: biochemie, psycholingvistika, sociobiologie, astrobotanika.

Konečně přívlastkem transdisciplinární označujme ideje, témata, koncepty, principy a náhledy (a odvozeně i jejich studium), které se vyskytují každý ve více (typicky mnoha) oborech i mimo ně, vždy znovu a znovu, v různých obměnách, podobách a obdobách. Příklady: zpětná vazba, informace, reprezentace, složitost, hierarchie, soběpodobnost, komplementarita, evoluce, stabilita, fluktuace, chaos, kolektivní chování, emergence, sebereprodukce, sebeorganizace, řád. K transdisciplinarnímu postoji (různě označovanému, v různých podobách a s různým stupněm zaměřenosti) se programově hlásí některé slavné i módní vědecké směry a hnutí posledního půlstoletí: kybernetika, systémové vědy, synergetika, „nelineární“ vědy (teorie katastrof, chaosu apod.).

Nejobecnější z nich je, zdá se, systémové hnutí a v té souvislosti se nemohu nezmínit, že právě Jiří Klír je jedním z jeho předních současných světových reprezentantů.

Na systémovém myšlení je charakteristické, že má silný sklon k matematické abstrakci. To by nás ovšem nemělo překvapit, protože matematika je idealizovaným, a tedy ideálním pojítkem mezi odbornými disciplínami – tedy, v jistém smyslu, vyvrcholením transdisciplinárního myšlení. To však jen v jistém smyslu a, zdá se, ne v tom pravém: právě svou abstrakcí ztrácí matematika nutně kontakt s opravdovou skutečností, jak vidno ostatně na příkladu ekonomických teorií.

Protilehlým extrémem je pak filozofie (či snad přírodní filozofie): učíc se a stavíc na poznatcích všech možných věd, je vlastně vyvrcholením multidisciplinarity.

A jak to ve světě bývá, protilehlé extrémy si mohou být velmi blízké. Však také mnozí z velkých filozofů začínali jako studenti matematiky.

Poznámky

1) Viz též Vesmír 43, 85-86, 1964 (výňatky v tomto čísle, viz Vesmír 73, 418, 1994/7)
RUBRIKA: Úvodník

O autorovi

Ivan M. Havel

Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., (11. 10. 1938 – 25. 4. 2021) Po vyloučení z internátní Koleje krále Jiřího pro „buržoazní původ“ dokončil základní školu v Praze a poté se vyučil jemným mechanikem. Později však večerně vystudoval střední školu a večerně také vystudoval automatizaci a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT (1961–1966). V letech 1969 až 1971 postgraduálně studoval na Kalifornské univerzitě v Berkeley, kde získal doktorát v matematické informatice. Po návratu se v Ústavu teorie informace a automatizace ČSAV zabýval teorií automatů. Z politických důvodů musel ústav v roce 1979 opustit a až do roku 1989 se živil jako programátor v družstvu invalidů META. Nespokojil se však s prací pro obživu. Organizoval bytové semináře, věnoval se samizdatové literatuře. Po sametové revoluci od listopadu 1989 do června 1990 působil v Koordinačním centru Občanského fóra. V polovině roku 1990 se stal spoluzakladatelem a prvním ředitelem transdisciplinárního pracoviště Centra pro teoretická studia UK a AV ČR. Nadále se zabýval kybernetikou, umělou inteligencí a kognitivní vědou, v souvislosti s transdisciplinaritou jej zajímala komplexita, emergentní jevy, vznik vědomí. V roce 1992 se habilitoval v oboru umělá inteligence. Do roku 2018 přednášel na MFF UK. Od srpna 1990 do konce roku 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Stejně jako v CTS i zde svou zvídavostí i šíří zájmů propojoval vědce, filosofy, umělce. Editoriály, které psal do Vesmíru, daly vznik knihám Otevřené oči a zvednuté obočí, Zvednuté oči a zjitřená mysl a Zjitřená mysl a kouzelný svět. Soupis významnějších publikací: (Úplný soupis publikací I.M. Havla je v knize Jana Lukeše „Právě proto, že jsem“ – rozhovor s Ivanem M. Havlem). Havel, I. M., The theory of regular events, I., II., Kybernetika 5, 400–419, 520–544, 1969. Havel, I. M., Strict deterministic languages, Ph.D. dissertation, Department of Computer Science, California at Berkeley, December 1971. Štěpánková O., Havel, I. M., A logical theory of robot problem solving, Artificial Intelligence 7, 129–161, 1976. Havel, I. M., On branching and looping I., II., Theoretical Computer Science 10, 273–295, 1980. Havel, I. M., Robotika. Úvod do teorie kognitivních robotů, Státní nakladatelství technické literatury, Praha 1980. Havel, I. M., Hájek P., Filosofické aspekty strojového myšlení, in Sborník SOFSEM’83, 7–64, 1983. Havel, I. M., Podivná setkání, In: Laudatio Z. N., samizdat 1982. Havel, I. M., Palouš M., Neubauer Z., Svatojanský výlet, s. 145–157 in Laudatio R. P., Edice Expedice, sv. 196. Později též jako kniha Svatojanský výlet, Malvern & B. Just, Praha 1999. Havel, I. M., Způsoby poznání, s. 137–148 in: samizdat, Edice Expedice, sv. 209, 1985. Později tiskem in: Hostina, Sixty-Eight Publishers, Totonto 1989, též in: Slovenské pohľady č. 7, 1991. Angl. Překlad pp. 222–232 in Good-bye, Samizdat, ed. M. Goetz-Stankiewicz, NorthwesternUniversity Press, Evanston, Ill. 1992. Neubauer Z. Havel I. M., Sidonia a Sakateky dialogů patero, ed. D. Bohdan, samizdat Praha 1986. Později rozšířené tiskem in: Sidonia a Sakateky Čtrnáctero vykročení, SOFIS, Praha 2004. Havel I. M., Artificial Thought and Emergent Mind, pp. 758–766 in Proc. IJCAI’93, Morgan Kaufman Profesional Book Center, Denver, SO, USA, 1993. Havel I. M., Scale Dimensions in Nature, Int. J. of General Systems 24, 295-324, 1996/3. Havel I. M., Arsemid, Hrnčířství a nakl. Michala a Evy Jůzových, Praha 1997, druhé rozšířené vydání: KANT, Praha 2004. Třetí, třikrát rozšířené vydání KANT – Karel Kerlický, Praha 2016. Havel I. M, Otevřené oči a zvednuté obočí, Vesmír, Praha 1998. Havel I. M., Causal Domains and Emergent Rationality, pp. 129–151 in: Rationality and Irrationality, B. Brodgaard and B. Smith (eds.), Vienna 2001, öbv & hpt. Havel I. M., Přirozené a umělé myšlení jako filosofický problém, s. 17–75 in Umělá inteligence III., ed. V. Mařík a kol., Academia, Praha 2001. Havel I. M., Modality subjektivně prožívaných situací, s. 159–178 in Kognice a umělý život IV., J. Kelemen a V. Kvasnička (eds.), Slezská univerzita v Opavě, Opava 2004. Havel I. M., Zvednuté obočí a zjitřená mysl. Dokořán, Praha 2005. Havel I. M., A structure of Experienced Time, pp. 163–188 in Endophysics, Time, Quantum and Subjective, R. Buccheri et al. (eds.), World Scientific Publisching Co., 2005. Ajvaz M., Havel I. M., Snování. Rok dopisů o snech. Nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2008. Havel I. M., Sixty years of cybernetics: Cybernetics still alive, Kybernetika 44, 314, 2008/3. Ajvaz M., Havel I. M., Sindibádův dům. Korespondence o epizodických situacích a také o dvou scénách, okamžicích, vzpomínkách, počátcích, prostředcích a koncích, pobřežních skaliskách, vlnách a gejzírech, hromadách, skládkách, patafyzických a jiných strojích, nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2010.  Havel I. M., Dopisy od Olgy. Knihovna Václava Havla, Praha 2010. Havel I. M., Epizodické situace našeho života, s. 213–238 in Spor o přirozený svět, eds. B. Velický et al., Filosofia, Praha 2010. Havel I. M., Seeing numbers, pp. 312–329 in Best Writings on Mathematics 2010, ed. Mircea Pitici, Princeton University Press 2011. Havel I.M., Cestou k inteligenční singularitě, s. 183–217 in Hlavou zeď – Úvahy nad civilizací a její budoucností, ed. A. Pelán, dybbuk, Praha 2011.  Havel I. M., Slavná Hofstadterova kniha konečně v českém překladu, část I., Vesmír 91, 746, 2012/12, část II. Vesmír 92, 51, 2013/1 , část III. Vesmír 92, 116, 2013/2, část IV. Vesmír 92, 181, 2013/3. Havel I. M., Zjitřená mysl a kouzelný svět, Dokořán, Praha 2013. Havel I. M., Odvěta, s. 171–237 in Protázky a odvěty, Lucerna & nakl. Lidové noviny, Praha 2015. Havel I. M., Model prožívaného času podle Petra Vopěnky, Filosofický časopis 2016/4, s. 539-560. Havel I. M., Mitášová M., Vnímání pohybu: Reflektovaný a nereflektovaný pohled v souvislosti s architekturou, s. 64–70 in Kognicia a umelý život 2017, eds. I. Farkaš a kol., Univerzita J.A. Komenského, Bratislava 2017. Ajvaz M., Havel I. M., Pokoje u moře. Sedm let korespondence o živém těle, o trčení a vyčnívání, o větvení a sítích, o písmenech, houbách, kostrách a kostlivcích, o škálových úrovních, o agregátech a seskupeních, o totalizaci a diferenciaci, o prázdnotách, o přidávání a odebírání, o moři, o vánicích a sněhových vločkách, o obrazech, o jednotícím rozvrhu a nakonec i o rámech uvnitř rámů. Nakl. Pavel Mervart, Červený Kostelec 2017. Havel I. M., Zápisky introspektora, OIKOYMENEH, Praha 2018
Havel Ivan M.

Doporučujeme

Havlův Vesmír

Havlův Vesmír

Ivan Boháček  |  31. 5. 2021
Vesmír byl časopis mých prvních námluv s vědou a dodnes se pamatuji, jak jsem jako kluk měl vždy radost z nového čísla…
35 let s HIV

35 let s HIV

Eva Bobůrková  |  31. 5. 2021
Přítomnost nové záhadné choroby oficiálně potvrdily americké úřady, když 5. června 1981 oznámily podezřelý výskyt pneumocystické pneumonie u pěti...
Fluor v organických sloučeninách

Fluor v organických sloučeninách

Jaroslav Kvíčala  |  31. 5. 2021
Z přírody známe jen asi dvacet organických sloučenin obsahujících atomy fluoru. Člověk jich ale syntetizoval mnohem víc a organofluorová chemie...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné